Nejprve vysvětlil, že účelem cesty prezidenta po Střední Asii bylo hledání alternativních trhů. Například s Tádžikistánem, který Zeman v minulých dnech navštívil, čeští podnikatelé dosud prakticky neobchodovali. Důvodem bylo to, že pojišťovna EGAP odmítala investice v Tádžikistánu pojišťovat kvůli nevyřešeným dluhům. Podle Kmoníčka se ale dluhy Tádžikistánu vůči ČR podařilo odblokovat, první splátka dluhu přišla dva dny před prezidentovým příletem do této země.
Jestli přijede Putin, bude jasné až tři týdny před akcí
Řeč přišla i na téma, které před několika dny vzbudilo v českých médiích rozruch, totiž oslavy 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Podle Kmoníčka už potvrdilo svoji účast „devět nebo deset předsedů evropských parlamentů“. Protože pořadatelem akce je Evropský židovský kongres, informace o účasti čelných politiků dostává prezidentská kancelář právě od něj. Moderátorka se nemohla nezeptat na to, zda skutečně na akci přijede i ruský prezident Vladimir Putin. Právě jeho pozvání ze strany českého prezidenta se stalo terčem kritiky českého mediálního mainstreamu. Hrad se bránil tím, že pozval hlavy států všech čtyř vítězných mocností. Podle Kmoníčka se zřejmě Putin rozhodne, zda se akce zúčastní, teprve poté, kdy bude jasno, kolik prezidentů na ni přijede. „Podobné to je u americké strany. U větších států je to vždy otázka posledních tří týdnů před akcí, než se rozhodnou,“ vysvětlil Kmoníček.
Finlandizace je když...
Vysvětloval také to, co vlastně znamená finlandizace, o které tento týden Miloš Zeman hovořil jako o vhodné alternativě dalšího směřování Ukrajiny. „Pokud by se vydala cestou finlandizace, musela by zhodnotit, zda je pro ni výhodnější prodat přihlášku do NATO a čekat x let na členství a celá léta čelit nepřátelským krokům Ruska, které by jistě následovaly. Nebo si podržet ruské trhy,“ vysvětlil. Naznačil také, že pro vstup do NATO nemá Ukrajina dost peněz, které by potřebovala na nezbytnou modernizaci své armády.
Podobný názor má Kmoníček i na případný vstup Ukrajiny do EU. „Pokud si Ukrajina řekne, že chce do EU, je na jejím vyhodnocení, jestli je schopna vydržet ruský tlak, než se do EU dostane,“ vysvětlil a dodal: „Turecko čeká na vstup do EU padesát let. Podívejte se na ekonomickou výkonnost Turecka a Ukrajiny a napoví vám to, jak budou ukrajinští ekonomové přemýšlet, pokud budou přemýšlet ekonomicky.“
Proč se nepíše o uzavřených kontraktech?
Kmoníček odpověděl i na otázku, zda prezident s ním konzultuje některé své výroky. Nejprve ale kritizoval novináře za to, jak informovali o Zemanově návštěvě Kazachstánu. „Neměl bych nic proti uveřejnění vtipů, nebo že dostal koně,“ uvedl s tím, že v médiích se ale prakticky neobjevila informace, že v Kazachstánu byly podepsány kontrakty za 450 milionů dolarů. „To vypovídá něco o bulvarizaci médií,“ povzdechl si.
Prezident to od Kmoníčka „schytal" za řeči o přestěhování ambasády do Jeruzaléma
Závažné věci prý Zeman s Kmoníčkem obvykle dopředu konzultuje. „Vtipy ne. Já chápu, že novinář si vybere vtip, to prodává.“
Na otázku, zda něco Zemanovi vytkl, přiznal, že to byl Zemanův výrok o vhodnosti přestěhování české ambasády do Jeruzaléma. „To jsem prezidentovi vytknul, jeho soukromý názor byl jiný, než je česká zahraniční politika.“
Prezident se bude muset zamyslet nad komunikační strategií
Ohledně silné kritiky Zemana „ze všech stran“ a pokles jeho popularity Kmoníček uvedl, že „prezident se bude muset zamyslet nad svou komunikační strategií. Někdy silný výrok překryje informaci, která je mnohem důležitější."
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vam
