Banky jako systémový věřitel sledují jistě diskuse o změnách v exekuční oblasti velmi pečlivě, jaký je Váš celkový dojem z té současné fáze?
Především nám připadá exaltovaná. Jsou používány pojmy jako boj za teritorialitu, proti teritorialitě a podobně. Připadá nám to zbytečné. Bylo by lepší soustředit se na odbornou část věci.
Banky jsou tedy pro maximální volnost exekutorů a tvrdé vymáhání?
Právě banky jsou tím typem věřitele, který spíše kultivuje prostředí. Finanční domy spolupracují vědomě a cíleně s exekutorskými úřady, u nichž mají jistotu, že způsob vymáhání nepoškodí jejich klienty, ani jejich dobré jméno. My nemáme zájem na excesech a nedůvodné tvrdosti.
Stavíte se proti zavedení tak zvané teritoriality, tedy proti tomu, aby exekutoři vymáhali pohledávky v regionu svého sídla a nikoliv v celé zemi. Proč s tím má Bankovní asociace problém?
Před rokem 2001 jsme tady – když to zjednoduším – teritorialitu měli. Exekuce vykonávali zaměstnanci soudu se znalostí prostředí, se znalostí dlužníků, soudy měly naprosto přímý dohled nad svými pracovníky, byly zde přítomny všechny klady, které jsou teritorialitě připisovány. Nefungovalo to až do té míry, že byl přijat Exekuční řád a situace byla razantně řešena systémovou změnou.
Tedy trváte na právu věřitele zvolit si exekutora, který bude vymáhat jeho pohledávku?
Nemá smysl zapírat, že banky mají rády možnost volby exekutora, protože nám to umožňuje řešit dvě věci současně. Za prvé si můžeme vybrat exekutory pracovité, schopné a šikovné, protože ti nám jsou schopni vymoci více. Za druhé se můžeme vyvarovat nejen těch méně pracovitých a méně šikovných, ale také exekutorů, jejichž postupy nám nevyhovují a neodpovídají našemu přístupu ke klientovi. Tím nemyslím, že by tito exekutoři porušovali zákony, ale třeba jdou až na hranici a to pro banky často není přijatelné. Volba exekutora nám umožňuje brát ohled na profesní i lidskou kvalitu. Změna a zavedení teritoriality nás vystaví situaci, kdy budeme nuceni spolupracovat i s těmi exekutorskými úřady, se kterými spolupracovat nechceme. Tato změna pro nás představuje dvě rizika. Prvním je, že vymoženo bude méně, protože méně dobří dostanou i naše pohledávky, které bychom jim nesvěřili. Druhým je, že naše pohledávky dostanou i exekutoři, se kterými spolupracovat nechceme, neboť je považujeme za ohrožení naší reputace.
Ovšem podle politiků, kteří změny navrhují, by se tak vyřešila řada potíží a excesů, které se objevují. Reputační riziko tedy nehrozí.
My jsme přesvědčeni, že nevyřešila. Například problémy s mobiliárními exekucemi, kolem kterých je asi nejvíce sporů, teritorialita prostě neřeší. Exekutor bude mít dále povinnost vymáhat, bude dále vymáhat podle svého naturelu. Pokud chceme řešit otázku mobiliárních exekucí, pak novelizujme Exekuční řád, zpřesněme pravidla pro tyto postupy a banky by byly poslední, kdo by protestoval proti tomu, aby bylo v těchto situacích více dbáno na lidskou důstojnost dlužníka.
Můžeme připustit, že banky jsou trochu zvláštní případ věřitele, protože jim jde o dobrou pověst. Ale je řada věřitelů, kteří naopak exekutory tlačí k co největší tvrdosti. To by teritorialita řešila.
Pravdou je, že máme asi tři druhy věřitelů. Systémové, jako jsou banky nebo třeba mobilní operátoři či dodavatelé energií. Zde si myslím, že všichni dbáme na svoji pověst a požadujeme od exekutorů jistou dávku dejme tomu zdrženlivosti a korektnosti. Pak jsou zde firmy nebo živnostníci či občané, kteří prostě nedostali zaplaceno a vymáhají svoje peníze. Nemyslím, že tito lidé by vytvářeli nějaké nepřiměřené tlaky. A jsou zde firmy, které opravdu hledí především na výnos a které možná opravdu vytvářejí nějaký tlak na efektivity těch procesů. Nicméně je třeba si připomenout, že není exekuce bez pohledávky, která vždy prošla prověřením co do oprávněnosti, tedy i tito „tvrdí“ věřitelé jsou v právu. A máme zde dva druhy dlužníků – jedni se k problému staví čelem a snaží se svoje dluhy zaplatit, druzí postupují zcela opačně – buď je jim všechno jedno nebo se snaží svůj majetek uchránit a placení dluhu se vyhýbat. U prvních dlužníků žádné problémy nenastávají a diskuse o teritorialitě nemá žádný smysl. Ti druzí dostanou zavedením teritoriality spíše další prostor pro úhybné manévry a zdržování.
Je zde ale otázka nákladů a zde by změny vedly k jejich snížení, to není dostatečný důvod?
Ani toto neplatí. Za prvé náklady spojené s vymáháním obecně a zejména s exekucemi byly již několikrát omezeny a to dosti zásadně. Za druhé tak zvaná blízkost exekutora je pofiderní. Představme si, že bydlím v Rakovníku a nyní můj věřitel svěří vymáhání mého dluhu exekutorovi z Prahy. Dobře, nemám to úplně za rohem, ale kdybych ho chtěl jet navštívit, není to tak zlé. Ale co kdybych podle principu krajské teritoriality dostal exekutora se sídlem v Čáslavi nebo v Kutné Hoře? Podobných případů existuje daleko více a netýkají se ani zdaleka pouze specifické oblasti Prahy a Středočeského kraje. Diskuse o nákladech není diskusí o teritorialitě. Tato diskuse je oprávněná, je třeba se bavit o tom, jaké náklady jsou přiměřené nějaké výši dluhu, ale nemá to nic společného s teritorialitou.
Jaké důsledky by podle Vás zavedení teritoriality mělo?
Minimálně by došlo k prodloužení exekučních řízením a tedy ke snížení vymahatelnosti pohledávek. Ale prodloužení řízení také znamená, že tato řízení budou dražší, tedy změna nebude výhodná ani pro dlužníky, protože právě dlužníci to celé na konci zaplatí. Na straně věřitelů to povede ke zvýšení nákladů. Nechci tady říkat nějaká laciná prohlášení typu: „Všichni to promítneme do nákladů a zaplatí to ti poctiví za ty nepoctivé“, To by byla příliš velká zkratka. Ale platí zákon zachování hmoty a pokud ho aplikujeme, tak když se objeví vícenáklady, pak se nutně na nějakém místě projeví, musí být zaplaceny.
Takže to Vám vadí na těchto návrzích nejvíce?
Nám vadí především to, že tato diskuse o teritorialitě a o nějakých dalších zásadních změnách Exekučního řádu probíhají intuitivně, bez nějaké přesnější a rozsáhlejší znalosti, jak exekuce vlastně fungují. Pokud chci něco reformovat a dosti zásadně sáhnout do nejniternějšího nastavení nějaké oblasti, například exekučních řízení, pak prvním předpokladem úspěchu je detailní znalost problému. Celá diskuse o teritorialitě a případně dalších krocích postrádá pevný základ, přesné poznání fungování celého systému. Pak ale nemůžeme udělat dobou reformu. To nám vadí asi nejvíce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jm
