Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi nemusí mít ještě vyhráno, ač ho sněmovna jasnou koaliční většinou schválila už 7. února. Koncem ledna totiž vyrazila do boje proti tomuto zákonu spisovatelka a někdejší signatářka Charty 77 Lenka Procházková. A postupně se přidávají další.
Procházková podala ve věci církevních restitucí žalobu na premiéra Petra Nečase a členy jeho vlády i na kardinála Dominika Duku. „Na celé situaci je nejvíce zarážející skutečnost, že majetek, který se má nyní vracet, není přesně definován,“ komentovala svá trestní podání Procházková s odvoláním na to, že předseda ústavněprávního výboru sněmovny Marek Benda prohlásil, že soupis tohoto majetku bude předložen až po vykonání restitucí.
- SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve
Benda vysvětlil, proč nelze zveřejnit výčet vydávaného majetku
Důvod, proč neexistuje žádný seznam vydávaného majetku, je podle poslance ODS nasnadě. „Nepíšeme výčtovou normu, která na začátku vyjmenovává, že vydáváme přesně to a to. Ale píšeme obecnou normu tak, jako jsme psali všechny restituční zákony, kde je kritérium, povinná osoba, oprávněná osoba, titul sebrání. Je to obecná norma, takže se přesně nedá říci, že tohle se vydá a tohle ne,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz Benda. Majetek podle něj nemohl být přesně definován, protože ne každý, o který bude požádáno, musí být nutně vydán.
Psali jsme:
Mnohem větší problém ovšem může způsobit zpochybnění samotného aktu navracení majetku církvím a náboženským společnostem. „Majetkové vypořádání s církvemi, které má přinést nový zákon, není restitucí církevního majetku neboli uvedení v předchozí stav,“ uvádí v analýze pro týdeník Ekonom advokát Aleš Rozehnal, který působí i jako vedoucí katedry práva Bankovního institutu.
Církev neměla vlastnické právo, to se mu jen podobalo
Z Rozehnalova rozboru vyplývá, že právo, které měla církev k majetku, který užívala, nebylo vlastnickým právem, i když se vlastnickému právu podobalo. Oproti vlastnickému právu ovšem podléhalo řadě omezení. „Vydaný majetek na rozdíl od minulosti žádným omezením podléhat nebude. Navíc subjekt, který ho obdrží, bude odlišný od právnických osob, kterým byl vyvlastněn. O majetek v případě katolické církve přišla veřejnoprávní instituce, která se při proměnách legislativy proměnila v soukromého vlastníka,“ konstatuje Rozehnal.
Nicméně podotýká, že církev je možné odškodnit, nelze však mluvit o restitucích, tedy uvedení do předchozího stavu. „Já mluvím o právních aspektech a jejich vývoji během historie. To ostatní je už politika,“ vysvětlil advokát, jak je třeba nahlížet na jeho analýzu majetku, kterého církev užívala.
Když se nelze vrátit k veřejnoprávnímu charakteru, tak nic nevracet
„To jsme říkali od začátku, že nejde o restituce,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz Procházková. „Dostala jsem vyrozumění, že obě moje trestní oznámení byla postoupena Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 podle věcné a místní příslušnosti k dalšímu opatření."
Příjemně budou znít odpůrcům církevních restitucí i slova profesora Právnické fakulty UK Václava Pavlíčka, odborníka na ústavní právo a Benešovy dekrety. „Za první republiky nikdo nepochyboval o tom, že majetek katolické církve má veřejnoprávní charakter. Když návrat k tomuto stavu není možný, stát by katolické církvi vydávat majetek neměl,“ řekl týdeníku Ekonom.
Nemá jít o obnovu, ale nové uspořádání vztahů
Jako pokus zaútočit na připravované restituce vnímá analýzu Karel Štícha, hlavní ekonom pražského arcibiskupství. „Když nelze zpochybnit fakt, že katolická církev majetek opravdu vlastnila, tak se najednou mluví o jeho údajném veřejnoprávním charakteru a hledají se různé postranní cestičky,“ myslí si.
„Snad i pro církev bude platit, že co bylo ukradeno, musí být vráceno,“ doufá Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference.
Nervozitu, kterou do řad církve a náboženských společností mohla vnést analýza zpracovaná pro týdeník Ekonom, se snaží zaplašit ředitelka odboru církví ministerstva kultury Pavla Bendová. „Cílem zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi je nové uspořádání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, nikoli obnova jejich prvorepublikového či dokonce rakouského pojetí,“ uklidňuje.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
