Chyby soudů i policie dramaticky změnily Janě život

Po neuvěřitelných deseti letech průtahů, kdy si Jana najala už svého advokáta, aby se domohla práva, jí soud nakonec byt přiřkl, ale s tím, že musí manželovi zaplatit 700 tisíc korun jako vyrovnání. S tím však nešťastná žena nesouhlasila a ani nebyla schopná takovou částku do stanovené doby sehnat. „Protože manžel užíval byt neoprávněně a došlo k jeho takzvanému bezdůvodnému obohacení, nechali jsme po vyjádření realitní kanceláře, která vyčíslila cenu za používání bytu, udělat zápočet u soudu, ze kterého vyplynulo, že moje klientka svému partnerovi vlastně už nic nedluží, jelikož jeho pohledávka tak prakticky zanikla,“ uvedl právní zástupce Jany Václavíkové JUDr. Josef Červinka.

Jenže manžel se nespokojil s tímto zápočtem a uplatnil svůj nárok v insolvenčním řízení, k němuž ale nemělo vůbec dojít. Neskutečný příběh, který se pak začal odvíjet, Janu bezlítostně drtil. Podle slov jejího advokáta totiž soudní instance svými zásahy měly v několika případech porušit nehorázným způsobem zákon, jelikož stanovený insolvenční správce uzavřel dohodu s exekutorem o provedení dražby na byt, ve kterém Jana Václavíková žila. A to je podle platných zákonů zcela nepřípustné. „I když je vůbec absurdní, že případ došel až do takového stadia, postup insolvenčního správce je naprosto v rozporu se zákonem, jelikož dražbu může provést jen dražebník, podle zákona o veřejných dražbách, a nikoliv jak to učinil exekutor. A protože dala moje klientka i návrh na oddlužení, zaniklo na exekuci jakékoliv právo! Bohužel v dražebním protokolu bylo ještě navíc uvedeno, že paní Václavíková musí do 15 dnů vyklidit byt. A toto ustanovení je znovu jasně protiprávní, protože vyklizení bytu může nařídit jen soudce, nikoli exekutor,“ informoval advokát Červinka.

I když případ nebyl uzavřen, policie vyvedla ženu v poutech

Díky zmíněným pochybením pak došlo k dalším dramatickým událostem. Policisté s odkazem na právně kontroverzní exekuční protokol se snažili Janu Václavíkovou vyvést z jejího bytu, když se ale tomu nechtěla podvolit, tak dokonce použili i pouta a na služebně jí pak podrobili náročnému výslechu. Nová majitelka bytu, která ho získala v podivné dražbě, a je podezření, že i protiprávně, jej nyní už pronajala a brání ve vstupu původní majitelce, i když soudy ještě o této kauze definitivně nerozhodly. „Byla jsem v šoku. Kamarádka mne přivezla z jedné oslavy domů a tam na mne čekala policie a nechtěla mne pustit dovnitř. Lidé od vydražitelky Spáčilové na mne začali hned tvrdě útočit, ať se vystěhuji, což jsem nakonec byla přinucena udělat. Jak se mohla policie ke mně takovým způsobem zachovat, když případ není ještě skončený a já jsem v právu? Žijeme ještě vůbec v právním státě? Myslím si, že jsem se stala obětí soudcovsko-exekutorské mafie,“ prohlásila rozhořčeně Jana Václavíková a ještě doplnila: „Tak jsem skončila v bytě u své maminky a teď si připravuji bydlení v Luhačovicích.“

O pochybení policistů je skálopevně přesvědčen i zkušený obhájce Josef Červinka, který to dokládá svými argumenty: „Bez ohledu i na právní neplatnost takové dražby se policisté dopustili dalšího porušení legislativních pravidel, jelikož v trestním zákoníku je uvedeno, že policisté musejí respektovat Základní listinu práv a svobod a v té je uvedeno, že každý má právo na neporušenost obydlí. A výjimka z toho je jedině v případě naléhavých okolností, jako je například ohrožení života a podobně. My jsme si na postup policie stěžovali na jejich okresním a krajském ředitelství i na okresním státním zastupitelství, ale bez úspěchu. Nebyl vůbec žádný zájem situaci napravit,“ komentoval kontroverzní postup orgánů činných v trestním řízení právník Červinka.

Insolvenční správce návrh na oddlužení ignoroval

Celý případ má několik velmi podivných okolností, na které měl podle vyjádření Jany Václavíkové patřičně dohlédnout soud, aby se vše vypořádalo podle zákona. To se však podle ní nestalo a nižší soudní instance podporovaly sporný postup exekutora. „Každý dlužník má právo popřít pohledávku v insolvenčním řízení, když si myslí, že je neoprávněná, a insolvenční správce musí o tom uvědomit věřitele. V našem případě tedy manžela paní Václavíkové, a ten musí v takzvaném incidenčním řízení prokázat, jestli je jeho nárok uznatelný. My jsme na to insolvenčního správce písemně upozornili, ohledně toho kontroverzního dluhu 700 tisíc, aby pohledávku popřel, ale on na to vůbec nereagoval, i když ze zákona musí. Tím by se vlastně potom zohlednil zápočet u soudu, který jsme udělali za několikaleté používání bytu manželem paní Václavíkové, a tak by insolvenční řízení a celá kauza vlastně zanikly. To však někteří lidé nechtěli dopustit,“ vysvětloval advokát Josef Červinka, který má důvodné podezření, že mezi insolvenčním správcem, exekutorem a bývalým partnerem Jany Václavíkové panují poněkud „netradiční“ vazby. Problém je také se soudním odhadem na luxusní byt, jenž je jádrem sporu a na který měl být vypracován podle slov obhájce špatný, podhodnocený posudek. Ten pak právní zástupce Václavíkové také napadl. Znalec údajně vycházel jen z cen za panelové byty. A garáž, která k němu patří, byla zase srovnávána s garážemi v řadové zástavbě.

