Choďte k Romům domů a dohlédněte, aby se děti učily! Aktivisté spolupracující s vládou nabádají učitele. Ti pro ně mají jasnou odpověď

24. 11. 2017 8:45

REPORTÁŽ „Nároky různých aktivistů, aby učitelé ještě navštěvovali rodiny a zajišťovali tam romským dětem i podmínky k přípravě na vyučování, jsou zcela nesmyslné. Pokud dítě nemá doma vhodné prostředí k tomu, aby se mohlo učit, zabývají se tím sociální pracovníci na městských úřadech či magistrátech,“ shodují se v názoru pedagogové z Moravskoslezského kraje. „Na školách fungují asistenti a výchovní poradci, kteří organizují různé formy doučování, a existuje také řada pedagogických programů, jež tyto záležitosti řeší. Umožnit dětem vhodnou přípravu do školy ale musí v prvé řadě rodiče,“ doplňuje vyjádření školských pracovníků například ředitelka Základní školy Dětská v Ostravě-Porubě Zuzana Škapová.

Choďte k Romům domů a dohlédněte, aby se děti učily! Aktivisté spolupracující s vládou nabádají učitele. Ti pro ně mají jasnou odpověď
Foto: Daniela Černá
Popisek: Romské protesty v Ostravě

Zástupci romských komunit v Ostravě už dlouhodobě tvrdě kritizují jeden z  problémů českého školství, a to segregaci – vyčleňování romských žáků do některých škol či „zvláštních tříd“. Nejedná se ale jen o ostravské specifikum, s podobnými potížemi se mají Romové potýkat také v některých dalších českých a moravských městech.

Romští předáci kritizují především fakt, že vedení základek odmítá umísťovat romské žáky do škol, jež jim vybrali jejich rodiče a do kterých podle místa bydliště patří. Důvodem má prý být skutečnost, že ředitelé se obávají většího počtu romských žáků ve školách, což potom vede rodiče z většinové populace k tomu, aby své potomky přihlásili jinam. V zařízeních, kam chodí převážná většina romských dětí, pak má, podle názorů romských aktivistů, klesat úroveň výuky, což je potom diskriminuje při výběru dalších stupňů škol a snižuje to celkově i úroveň jejich vzdělání.

„My nesouhlasíme s tím, aby se děti umísťovaly do škol podle toho, jestli jsou Romové, nebo pocházejí z většinové populace. V Ostravě-Porubě se nám už daří tento trend měnit. Vítáme, že se ruší základní škola Ladislava Štúra, kde byly soustředěny především romské děti a s výukou jsme nebyli spokojeni. Protože při zápisu se tam přihlásilo málo dětí, byla škola zrušena a žáci se přesunuli na základní školu Dětská i jinam. Romští žáci byli začleněni do různých tříd a výuka probíhá v pořádku, žádné stížnosti jsem tam zatím neslyšela. Nicméně budeme podmínky na školách pro naše děti dál sledovat,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Žaneta Mirgová, předsedkyně Asociace romských rodičů z Ostravy, která pak ještě doplnila: „Chceme se zaměřit i na další školy v našem městě, kde funguje segregace, například v části Ostrava-Vítkovice. V této lokalitě například nejprve zařadí romské děti do běžné školy, ale po určitém čase je stejně přesunou do zařízení, kde se učí především jen Romové.“

Romští mluvčí mají na české učitele velké nároky

Někteří aktivisté působící při Radě vlády pro záležitosti romské menšiny dále upozorňují na to, že prý čeští učitelé moc neví, jak s romskými dětmi pracovat, a doporučují, aby pedagogové chodili i do romských rodin a pomáhali tam vytvářet podmínky k tomu, aby se děti mohly lépe připravovat na vyučování. S tím ale už moc nesouhlasí někteří zkušení pedagogové. „Děti ze zrušené školy Ladislava Štúra, včetně romských žáků, už k nám chodí, byly zařazeny do různých tříd a není s tím žádný problém. Žákům, kteří mají s výukou potíže, pomáhají pedagogičtí asistenti, organizují doučování i v odpoledních hodinách, ale určitě si nemyslím, že je povinností učitelů chodit do rodin a zjišťovat tam, jaké má žák podmínky pro učení. Vhodně je zajistit musí přece v prvé řadě každý rodič,“ konstatovala ředitelka Základní školy Dětské v Ostravě-Porubě Zuzana Škapová. 

Anketa

Babiš mluví o předčasných volbách v říjnu 2018, souběžně s komunálními. Za předpokladu, že neuspěje 1. ani 2. pokus o sestavení vlády. Jste v takovém případě pro?

