Alena Schillerová na začátek řekla, že konečnou podobu minimální mzdy, na které se ještě musí shodnout vláda, bere jako kompromis, ke kterému nakonec museli dospět, protože tripartita se nedohodla. „Já jsem k nim naposled měla řeč, říkala jsem, že by si měli víc naslouchat a hledat ten kompromis. Nepodařilo se to,“ podotkla. Ministryně ještě prohlásila, že minimální mzda není v Čechách zas až tak palčivý problém, protože ji bere přibližně 150 tisíc lidí.“ Ale pořád se zapomíná na to, že my máme v osmi segmentech ekonomiky zaručenou mzdu, která je na ni navázaná,“ objasnila důležitost cifry Schillerová. Zvýšení na 14 600 Kč prý odpovídá průměru OECD.
Kalousek zopakoval, že institut minimální mzdy nepovažuje za správný. „Myslím si, že to patří kolektivnímu vyjednávání,“ pravil. Nárůst o 1250 Kč prohlásil za opravdu velký skok z roku na rok. „Ptejme se, co to udělá v české ekonomice a v některých jejích odvětvích. Finanční sektor to zcela jistě unese, ale v řadě odvětví to povede k nivelizaci mezd a především, před námi nebudou stále jenom dobré časy. Dojde k ochlazení ekonomiky, může dojít ke krizi. A ty firmy se tímhle prudkým navýšením minimální mzdy stanou mnohem zranitelnějšími proti ochlazování ekonomiky. Já si myslím, že to je nerozumný skok. Kdyby to zvýšení bylo o 800–900, tak snad se to dá ještě unést, ale 1250 je opravdu už veliké riziko,“ tvrdil Kalousek a dodal, že riziko je právě ve zmíněných zaručených mzdách.
Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy prohlásil, že se jedná o velmi špatný signál v době, kdy ekonomika už vysílá varovné signály. „Tak se tady posílá signál, že v nějaké úrovni mezd se může zvyšovat mzda o téměř 10 %. Je to pro nás nepochopitelné, je to nekonzistentní s ostatními kroky. Pokud se podíváte, co vláda udělala ve vyjednávání se státními úředníky, tak nejlépe kvalifikovaným úředníkům, kteří nesou zodpovědnost, tak před několika měsíci se rozhodla, že jim na příští rok zvýší mzdu o 1500 Kč a ěstnavatele odrazovat od zaměstnávání tzv. těžce zaměstnatelných lidí a varoval, že na úřadech práce už se údajně počet těchto lidí zvyšuje.
Fotogalerie: - Druhé čtení rozpočtu
„Tady se vláda tváří, že to téměř nemá efekt na státní rozpočet, má to zásadní efekt, právě i v těch zaručených mzdách, vůbec nahlas neříká, jaký to je dopad, a jen připomínám, že u zdravotně hendikepovaných nebo omezených zaměstnanců dodnes vláda, ještě v listopadu letošního roku, nenavýšila mzdu na minimální mzdu, na 13 350 Kč.“ Rafaj shrnul, že se jedná o nezodpovědný krok v době, kdy se vůbec nehodí. Na tripartitě se prý ani dohodnout nemohli, protože zaměstnavatelé přišli s číslem, které odpovídalo růstu ekonomiky, zatímco odboráři přišli prý s „nesmyslnými nárůsty“, které odůvodnili minimální mzdou na Slovensku, což je dle Rafaje také nesmysl. A vyslovil se pro navázání minimální mzdy na průměrnou, protože pak nedojde k překvapivému nárůstu v listopadu, tedy jen chvíli od dalšího roku.
Schillerová s Rafajem souhlasila, že takováto překvapení nejsou v ničím zájmu a růst minimální mzdy by se měl navázat na růst průměrné. Na koaliční radě se prý dohodli, že tento zákon se bude muset otevřít. „Já jsem dokonce ještě šla dál a říkám, otevřeme i problematiku těch zaručených mezd. Proč je máme? To má jen Česká republika a Slovensko.“ Dodala, že se jedná pravděpodobně o nějakou historickou zvyklost.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Moderátorka Písařovicová se ještě zeptala, zda za to nemůže vláda, protože vzbudila očekávání, že přidávat se bude vždy, za každých okolností a všem. Schillerová oponovala, že růst minimální mzdy je ve vládním prohlášení, takže s růstem všeho ostatního musí růst i minimální mzda. „Vy máte také ve vládním prohlášení spoustu věcí, které neděláte a neuděláte, takže to není úplně pevný argument,“ rýpl si Kalousek. Prý souhlasí s tím, co bylo řečeno o zaručených mzdách, ale podle něj se tak nedá zamluvit, že se jedná o nezodpovědný krok vůči podnikatelům, a to 27. listopadu.
Řekl, že nyní si podnikatelé vypočítávají cashflow, a teď přichází další zátěž. Dle Kalouska může dojít k propouštění, ale hlavně prý dojde k nivelizaci, kdy zaměstnavatel nebude moci přidat těm, kterým chce, ale bude muset přidat těm, u kterých to vláda nařizuje. „Stoupnou ty náklady takovým způsobem, že jakékoliv další ochlazení ekonomiky mě činí obrovsky zranitelným, protože my vláda zvýšila svým administrativním opatřením riziko,“ obviňoval bývalý ministr financí. Jedná se prý o takovou neodpovědnost, že může jen protestovat. Dále dodal, že ve svém důsledku ohrozí skok ty nejslabší, nikoliv ty nejsilnější.
Schillerová reagovala, že rozhodnutí nemohlo padnout dříve, protože bylo navázáno na stanovisko tripartity, která se sešla teprve nedávno. A dodala, že i po zvýšení budeme na průměru OECD, co se minimální mzdy týče.
Celý pořad ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
