Cizinec je jako našinec, veršoval u Jílkové primátor z ODS. A navíc prý nebere dávky

07.11.2013 23:23

Nezaměstnanost je v České republice kritická. Bez práce je přibližně 550 až 600 tisíc lidí, přitom boj s nezaměstnaností byl u většiny politických stran jedním z nejdůležitějších bodů předvolebního programu. Toto téma proto mělo řešit další vysílání pořadu Máte slovo na ČT. Poslanec za KSČM Miroslav Opálka zde zavzpomínal na doby před rokem 1989, kdy byla nezaměstnanost nulová.

Cizinec je jako našinec, veršoval u Jílkové primátor z ODS. A navíc prý nebere dávky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Michaela Jílková během moderování pořadu Máte slovo

Problémy s nezaměstnaností jsou v České republice obecně, některé skupiny jsou na tom ale výrazně hůře než ostatní. V pořadu Máte slovo zmínili například ženy na mateřské dovolené, které by rády pracovaly na poloviční pracovní úvazek. Jenže to často není možné – zaměstnavateli se to nevyplatí. „Zaměstnávat dvě ženy na stejné místo stojí prostě víc peněz,“ vysvětloval primátor Kladna Dan Jiránek.

Na jeho úřadě však takové ženy zaměstnávají, i když se jim to podle něj nevyplatí – musí se dělat dvojité školení a podobně. „My to děláme z dobré vůle, a protože si myslíme, že je to potřeba,“ vysvětloval v pořadu. Jenže u soukromníků je to jiné, ti jdou za ziskem. Proto by podle Jiránka měl stát dávat na podobné zaměstnance úlevy, aby zaměstnavatelům pomohl.

Další znevýhodněnou skupinou jsou zdravotně postižení lidé. O ty na trhu práce není příliš zájem, zaměstnavatelé je často odmítají. „Zvlášť u lidí, když pracují manuálně, tak je to diskvalifikuje v další práci,“ dodal místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. Podle něj by zaměstnavatel měl takovému člověku, který se nečekaně zraní, nabídnout alternativu. Anebo by měl stát zřídit pracovní dílny, kde by zdravotně postižení našli uplatnění.

Jak se ale moderátorka Michaela Jílková snažila několikrát připomenout, diskutující měli také navrhnout nějaká vlastní řešení. Poslanec Miroslav Opálka poukázal na problém s nízkou produktivitou práce a boj se švarc systémem. Toho se však moderátorka ihned chytila. Ukázala totiž na to, jak zaměstnává sama KSČM.

Švarc systém v KSČM?

„Vy jste najeli na švarc systém, vy za ně neplatíte daně a odvody,“ poznamenala Jílková. „To není typický švarc systém,“ hájil se poslanec a začal vysvětlovat. „Nás je taky čím dál míň,“ ukázal na členskou základnu KSČM. Jeho strana nežije jen ze státních dotací, ale právě i z členských příspěvků, jenže ty prý ubývají. „Nevím, jestli jste taky pochopila, že my se musíme vejít do nějakého rozpočtu,“ dodal Opálka.

Kromě toho se do poslance pustil i muž, který v diskusi zastupoval nezaměstnané – sám je bez práce již čtyři roky. „KSČM asi nebude dobrý příklad, tam asi nějaká produktivita práce nebude,“ řekl kousavě.

Dále se však v pořadu odhlédlo od KSČM a pokračovalo se v dalších problémech na trhu práce. Podle Jiránka je to také práce načerno, kvůli níž by mělo přibýt kontrol. „A co takhle kontrolovat cizince?“ zeptal se muž z publika.

„Je potřeba hlídat lidi, kteří pracují načerno,“ odvětil mu kladenský primátor. „Upřímně je mi jedno, jestli je cizinec nebo našinec, protože cizinec zřejmě nepobírá dávky,“ dodal. Tím ale muže neumlčel.

„Připadá vám normální, pane primátor, že když já jdu nakupovat tady doma v České republice, tak se mám učit cizí jazyky? Neměli by zaměstnat Čechy?!“ pokračoval rozzlobeně a popisoval, jak mu vadí, když jde nakupovat, ale jedna prodavačka na něj mluví rusky a druhá slovensky. Na to mu Jiránek i Opálka odpověděli, že práce cizinců se omezovat nedá – stejně jako se nedá omezit práce například českých zdravotních sester v Německu.

Jak ale s nezaměstnaností bojovat? Lidovec Bartošek ukázal na „efektivní využívání evropských peněz, které přinesou zaměstnanost“. Dále by podle něj pomohlo, kdyby se úřadům práce vrátila jejich původní funkce, a tedy nejen registrovat, ale i reálně pomáhat hledat práci.

Muž zastupující Sdružení nezaměstnaných občanů pak navrhl, aby se uzákonila i maximální mzda. „A budou peníze na práci,“ dodal s tím, že není možné, aby někdo bral 500, 600 tisíc měsíčně. Opálka mu na to přikyvoval. Když mu pak další člověk připomněl, že 7. listopadu je výročí Velké říjnové socialistické revoluce, využil toho. „Děkuji za připomenutí mně a veřejnosti, protože ta si vzpomene na tu plnou zaměstnanost,“ dodal.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pan

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …