Tóny písně Karavana mraků v podání Karla Kryla mohli z reproduktorů slyšet kolemjdoucí, kteří ve středu v podvečer procházeli pražským Klárovem. Před malým improvizovaným pódiem pak uviděli desítky klidně stojících lidí. Při pozornějším pohledu poznali, že někteří z nich nesměle drží v rukou české vlaječky. Až teprve pokud svůj zrak zaměřili na pódium, poznali, co se tu děje. „Zas necháme sebou orat, chceme další protektorát?“ hlásal nápis pod ním. V den 78. výročí německé okupace Iniciativa Ne základnám ve spolupráci s dalšími sdruženími svolala demonstraci proti opakování historie z roku 1939 od heslem „Ne cizím vojskům, ne cizím základnám“.

To, co demonstrující přimělo přijít, je údajná snaha ministra obrany Martina Stropnického (ANO) a poslankyně Jany Černochové (ODS) co nejrychleji prosadit změnu 43. článku Ústavy České republiky. Ten určuje, že vláda může rozhodnout o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky a o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území ČR na maximální dobu 60 dní. Stropnický a Černochová prý chtějí toto omezení zrušit a v případě vysílání českých vojáků do zahraničních misí chtějí zrušit podmínku, že mise musí být mírová podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a se souhlasem přijímajícího státu.

„Sešli jsme se tu dnes v den výročí okupace Československa německou armádou,“ zahájila po skončení písně Karla Kryla demonstraci mluvčí Iniciativy Ne základnám Eva Novotná. „Byla to forma nelegální anexe. Ale z pohledu Německa šlo o legální a mírové obsazení na základě společného prohlášení české a německé vlády ze dne 15. 3. 1939.“ Tato slova podle Novotné sice patří minulosti, ale při poslechu dnešních mainstreamových médií z nich prý mrazí. „Když sečteme, kolik mrtvých tato okupace stála, kolik bylo zavražděno lidí v německých koncentračních táborech, podle směrnice o zvláštním zacházení, tedy bez soudu, je třeba si tyto dny připomínat.“ Novotná pak vyjádřila obavu, že se naše armáda stane nástrojem agrese v zájmu cizích mocností.

Střední Evropa nepatří ani na Západ, ani Východ

S exkurzem do dějin vystoupila historička Marie Neudorflová a přítomným připomněla historické kontexty mnichovské zrady, německé okupace a poválečného vývoje. Litovala toho, že země střední Evropy nevyužily příležitost k důstojnější existenci, kterou dostaly v roce 1989. „Vývoj mohl jít jinou cestou, kdyby země více spoléhaly na svůj zdravý rozum, na svoji důstojnost, pozitivní tradice, své možnosti a síly a hlavně vzájemnou spolupráci.“ Podle Neudorflové musí střední Evropa pochopit, že nepatří ani na Západ, ani na Východ. „Bylo by dobré si uvědomit myšlenku, která se po skončení války objevila v Německu: Cíle Hitlera ano, ale bez Hitlera. Ekonomicky,“ dodala varovně.