Tomu, že ministr školství preferuje více zájmy firem než školáků, podle Bohumila Kartouse z obecně prospěšné společnosti EDUin nasvědčuje fakt, že český průmysl reprezentovaný Svazem průmyslu a obchodu a ministr Chládek mluví stejným jazykem. „Najít deset rozdílů je problém. A problém je i to, že ministr školství je tím, kdo pouze reprodukuje, není aktivním tvůrcem této vzdělávací politiky, dá-li se tomu tak říkat... Průmysl diktuje a vzdělávání plní. To je ale vzdělávací agenda postavená na hlavu,“ cituje list Kartousova slova.
Fiala: Studenti nejsou výrobky
Servítky si pochopitelně nebere opozice jako například bývalý ministr školství a předseda ODS Petr Fiala: „Studenti nejsou výrobky, aby si jich někdo určitý počet objednal a školy mu je připravily. Vzdělání chvíli trvá, takže když dnes někdo potřebuje třicet nástrojařů, těžko může garantovat, že pro ně za pět let bude mít místo. Je krátkozraké takto uvažovat. Pracovní trh potřebuje lidi, kteří jsou kromě kvalifikace flexibilní a připravení se dál vzdělávat,“ řekl deníku Fiala.
Fialův náměstek: Důraz je třeba klást na všeobecné vzdělávání
Jeho bývalý náměstek Jiří Nantl pak upozorňuje, že dnešní generace změní během života asi čtyřikrát svou profesi. Takzvaná celoživotní povolání zanikají. „Na tyto trendy však vláda, podporovaná zaměstnavatelskými svazy, nenabízí jiný recept, než posílit odborné vzdělávání ve směrech, jejichž relevantnost neumí nikdo odhadnout za horizont několika let,“ řekl Nantl.
Podle něj je třeba klást důraz na všeobecné vzdělávání, aby lidé byli schopni porozumět velmi složitému světu.
Zlatuška: Znalosti si absolventi s sebou ponesou pořád, i když firma skončí
Chládkův přístup kritizuje i expert na školství koaličního hnutí ANO Jiří Zlatuška. Podle něj má být posláním školství placeného z veřejných peněz rozvíjení schopností, sociální mobility a umožňování mladým, aby se podle vloh a píle dostali výš, než kde je drželo jejich rodinné prostředí.
„Mladí nemohou být produktem, který školy dodávají firmám jako odběratelům,“ řekl Zlatuška. Poukazuje na to, že znalosti si s sebou absolventi ponesou pořád, i když firma skončí nebo lidskou práci nahradí stroje.
Přiznává, že krátkodobé zájmy firem jsou jiné a mohou být legitimní, pokud jsou financovány privátně. „... ale pokud by se veřejné financování škol mělo stáčet do nepřímé podpory pro přípravy pracovní síly, která nemá na vybranou, než nastoupit u nich, bylo by to chybné,“ tvrdí Zlatuška.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