97%
3%
hlasovalo: 14600 lidí

Podobný názor zastává pedagožka a výchovná poradkyně z Českého Těšína Iveta Franková, která také působí v republikovém výboru Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Já v zařazování romských žáků do základních škol nevidím vůbec žádný problém. Každý rodič má právo si vybrat školu i vzhledem ke spádovosti bydliště, a pokud mu není vyhověno, může se obrátit na příslušný školský úřad, kde by měli provést rychlou nápravu. Nedělala bych z toho žádnou velkou celospolečenskou kauzu. Nároky některých aktivistů či politiků, aby učitelé ještě navštěvovali rodiny a zajišťovali tam dětem podmínky k přípravě na vyučování, jsou víceméně zcestné. Na školách fungují asistenti a výchovní poradci, kteří organizují různé formy doučování, a existuje také řada pedagogických programů, které to řeší. Pokud dítě nemá vhodné prostředí k tomu, aby se mohlo učit, zabývají se tím sociální pracovníci na městských úřadech či magistrátech. Vždyť my ani do rodin za žáky chodit nesmíme. Tyto záležitosti ohledně přípravy přece musí řešit zejména rodiče,“ upřesnila učitelka s více než třicetiletou praxí.  

Určité potíže se začleňováním romských žáků do ostravských škol ale přiznává místostarosta městské části Ostravy-Poruby Petr Zábojník, ovšem s tím, že v Porubě nyní už tento problém téměř vyřešili. Romské děti budou, podle něj, už naprosto standardně rozdělovány podle místa trvalého bydliště do šesti tamních základních škol, a navíc každé ze zařízení otevře jednu běžnou třídu bez speciální výuky (např. matematiky či jazyků), aby to některé děti neznevýhodňovalo. K otázce návštěv pedagogů v romských rodinách zastává však místostarosta Zábojník svůj specifický názor, který je poněkud odlišný od vyjádření řady pedagogů: „Sice nevím, jestli za dnešních pracovních podmínek můžeme tlačit učitele k tomu, aby podobné návštěvy uskutečňovali, nicméně si myslím, že by to bylo jistě přínosné, pokud chceme mít romskou populaci vzdělanější. Jinak se mnohdy i ti dnešní mladí Romové dostanou tam, kde jsou nyní někteří jejich rodiče či příbuzní, a to si přece nepřejeme. Odmítám ale názory některých aktivistů či úředníků, že naprostá většina ostravských pedagogů nemá zájem se romským žákům věnovat.“  

Ministerstvo školství se snaží segregaci odstraňovat 

O rozmístění romských žáků do běžných základních škol tak, aby se nesoustřeďovali jen do určitých zařízení, usiluje i ostravský magistrát. „V současné době funguje v Ostravě 66 základních škol, tři z nich by bylo možné označit za segregované, to znamená, že tam chodí  víc než 30 procent romských žáků. Na území města nyní existuje pouze jedna základní škola, která je navštěvována z více než 50 procent Romy a další dvě jsou těmito žáky navštěvovány z 36 a 38 procent. Od září 2016 jsme se proto zapojili do evropského projektu „Rozvoj rovného přístupu ke vzdělávání“, v němž je zapojeno 28 základek, které usilují o spravedlivý přístup ke vzdělávání pro všechny děti bez rozdílu, což nejlépe odráží přístup města i jednotlivých ředitelů ZŠ. Od letošního roku je podpora obce tímto způsobem směřována i k mateřským školám,“ informovala ostravská tisková mluvčí Andrea Vojkovská.

Dlouhodobě se odstraňováním tzv. segregace v českém vzdělávacím systému zabývá i Ministerstvo školství a tělovýchovy (MŠMT). Ve školním roce 2016/17 jeho zaměstnanci například znovu zjišťovali na více než čtyřech tisících školách počty romských žáků. „Nárůst sociálně vyloučených lokalit s sebou bohužel nese z velké části i segregaci, je pak podstatně horší jí zabránit a řešení nezáleží jen na aktivitách MŠMT, městech a školách, ale také na krocích v oblasti zaměstnanosti, kooperací mezi Agenturou pro sociálně vyloučené lokality spadající pod ministra Chvojku a podobně. Je to běh na dlouhou trať. Ministerstvo školství realizuje v této oblasti už delší dobu řadu opatření. Snad nejzásadnějším krokem v tomto směru bylo uvedení do praxe novely školského zákona, jejímž účelem byla komplexní změna ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a posílení inkluzivního prostředí na školách. V kontextu novely se pak zajistilo financování podle skutečných potřeb žáků a studentů, zavedlo se i povinné předškolní vzdělávání,“ sdělil Antonín Zelenka z Oddělení vnějších vztahů a komunikace MŠMT v Praze. Ten pak ještě závěrem uvedl: „Při řešení tohoto problému se určitě nechceme dotknout žádných poctivých pedagogů. Jistě i na Ostravsku existuje velké množství učitelů, kteří mají zájem tento nešvar odstranit. Není možné paušalizovat a házet všechny do jednoho pytle. Zbytečně bychom tak dehonestovaly řady kvalitních kantorů, ale na druhé straně i romské rodiče, kteří o své děti mají zájem a vytváří jim dobré podmínky pro studium.“


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Chtěli upálit děti! Šokující fakta a VIDEA po útoku davu na synagogu ve Švédsku

20:40 Chtěli upálit děti! Šokující fakta a VIDEA po útoku davu na synagogu ve Švédsku

Napětí ve světě po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že přesune americkou ambasádu v Iz…