Všechny dosavadní české minipříhody, které zavánějí radiálním islámem a terorismem, lze považovat za epizody: zásobování zbraněmi aktérů Balkánského konfliktu v devadesátých letech, údajný pobyt vůdce čečenských separatistů Šamila Basajeva na Orlíku, tragické úmrtí palestinského velvyslance Džamála Muhammada Džamála, kterému v náručí explodoval nástražný výbušný systém. Skutečná teroristická operace na území České republiky doložena nebyla.
Tedy k reálnému útoku tu nikdy nedošlo a vzhledem ke geopolitickému usazení České republiky ani nedojde. Tyto informace by měly po francouzském útoku poměrně excitovaného čtenáře uklidnit. Jenže slovy klasika: Nikdy neříkej nikdy.
V České republice totiž už delší dobu funguje jeden z fenoménů islámského světa, bezhotovostní převod peněz, nazývaný hawala. Jde o postup, který už odnepaměti používají muslimové na celém světě. Vyjma legitimních finančních operací je v něm ale skryto financování teroristických organizací. Peníze se totiž neposílají, ale díky síti hawalistů se dají na různých místech bez obtíží anonymně vybrat. Pro zpravodajské služby je proto velmi složité systém penetrovat a mít ho pod kontrolou. Z těchto důvodů tento speciální platební a půjčky poskytující systém považují tajné služby za jednu z největších teroristických rizik. Systémem ročně protečou miliardy dolarů, a to, že hawala funguje i v České republice, potvrdila už v roce 2005 Bezpečnostní informační služba.
Hawala, v překladu důvěra, je sofistikovaným předchůdcem dnešního legálního zasílání peněz, typu Western Union a podobně. Systém vznikl ve středověku a bez zásadnějších obměn funguje úspěšně dodnes. Pro klienty hawaly je nespornou výhodnou především skutečnost, že korán zakazuje účtování úroků. Zmínka o právním termínu hawala se objevila již v roce 1327 v jedné z prvních studií islámského práva, kterou provedl hanasický právník Abu Bakr Masúd al Kasání.
Finanční transakce, realizované prostřednictvím hawaly, jsou velmi jednoduché, levné, spolehlivé a rychlé, trvají pouze několik hodin. Nic se nezaznamenává, nezapisuje, neexistuje žádný doklad či účet, všechno stojí pouze na důvěře, kterou se ovšem nikdo neodváží porušit. V Evropě se hawala rozšířila s příchodem imigrantů, kteří ji používají při zasílání peněz rodinám a příbuzným v domovských zemích.
Systém podle odborníka ze zpravodajské služby, který si nepřál být jmenován, funguje následovně: „Plátce složí příslušnou částku, obdrží jakýsi kód – šifru, a tou se pak prokazuje člověk, který si v cílové destinaci hotovost vyzvedává. Díky tomu je systém hawaly v podstatě nedetekovatelný, a tajné služby mohou jen velmi obtížně zjistit, jaké částky a kam jsou odesílány.
Fotogalerie: - Smutek před francouzskou ambasádou
Fotogalerie: - Charlie Hebdo obrazem
Modelově lze fungování hawaly pospat následovně: Obchodník Farid má závazek vůči panu Muhammadovi, ten zase dluží podobnou částku obchodníku Ahmedovi. Muhammad tedy přepíše svou pohledávku vůči Faridovi na Ahmeda. Pro Farida a Ahmeda to znamená pouhou výměnu vzájemných obchodních partnerů, která nemá vliv na výši jejich závazku či pohledávky. Na druhou stranu Muhammad vyrovnal svůj závazek vůči Ahmedovi a kvůli této operaci přestal být součástí řetězu ekonomické operace.
Sám o sobě není princip hawaly ničím špatným. Ale pro svou neprůhlednost a nemožnost dohledat účty, se stává mimořádně velkým problémem v okamžiku, kdy je použita pro převod peněz k teroristům. Interpol před časem odhadl, že například v Indii prochází systémem hawaly až téměř čtyřicet procent hrubého domácího produktu. Z dostupných informací z roku 1998 je možné odhadnout, že hawalou proteklo 680 miliard dolarů, což odpovídá přibližně velikosti ekonomického systému Kanady. Jenže hawala už je zaběhnutá i v zemích starého kontinentu a funguje i v České republice. „My nejsme nějaký ostrov, izolovaný od světa, a hawalové transakce se uskutečňují i u nás. V případě, že má naše služba v této souvislosti nějaké podezření na vazbu směrem k terorismu, tak se samozřejmě hawalovým operacím věnuje. Nejčastěji ve spolupráci s našimi zahraničními partnery,“ potvrdil v roce 2005 Českému rozhlasu mluvčí BIS Jan Šubert.
Hawala není a nebyla ve většině zemí světa zlegalizována, o to dokonce ani v těch silně islámských, jako například v Pákistánu nebo Íránu. Nejvýznamnějším důvodem pro tyto restrikce jsou obavy, že pokračující existencí hawaly jsou ohroženy centrální vládní regulace státních ekonomik, protože je zmiňovaný sytém mimo dosah všech klasických nástrojů makroekonomické politiky.
Co popsal Interpol
Díky popsaným principům a skutečnosti, že tento druh převodu závazku se může odehrát dokonce i v případě, že v transakci účastné osoby mohou být v různých oblastech, se systém hawala v průběhu času vyvinul z původní podoby v komplexní a geograficky neomezenou síť pro převádění peněžních částek. Která ale bohužel nespočívá na předem vytvořeném systému pozitivního práva. Převod prostředků v dnešní finanční síti hawala probíhá podle zásad znázorněných v obrázku:
Jak řešit situaci s muslimy v Evropě? Kromě potírání radikálního islamismu, na čemž se shodnou všichni.
