Na spadnutí je schválení zákona o vyrovnání státu s církvemi, který čeká ve sněmovně závěrečné hlasování. V úvodníku týdeníku Euro se jeho šéfredaktor Pavel Páral zamýšlí nad tím, zda církvi opravdu stojí to, co získá, za to, co ztratí. „Nebylo by pro ni lepší, aby byla vůči svým ovečkám poněkud velkorysejším pastýřem a přistoupila na mírnější odškodnění v rozsahu odpovídajícím již před dvaceti lety realizovanému odškodnění vyvlastněných domácích pánů či kulaků?“ ptá se Páral.
Poukazuje i na to, že nad církevním majetkem krouží jak supi velké finanční skupiny, developeři i firmy, jejichž důvěryhodnost je nadmíru nízká. Jednak důsledně utajují své skutečné vlastníky, ale jejich statutární orgány mají až podezřele blízko k lidem z církevní administrativy, která proces restitucí připravovala a vyjednávala o něm se státem.
Seznamy jsou tajné, aby nebyla církev ošizena
S kým se zástupci církve domlouvají na budoucích obchodech nebo různých formách spolupráce, úzkostlivě tají. Stejně jako seznamy majetku, o němž se domnívají, že jim má být vrácen. Česká biskupská konference to odůvodňuje pokusy majetek před restitucí schovat, nebo vytěžit lesy v případech, je-li takový seznam známý.
Psali jsme:
Oficiálně zjistit, s kým církve kooperují, se dá zatím jen z třístranných smluv o budoucích směnách pozemků. Praxe je taková, že se investor dohodl s církví na budoucí výměně pozemku ukrytého pod blokačním paragrafem, za který nabídl jiný. Lukrativní parcely se většinou měnily za méně lukrativní. Tratila církev, vydělal developer. Jejich obchod musel ještě posvětit státní Pozemkový fond, který má církevní půdu ve správě.
Uznávaný odborník na církevní majetek šéfuje dozorčím radám
„Je to možnost, jak řešit složitou právní situaci při uskutečňování investičních záměrů,“ cituje týdeník Euro ekonoma pražské arcidiecéze Karla Štíchu. O potvrzení směny žádaly stát také dvě pražské firmy Duplicatus a Real 24, v nichž právě Štícha působí jako předseda dozorčí rady. Duplicatus si vyjednal směnu pozemků s římskokatolickou farností v pražských Stodůlkách a Real 24 se dohodl s farností v Uhříněvsi.
Vzhledem k tomu, že Štícha je vedoucím správy majetku na Arcibiskupství pražském, nebyla dohoda zřejmě žádný problém. Jako uznávaný odborník na církevní majetek předsedal Štícha rovněž expertní komisi, která připravovala vyrovnání se státem. Čáru přes rozpočet však oběma firmám udělal Pozemkový fond, který pozastavil všechny úkony kolem žádostí o budoucí směny s odkazem na to, že připravený zákon o církevních restitucích ještě není schválen.
- SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve
Dvě třetiny společnosti církevní restituce odmítají
Ekonom pražské arcidiecéze Štícha je předsedou dozorčích rad ještě v dalších třech společnostech a všech pět firem má hodně společného. Majitel je neznámý. Všechny realitky sídlí v pražských Kunraticích na adrese Hynka Čecha, který je ve všech těchto akciovkách předsedou představenstva. Vznikly jako firmy na klíč pár týdnů poté, co Topolánkova vláda v říjnu 2007 oznámila, že se s církvemi dohodla na majetkovém vyrovnání.
Společnost je sice dlouhodobě naladěna k církevním restitucím odmítavě, což v lednovém průzkumu agentury SANEP potvrdily dvě třetiny dotázaných. Přesto předchozími čteními ve sněmovně prošel navržený zákon o vyrovnání státu s církvemi hladce díky pohodlné koaliční většině. Štěpení Věcí veřejných i údajný odpor zhruba desítky poslanců ODS proti církevním restitucím ale před závěrečným hlasováním vyvolává nejistotu.
Stát hledá férové řešení a schválila ho už druhá vláda
V nepřehledné politické situaci je otázkou, zda je únosné o tak masívním přesunu majetku od státu na církev rozhodovat. „A proč by asi tak nemělo být? Návrh schválila už druhá vláda, vydávání zahájil již Ústavní soud, takže stát hledá férové řešení, které pro něj nebude nekonečně nákladné. A to je dnes do sněmovny předloženo,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz poslanec ODS Marek Benda.
Pokud by však vzhledem k otřesům uvnitř současné vládní koalice nebyl problém vyřešen, tak podle historika Jaroslava Šebka z Historického ústavu AV ČR vzroste pravděpodobnost, že by jednotlivé církevní subjekty žádaly o vydání svého majetku soudní cestou. „Ústavní soud prohlásil prodlevu v přijetí zákona řešícího majetkové narovnání za protiústavní,“ upozornil Šebek pro MF Dnes, v čem budou mít žalující církevní subjekty také oporu.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
