Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém roce? Tuto otázku nastolil na Regionálním diskuzním fóru v Brně think-tank Evropské hodnoty, který akci pořádal ve spolupráci s Informační kanceláří Evropského parlamentu. Odpovídali na ni europoslanec Evžen Tošenovský (ODS), europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), Petr Kaniok z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský.
Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)Anketa
Hokovský debatu zahájil tím, že současné české europoslance vychválil za jejich aktivitu. Jsou prý pracovitější než poslanci předchozí. Později se ukázalo, že jak Sehnalová, tak Tošenovský jeho úvahu rozbili. Tak, jak pracovitost europoslanců měří Evropské hodnoty, ji prý příliš měřit nelze. Leč nepředbíhejme.
"Musím říct, že jsme měli velkou radost," ocenil práci českých politiků v EP ředitel think-tanku. Analytikům se líbila jak docházka na jednání parlamentu, tak na jednání výborů a podvýborů zastupitelského tělesa. V sezení v europarlamentu obsadili Češi stříbrnou pozici, hned za Rakoušany. Vůbec nejpilnější byl poslanec Petr Ježek (ANO) s 99% účastí, nejslabší byl Jaromír Štětina (TOP 09) s 85 procenty. Pokud jde o docházku na výbory, Češi skončili třetí. Nejlepší z našich byl Stanislav Polčák a nejslabší předseda Svobodných Petr Mach, ten se zúčastnil asi třetiny jednání výborů, jichž je členem. Tady ovšem Hokovský připomněl, že předseda Svobodných vlastně jen plní předvolební slib voličům, kterým tvrdil, že nebude zbytečně vysedávat v europarlamentu.
Brusel je o lobbování. Takto se vyrábí čárky a řeční nejen o uprchlících
Sehnalová v této fázi debaty poznamenala, že čárky o docházce vlastně mnoho nevypovídají, především ne na zasedání parlamentu jako celku. Je to prý dokonce i tak, že si můžete udělat čárku, pročež máte naoko splněno, a zase odejít. Tošenovský dal dámě za pravdu. Shodli se však zároveň na tom, že monitorovat účast ve výborech a podvýborech má smysl. Stojí za to sledovat, jestli poslanec na podvýboru promluvil. Volení zástupci lidu navíc zpracovávají diametrálně odlišná témata co do složitosti, takže člověk může s jedinou zprávou strávit mnoho času a odvede na ni velký kus práce, jen má nakonec toliko jednu čárku. Některý z kolegů může mít zrovna na starost snazší problémy k řešení, takže si stihne ohlídat více čárek.
Tošenovský doplnil, že při konečném hlasování v EP vlastně už o tolik nejde, kus práce je třeba odvést v jednáních probíhajících měsíce předtím. "Celý Brusel je postaven na lobbování, ale to není nic špatného, lobbuje se u komisaře, lobbuje se u komise jako takové," nechal Tošenovský nahlédnout posluchačům pod evropskou pokličku.
Ing. Evžen Tošenovský, Dr.h.c.
Čárky, které počítá think-tank Evropské hodnoty, si prý zvládnete udělat i na schodech. To vás takhle někdo zastaví a řekne: Hele, podepiš se mi tady pod tu rezoluci, vy se mu podepíšete, máte čárku, ale na tvorbě samotné rezoluce vůbec nemusíte spolupracovat. Podobných zkušeností má Tošenovský celou řadu. Čárku si poslanec vyrobí i návrhem na legislativní změnu jednoho slovíčka. Klasický příklad představuje návrh záměny slova zohlednit za slovní spojení vzít v potaz. I takovýto návrh vám zajistí čárku, ale jeho hodnota se fakticky rovná nule.
