Tým Geografického migračního centra při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy si dal za cíl prozkoumat statistická data o živnostnících a firmách cizinců. Při analýze údajů z let 2005 až 2009 došel k poněkud překvapivému závěru – přestože na jedno daňové přiznání vychází zisk cizinců na zhruba 150 tisíc ročně, což je o pětinu méně než celostátní průměr, migranti po sledované období vykazovali nižší ztráty.
Potíž je ale v tom, že jakákoli tabulka o podnikání migrantů je jen orientační a nepřesná. V Česku neexistuje databáze, z níž by se daly získat relevantní soubory dat. Ta nemají ani finanční úřady.
Zachytilo se jen 13 procent daňových přiznání
„Sledovat lze jen fyzické osoby, nikoli právnické, protože tam může působit více společníků pocházejících z více zemí původu včetně Česka. Plátci daně z řad cizinců také musejí vyplnit trvalou adresu mimo Česko. Jinak je nelze rozlišit. Podařilo se nám tak zachytit jen 13 procent všech daňových přiznání podnikatelů z řad cizinců,“ říká pro Euro k úskalím analýzy její spoluautorka Dita Čermáková.
O mnoho chytřejší není ani Český statistický úřad, který provádí vlastní odhady sebezaměstnaných osob, což je metodická obezlička dopočtu k OSVČ, jež se snaží alespoň částečně zachytit cizince jakožto právnické osoby. Chybí také kompletní časové řady – před rokem 1993 nikdo podnikající migranty nesledoval, a tak jejich razantní nástup na český pracovní trh zůstane badatelům navždy skryt. „Data, s nimiž jsme pracovali, nejsou dostatečná,“ konstatuje dva roky stará studie Geografického migračního centra.
Server tak poukazuje na to, že dokud nebude možné protnout ani jednoduché tabulky vypracované ministerskými úředníky, zůstane ekonomický přínos české migrační politiky dost tajemný a plný divokých spekulací. Podobně jako účtenky ve vietnamských večerkách.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nem
