Čím menší minorita, tím víc křičí o svá práva, ulevil si Jaroslav Bašta. A společnost jim ustupuje, to je nejhorší

02.04.2017 9:44

Český politik a diplomat Jaroslav Bašta se pro server PrvníZprávy.cz vyjádřil ke stavu společnosti. Ta podle něj ustupuje tlaku menšin, byť ta menšina je jen jedinec.

Čím menší minorita, tím víc křičí o svá práva, ulevil si Jaroslav Bašta. A společnost jim ustupuje, to je nejhorší
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

Ode zdi ke zdi. Od jednoho extrému ke druhému. Taková je podle Bašty naše politika. „Za stejně extrémní (ve srovnání s našimi sousedy) se dá považovat i naše historie. V minulém století bychom příkladů, které to dokládají, našli více, než je nám milé,“ zmínil. Tento národní povahový rys podle něj úzce souvisí s naší schopností přežít téměř vše.

„Za ni vděčíme tomu, že se Čechy nacházejí na zdánlivě neviditelné hranici mezi západem a východem Evropy, a vlastně i na rozhraní mezi severem a jihem. Jde o prostor mimořádně náročný a nebezpečný. Botanici zaznamenali, že ve srovnání s okolními zeměmi je v Čechách výrazně menší počet druhů rostlin a živočichů. A prakticky všechny si zaslouží označení oportunisté,“ zmínil Bašta. Podle něj totiž dokážou růst a žít ve dvou odlišných klimatech – v suchém i teplém, ve studeném i vlhkém.

„Tento existenciální oportunismus postihl i zdejší lidskou populaci a promítl se do známé české schopnosti přežít dějinné zvraty. Třeba reformaci, protireformaci, rozmach a zánik velkých říší, dokonce také ideologie 20. století s menšími ztrátami a škodami na těle a duši než jiní. Pomáhají nám v tom již vrozený skepticismus a jistá přízemnost, ale přináší to také snahu honem přeběhnout od staré zdi k té nové. Pokud možno co nejrychleji. Stačí si vzpomenout na období po roce 1948, kdy jsme v lecčemž byli sovětštější než náš vzor, a stejně jsme postupovali i po roce 1989,“ řekl.

Následně podotkl, že když sleduje dramatické změny, kterými prochází západní civilizace, musí souhlasit s těmi, kdo se obávají budoucnosti. Připomíná to prý situaci Evropy na konci 19. století. 

Původní text ZDE.

„Společnost se začala atomizovat hned po druhé světové válce rozpadem vícegeneračních rodin a tento trend urychlily moderní digitální technologie. Dnes by už výrok Margaret Thatcherové, že společnost neexistuje, že jsou jen jednotlivci, vlastně nešlo kritizovat, protože do značné míry vystihuje situaci,“ podotkl Bašta. A zmínil, že se již nemluví o povinnostech, ale jsou zdůrazňována práva. 

„Čím menší minorita, tím hlasitěji se dožaduje svých (domnělých) práv. A společnost tomuto tlaku ustupuje, byť ta menšina je aktuálně jeden jedinec z 64 milionů (kauza těhotný člověk ve Velké Británii). Ovšem když společnost neexistuje, tak se nemůže bránit, jen ustupovat,“ zmínil s tím, že mezi miliardami obyvatel Asie a Afriky se našlo hodně zájemců o evropský ráj, kde vládnou jen práva a nikdo nevyžaduje žádné povinnosti. „Dnes je jich už tolik, že se dá mluvit o stěhování národů. Pro takovou historickou epochu bylo charakteristické, že ji doprovázely násilí a totální rozvrat civilizace,“ uzavřel s tím, že jsme o krok blíže epoše, ve které v rámci historické rovnováhy nebudeme mít žádná práva, ale o to více povinností. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…