Podobné je to i s vystoupením před celým europarlamentem. Na to má řadový zástupce lidu minutu a za minutu stihnete říct jen velmi málo. "Když se někdo omluví, tak dostanete navíc půl minuty a to je průšvih. Když vám někdo půl hodiny před vystoupením řekne, že máte dvě minuty, tak buď zvolíte kec, nebo zvolíte takovou tu klasiku: Dobrý den, vážená paní komisařko, vážení europoslanci a tak dále. A tímhle si vyrobíte deset vteřin. Za minutu řeknete jeden odstavec, nebo to oddrmolíte tak, že vám ti překladatelé řeknou, že jste magor," prozradil europoslanec.
Vůbec nejhorší jsou pak minutové výkřiky europoslanců o půl dvanácté v noci. "Ještě na dokreslení té falešné hry jednominutových výkřiků. O půl dvanácté v noci, kdy tam sedí především překladatelé a pak ti nešťastníci, na které zbyla ta zpráva v nočních hodinách, kde pak zaznívají ty minutové výkřiky, to je skutečně velmi falešné," doplnil Tošenovský.
A aby to bylo ještě složitější, příslušné zprávy se přidělují i na základě vnitřních mechanismů v každé frakci. Záleží také na tom, jakou máte pověst ve své frakci. Pokud o vás kolegové vědí, že se vyjadřujete absolutně ke všemu a naprosto nesmyslně, pak vám podle Sehnalové nesvěří žádnou zprávu ke zpracování. Když už tedy dostanete možnost vystoupit, eurposlankyně to nepovažuje za ztrátu času jako Tošenovský, ale za projev důvěry.
MUDr. Olga Sehnalová, MBA
To nemá s demokracií nic společného
Člen ODS s kanonádou do řad europarlamentu ani zdaleka neskončil. Každý poslanec zvládne sledovat jen omezené množství témat, na které se specializuje, a u ostatních se musí spolehnout na to, že je sledují kolegové, kteří se na ně zaměřují. V zásadě vám poradí i to, jak hlasovat. "Když se někdo jde podívat na hlasování Evropského parlamentu, tak musí mít pocit absolutního zmaru, protože vlastně vůbec neví, co se tam děje," poznamenal.
"Je absolutně mylná představa, že jeden europoslanec obsáhne všechno a stačí sledovat všechny ty děje. Nestačí, není to možné. Někdo je sice schopen mluvit úplně ke všemu, ale to ještě neznamená, že to všechno obsáhne. Abych uvedl příklad. Dobře je to vidět u České televize, která má v Bruselu jediného chudáka zpravodaje pana Vostala a ten musí obsáhnout celou EU," konstatoval někdejší hejtman Moravskoslezského kraje a primátor Ostravy. Německá média obsadila celou jednu budovu, kterou zabydlelo asi 300 zpravodajů.
"Když jsem já vedl hlasování jako primátor i jako hejtman, a vedl bych ho tak, jak se to dělá v europarlamentu, tak bych tím primátorem byl tak deset minut. Pak by mě vykopali, zlikvidovali, zastřelili na útěku, protože to s demokracií nemá nic společného," pokračoval. Jestliže se Tošenovský věnuje např. energetice, kolegové z frakce se ho ptají, jak by na základě známých informací z podkladů měli hlasovat. "Ale kdybych se měl věnovat všemu, tak bych se buď zbláznil, nebo zastřelil," zdůraznil.
V Bruselu také každý ví, že ptát se jednoho eurokomisaře na téma, které nepatří do jeho gesce, nemá smysl. "Neodpoví vám, protože o tom nic neví, ani nemůže vědět," doplnil europoslanec. Ačkoli je Tošenvoský k EU velmi kritický a myslí, že se mnohé mechanismy musí změnit, protože takto je to dlouhodobě neudržitelné, musí smeknout před informační bází EU. Europoslanci mají k dispozici všechny možné podklady, právníky a jiné síly, aby se mohli plně věnovat právě svým tématům.