Legenda grafiky: Finanční zprostředkovatel = hawalader = fz1, fz2. Obchodní klient = okA až okH. Rozdílné /oddělené/ lokality, zmíněné v obrázcích 1–3, mohou znamenat jak dvě sousední vesnice, tak dvě čtvrti jednoho města, ale i místa v různých kontinentech vzdálená tisíce kilometrů.)
Anketa
Hawalader v cílové lokalitě může zlikvidovat jakékoliv záznamy nebo poznámky již v okamžiku, kdy je platba provedena (nebo i předtím). Většina transakcí v systému hawala je vypořádána do 24 hodin, aniž by zůstaly jakékoliv zaknihované záznamy nebo jiné poznámky o pohybu peněz. Finanční operace zprostředkovatelů v této síti jsou prováděny v jakémsi podvojném systému, takže clearingový proces k vyrovnání vzájemné bilance se provádí pouze v případech, kdy lze předpokládat, že příchozí a odchozí platby nebudou víceméně přirozenou cestou vyrovnané (Například kvůli neobvykle vysokým jednorázovým platebním příkazům, nebo když hawalader působí v chudé oblasti a většinu jeho transakcí tvoří výplaty peněz od příbuzných pracujících v jiných zemích, například Pákistánci pracující v zemích Perského zálivu). Hawaladeři obvykle tedy neprovádí vyrovnání dočasných nevyrovnaných bilancí mezi příchozími a odchozími platbami, neboť spoléhají na to, že ve středně, či dlouhodobé perspektivě se bilance stane vyrovnanou. Clearing je tedy událostí výjimečnou. Pokud se ovšem stane nutným, probíhá ponejvíce prostřednictvím kurýry převážené hotovosti, drahými kameny, zlatem nebo uměleckými předměty; jiným způsobem je přefakturování nebo nedofakturování v běžném obchodním styku (tedy s využitím platebních převodů) mezi úředně registrovanými krycími podniky. Proto je pro vnějšího pozorovatele prakticky nemožné dát tyto transakce do souvislosti s předcházejícími finančními operacemi.
Hawalader tedy nepotřebuje ke své činnosti složitou infrastrukturu. Jeho kancelář se může skrývat za důvěryhodně vypadajícím například malým obchodem, exportně-importním podnikem, nebo dokonce náboženskou nebo společenskou institucí. Nicméně tyto transakce mohou být stejně dobře prováděny v kavárně nebo na lavičce v parku. To vysvětluje, proč je téměř nemožné poznat, že tito finanční zprostředkovatelé – ať již v zemi původu, nebo v cílové zemi – jsou součástí celosvětové finanční sítě.
Pákistánský ministr financí Shaukat Aziz odhadl, že ze 6 miliard dolarů, převedených v Pákistánu v roce 2000, bylo pouze 1, 2 miliardy převedeno běžným bankovním systémem. Mezi významnými islámskými státy (Írán, Pákistán, Afghánistán, arabský poloostrov) bylo v několika minulých letech převedeno systémem hawala zhruba 30 miliard dolarů. V Indii je odhadováno, že přibližně 50 procent ekonomických aktivit nějakým způsobem souvisí s hawalou. Státní a mezinárodní instituce odhadují, že každoročně jsou v celosvětovém měřítku provedeny převody asi 200 miliard dolarů, aniž by vůbec byly podrobeny úřední regulaci v jakékoliv podobě. Srovnání velikosti těchto transakcí s 200 000 dolary, jež jsou odhadovány teroristickými experty FBI jako nezbytné k přípravě (příjezd do USA, nejméně roční pobyt a absolvování leteckého výcviku) a provedení například devastujících útoků na New York a Washington, objasňuje skutečnost, že systém hawala nemá nejmenší problém s převodem peněz k udržení mezinárodního terorismu.
Fotogalerie: - Je suis Charlie
Díky své systémové struktuře je systém hawala velmi dobře připraven vyhnout se sledování a regulačním opatřením antiteroristických útvarů. Už v roce 1994 byl v USA přijat zákon, který měl přimět v USA působící zprostředkovatele hawaly dobrovolně se podrobit registraci; tento zákon však neřeší otázku motivace, proč by tak ze své svobodné vůle měli učinit a přiznat tuto svoji činnost úřadům. Proto tento zákon zůstal bez efektu. Ani extrémní sankce uvalené na provozovatele hawaly, které dlouhodobě platí v islámských zemích, ve skutečnosti neohrozily tento dodnes existující systém. Nadto je velmi problematické, vzhledem k neformální povaze systému hawala, zdali vůbec existují nějaké představitelné restrikce, které by přinutily jednotlivé členy této sítě – s přihlédnutím k jimi vynaloženým vysoce specifickým investicím – aby se sami zřekli angažmá v tomto systému.
Mnohem taktičtější se zdá být snaha ovlivnit kalkulaci nákladů a zisků zákazníků finančního systému hawala zpřísněním kontrol a nabídnutím alternativ. Zákazníci hawaly zřídka tvoří rozsáhlé sítě, ale používají systém hawala jako nízkonákladovou alternativu k formálnímu bankovnímu systému. Bez těchto „drobných“ zákazníků by byla totiž funkční kapacita systému omezena, neboť bez nich by bylo obtížné udržet vyrovnané účetní bilance.
Lze přitom předpokládat, že i přes počáteční vojenské úspěchy protiteroristické aliance v Afghánistánu finanční akceschopnost teroristických organizací nebyla snížena. Vnitřní uspořádání například systémového základu Al-Káidy, jak bylo zde popsáno, vede k závěru, že se tato a jí podobné organizace budou schopny rychle etablovat v nových oblastech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