Exekutor Jiří Trojanovský má však na kauzu Jany Václavíkové poněkud jiný, osobitý náhled: „Přestože mám za to, že můj postup v této věci byl zcela v souladu s právními předpisy, nemohu vám s ohledem na zákonem mi uloženou povinnost mlčenlivosti poskytnout konkrétní informace. Mohu jen odkázat na informace, které jsou veřejně přístupné v insolvenčním rejstříku a kde postup při zpeněžování majetku z majetkové podstaty přezkoumával jak Krajský soud v Ostravě, tak Vrchní soud v Olomouci a neshledal v mém postupu žádná pochybení,“ uvedl.

Další překvapivé informace, které však potvrzují spornou účast exekutora na dražbě, přidala mediální zástupkyně Exekutorské komory České republiky Kateřina Zoubková: „V původním exekučním řízení paní Václavíkové byla dražba sice nařízena, nicméně v důsledku zahájeného insolvenčního řízení neproběhla, stejně jako nebyly učiněny žádné další kroky v exekučním řízení. Po prohlášení konkurzu soudem rozhodli zajištění věřitelé paní Václavíkové (kteří po prohlášení konkurzu hlasují o tom, jak bude zpeněžen majetek dlužníka) o prodeji nemovitosti v dražbě. Dražbu prováděl JUDr. Trojanovský na základě smlouvy o provedení dražby ve smyslu § 76 odst. 2 exekučního řádu uzavřené s insolvenčním správcem. Nejednalo se tedy o exekuční dražbu, ale o takzvanou dražbu dobrovolnou. Co se týče znaleckého posudku, ten byl zpracován zcela standardním způsobem a měl všechny zákonné náležitosti.“
Exekutor nereagoval ani na dopis od Nejvyššího soudu ČR.
Jana Václavíková se pak s odvoláními a stížnostmi obrátila na nejrůznější soudní instance od okresního až po Nejvyšší soud a také si stěžovala na ministerstvu spravedlnosti v Praze. Zatím ale bez valného úspěchu. „My máme dopis od Nejvyššího soudu, kde se uvádí, že exekutor v našem případě nesmí provádět exekuci, když probíhá insolvenční řízení, a on ani na to nereagoval. A my víme, že ho dostal. Nicméně máme také pro nás zcela nepochopitelné vyjádření od Krajského soudu v Ostravě, který s kontroverzním postupem správce i exekutora vůči paní Václavíkové souhlasí. My se můžeme proti tomu znovu dovolat k Nejvyššímu soudu, ale to nás bude stát dalších pět tisíc a paní Václavíková není v současné době v situaci, kdy by si to mohla jen tak lehce dovolit. Musíme ale najít nějakou cestu, protože to je nezbytný postup k tomu, abychom mohli v budoucnu případně oslovit Ústavní soud či Evropský soud ve Štrasburku,“ informoval právník Červinka.

Svůj poněkud „specifický“ názor na tuto záležitost potvrdil i Krajský soud v Ostravě, který k celé kauze pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Soud dospěl k závěru, že účastníkem dražby prováděné v rámci insolvenčního řízení exekutorem je především ustanovený insolvenční správce, který podal návrh na provedení dražby a který uzavřel s exekutorem smlouvu o provedení dražby, a insolvenční dlužnici nepřísluší právo podat v této věci odvolání.“

Exekutor i soudy mohli pochybit, myslí si poslanec Fiedler

Jana Václavíková hledala ve své složité životní situaci pomoc i u politiků. U ministra spravedlnosti Roberta Pelikána moc neuspěla, protože se její stížnost k němu ani nedostala, skončila na oddělení dohledu nad soudy. Proto například kontaktovala i poslance Parlamentu ČR Karla Fiedlera, který se neoprávněnými exekucemi už dlouhodobě zabývá. „Já jsem si případ paní Václavíkové prostudoval a dávám jí vcelku za pravdu. Chtěl bych interpelovat v její prospěch ministra Pelikána, ústně i pak písemně, jak jsem to udělal i v jiných kauzách. Je si ale třeba uvědomit, že výroky soudu nemůže ministr změnit, protože u nás jsou soudy nezávislé a ani on nemá pravomoc do nich zasahovat, byť jsou mnohdy některé jejich verdikty sporné. Snad by se dala pouze pozastavit činnost exekutora,“ sdělil poslanec Fiedler. Jana Václavíková i její právní zástupce si od poslanecké interpelace slibují alespoň to, že na jejich případ si konečně udělají více času vyšší soudní instituce, které činnost okresního i krajského soudu lépe prověří. Oba stále ještě neztratili víru, že se v České republice dá přece jen domoci práva.