Uprchlická krize štěpí Němce v EU
Třešničku na dortu doplnil politik k tématu uprchlické krize. "I v České televizi zaznělo, že se sice Česko staví proti uprchlíkům, ale čeští europoslanci k tomu nevystoupili. Já jsem pak druhý den dostal desítky e-mailů na téma: Proč jste nevystoupili. Proč? Protože k tématu vystupovali jen šéfové frakcí, ostatní nevystupovali," prozradil.
Evropská uprchlická krize prý navíc EU štěpí na národní rovině. Klasické dělení podle stran se dnes oslabuje a zájmy jednotlivých států vystupují znovu do popředí. "Co je zajímavé, je rozdělená německá politická reprezentace," podotkl europoslanec s tím, že je to problém, protože Němci představují poměrně velkou politickou sílu, takže je obtížnější cokoli dojednat.
Není před volbami, takže vám mohu říci pravdu...
Následně zazněl dotaz z publika od mladé slečny, která se Olgy Sehnalové ptala, zda se může vůle voličů přímo projevit v Evropském parlamentu skrze volené europoslance. V podstatě se dozvěděla, že jen velmi obtížně, a to na následujícím příkladu.
Pakliže by si mladí lidé přáli, aby se v EU vyrábělo více ekologických aut na úkor ropného byznysu a vozů jezdících na naftu nebo benzín, čímž by se šetřilo i životní prostředí, mohou se tito mladí lidé obrátit na svého poslance a požádat ho, aby to prosadil?
Podle europoslankyně to je velmi složitá otázka. Je třeba říci, že do europarlamentu můžete přijít s nějakým záměrem, ale výsledná legislativní podoba tohoto záměru bude záležet na kompromisu dosaženém ve výborech a na kompromisu mezi různými skupinami. "Mohou se lišit pohledy severních a jižních států," naznačila. Návrh prochází byrokratickou mašinérií. Reálný výsledek tedy může být dosti odlišný od původního záměru. "A teď jste vzala všechny ideály mladému člověku," obrátil se europoslanec Tošenovský na dámu. "Takhle vypadá reálný obraz, ptáte se mě na to, a nejsme ve volební kampani, tak vám to mohu říci," doplnila Sehnalová a publikum tím rozesmála.
Méně je někdy více
Své ke studii Evropských hodnot řekl také Kaniok. Podle jeho názoru je dobře, že rozproudila debatu o práci v europarlamentu. Současně však think-tanku Evropské hodnoty vytkl, že analytici mohli podat plastičtější obraz o práci europoslanců. Pokud už prezentují systém čárek, mohli např. vysvětlit, že méně je někdy více. Velký počet čárek ještě neznamená více odvedené práce, jak už jsme během debaty slyšeli.
Z úst experta také zaznělo, že se čeští europoslanci nechovají populisticky. Platí to i u zmíněného Petra Macha. "Myslím si, že pan Mach se chová velmi rozumně s ohledem na to, kdo ho volil. Naplňuje funkce a role, které od něj očekávají jeho voliči. Kdyby se choval jinak. kdyby více vystupoval třeba v těch výborech, tak by šance, že třeba svůj mandát obhájí, byla mnohem menší. Za druhé si myslím, že dalším cílem, který sleduje pan Mach, je Svobodné zviditelnit, takže tomu podřizuje svou aktivitu v Evropském parlamentu," podotkl Kaniok.
_profil_top.jpg)
Zájmy voličů se neprosadí a chybí klasické demokratické principy.
Celou debatu uzavřel ředitel think-tanku Evropské hodnoty, který si trochu posteskl nad tím, co na debatě v Brně vlastně slyšel. Dozvěděl se totiž, že je velmi obtížné prosadit zájmy voličů skrze europarlament. Od Tošenovského slyšel, že každý člověk obsáhne jen část šíře témat, které se celá EU věnuje, což nemusí na voliče působit dobře. I tak je třeba lidem říkat, že má smysl volit do Evropského parlamentu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák
