Na summitu se jednalo o miliardách dolarů, které by mohla Čína investovat především do energetických projektů a infrastruktury. Proto se sešli v Bělehradě na summitu s vrcholnými čínskými představiteli zástupci šestnácti zemí východní a jižní Evropy. Navíc zde bylo kolem 1200 představitelů pěti set firem a tisíce novinářů.
Server Literárky.cz dává příklad. Chcete-li nyní cestovat z Prahy do Bělehradu, dostanete se tam autem zhruba za deset hodin. Po dálnicích je to kolem devíti set kilometrů. Rozhodnete-li se cestovat vlakem, čeká vás na dnešní dobu nekonečných sedmnáct hodin jízdy. Vše má prý vyřešit čínsko-maďarsko-srbský projekt rychlostní železnice mezi Budapeští a Bělehradem, kdy místo osmi hodin urazíte vzdálenost za hodinu a půl. I toto řešil summit východní a jižní Evropa – Čína v Bělehradě.
Jeden z přítomných novinářů Florian Hassel však upozorňuje, že Číňané nejsou samaritáni a že miliardy jsou ochotní investovat pod podmínkou angažovanosti čínských firem na těchto projektech. Zároveň poukazuje na příklad Ruska a Jižního toku, kdy projekt plynovodu byl skrečován. Píše, že země, které jsou v EU a které tam hodlají vstoupit, by si měly uvědomit, že EU je natolik silná, že může projekty, jež nebudou splňovat podmínky a zákony EU, pozastavit.
Čína si chce prý vytvořit nové trhy
„Čína usiluje o to, aby si hospodářskou spoluprací vybudovala politický vliv v regionu,“ doplňuje Thomas Roser z deníku Stuttgarter Zeitung a upozorňuje na kontrast půjček od EU, USA a Světové banky. Tyto půjčky jsou těžko dostupné a podmínky jejich získání jsou velice složité a přísné. „Po úderu, který Maďarsku a Srbsku uštědřil Putin zrušením Jižního toku, se teď čínská nabídka zdá být hojivou mastí,“ píše Stuttgarter Zeitung.
Hlavním cílem Číny je podle švýcarského deníku Neue Züricher Zeitung s největší pravděpodobností vytvoření nových trhů a zkrácení lhůty dodání svého zboží. To je údajně důvod, proč se čínský premiér Li Kche-čchiang objevil po osmadvaceti letech v Bělehradě.
autor: dkr