Dnes, když ČSSD spadla na zhruba nějakých 5 procent voličských preferencí, se nejvíce zdá, že byl patrně kritický zcela, zcela přiměřeně. Učinil jsem v něm od té doby jen několik ryze formálních změn, které nenarušují původní vyznění textu a předkládám ho – s důležitou aktualizační poznámkou – znovu,“ poznamenal ke svému textu Kopecký.
V textu popisuje, jak sociální demokracie tkví až po uši v krizi. „To je dnes, dá se říct, téměř banální tvrzení. Jedná se o stav celosvětový, nikterak jenom český. Nicméně zůstaňme věrni české kotlině, kde je Česká strana sociálně demokratická – skoro se chce povědět – na pokraji smrti,“ řekl Kopecký, jenž to vnímá jako důsledek dlouhodobé krize ideové i personální.
„Jediné, co ji pravděpodobně skutečně (u)drží při životě, je absence vážné levicové konkurence nebo rozsáhlá síť sesterských stran v Evropě a po světě. Struktury, co si nemohou dovolit nemít třeba v sousední zemi s kým jednat na základě obdobné pozice na politickém trhu. Hodně může způsobit například fakt, že postavení ‚socanů‘ je historicky silné v sousedním Německu, na němž jsme ekonomicky či politicky závislí,“ sdělil dále publicista, jenž zkritizoval mimo jiné to, že o rostoucích problémech naší takzvaně demokratické levice se hovoří léta, ale reakce odpovědných téměř žádná není.
Původní text ZDE.
„Od trapně zkostnatělé sociální demokracie se odklánějí tradiční voliči, pro něž dříve neexistovalo, aby hleděli jinam než doleva. Zklamaní, ba znechucení Sobotkovým de facto bezvýrazným premiérstvím nyní mimo jiné naskakují na módní značku v podání agresivní reklamy. Říkají své ‚ANO‘ právě Babišovi, jehož schopnost dobře (politicky) investovat a budovat své imidž válcuje veškeré aktéry někdejší ‚konkurenční‘ stranické soutěže. Hlava nehlava, vpravo vlevo,“ dodal publicista, jenž hodnotí i spojení Babiše se Zemanem.
„Vznikl podivný spolek dvou zcela bezohledných, nikdy nezapomínajících, mstivých osobností. Přičemž reakce ústředních postav Lidového domu na svíravé obklíčení je bohužel charakteristická. Hrstka starých, víceméně neschopných (či všehoschopných) šíbrů se spojila, aby vytěsnila množinu reálných vnitrostranických kritiků a skutečně si rozparcelovala partaj. Na svých postech se pravděpodobně zakuklí v naději na lepší, intelektuálně méně náročné časy,“ míní Kopecký.
„Je přímo těžko pochopitelné, jak mohla sociální demokracie tak dlouho spět jedním nezdravým směrem. Do podobné pozice. Směřování na léta určoval necharismatický člověk bez skutečných vůdčích schopností, který si svou snaživostí, pracovitostí a právě jistou bezbarvostí trpělivě vyseděl prvenství. Tyto typické vlastnosti jej sice postupně vynesly do formálního popředí ‚strany a vlády‘, ale staly se též hlavním zdrojem nynějších potíží Lidového domu,“ zmiňuje Kopecký a vzpomíná i na expremiéra Vladimíra Špidlu, bývalou senátorku Alenu Gajdůškovou či předsedu Senátu Milana Štěcha.
„Nechci nicméně do nekonečna lamentovat nad neprofesionalitou oné sociálnědemokratické oligarchie, jež dávno stanula (a strnula) mimo realitu, načež svoji politickou kvalitu začasté vyvozuje zpětně: délkou vlastního angažmá ve vrcholné politice. Takže již pouze malá poznámka závěrem. Faktický obnovitel polistopadové České strany sociálně demokratické, nynější prezident Miloš Zeman, kdysi pronesl, že se budou stranické legitimace nových socdemokratů vázat do kůží demokratů občanských. Teď se karta obrací,“ uzavřel Kopecký.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
