Co jsou to ty „Evropské hodnoty“? Třeba kurs občana, bez kterého by se nesmělo k volbám. Kolář, Jourová a nápady, kterým neuvěříte

Celá diskuse se odehrávala za zavřenými dveřmi mramorového sálu paláce Lucerna, před kterými stála ochranka v podobě zavalitého holohlavého muže. Vstup byl možný pouze pro registrované, což zjistil i občan, který byl za halasného pokřiku „Co je to tady za cenzuru!“ odveden od místnosti. Kolář jen s úsměvem při čekání na paní Jourovou, jejíž letadlo mělo lehké zpoždění, prohlásil: „Snaží se sem dostat pan Šimáně a my ho sem nechceme pustit.“ Zda se jedná o miliardáře Jiřího Šimáně, majitele společnosti Travel Service, se nám přes ochranku u vchodu nepodařilo zjistit.

Než však dorazila, chopil se slova předseda a výkonný ředitel think-tanku Radko Hokovský a začal vysvětlovat, o čem Evropské hodnoty vlastně jsou a že jejich cílem je především rozšířit svoji myšlenku, co nejdál to jde, a proto plánují obdobné debaty pořádat i v krajích. Postěžoval si také na to, že mladí lidé mají velmi malý zájem o politiku, a tak je nutné ho v nich probudit, v čemž jim mimo jiné mohou pomoci i různé osobnosti veřejného prostoru.

Jak to je

Jourová nakonec zdárně dorazila a mohlo se již oficiálně začít. Kolář nastínil, s jakými všemi problémy se potýkáme a že je nutné „vysvětlovat našim občanům“ důležitost Evropské unie, ke které neexistuje žádná alternativa. „Evropská unie musí fungovat jako solidní spojenec Spojených států, proti tomu také není žádná alternativa, pokud chceme hodnotově a civilizačně přežít,“ prohlásil a dodal, že občas se dostává do konfliktu s lidmi, kteří odmítají pochopit, jak to vidí on, a mají na to jiný názor.

Eurokomisařka následně začala vzpomínat, jak se diskutovalo o vstupu ČR do EU a připomněla slova Václava Havla, který zdůrazňoval, že se vstupem do Unie se budeme podílet na jejích hodnotách, budeme mít „bezpečnost, stabilitu, soudržnost“ a „rovnost práv a povinností“ – a my si nyní musíme vzpomenout na to, co Havel tehdy říkal, a uvědomit si, proč v EU vlastně jsme.

Následně odtajnila, co ji vedlo ke vstupu do politiky. „Já osobně jsem vstoupila do politiky, nebo jsem se rozhodla, že na to kývnu panu Babišovi, když jsem v televizi slyšela naprosto hrůzostrašné názory pana europoslance Zahradila, který říkal, že když nám Evropa přestane dávat ty peníze, tak nemá smysl v ní zůstávat,“ prohlásila a dodala, že podle ní neexistuje k EU žádná alternativa a proti krizím je třeba bojovat společně.

Problémy nejen Evropy

Kolář poté vyjmenoval problémy, kterým EU v současnosti čelí a hned na prvním místě zmínil „putinovské Rusko“, které má roztahovačné tendence, na místě druhém uvedl islamistickou ideologii a několik dalších záležitostí, včetně uprchlické krize. Jako problém vnímá i to, že se Evropa „fragmentalizuje“, a vznikají tak velké vnitřní rozepře. Zmínil ale i skutečnost, že někteří lidé si myslí, že Evropská unie měří dvojím metrem, přičemž ona se snaží jen být poctivá.

„Podívejte se, co mi ten Petr dělá, on tady prostě mluví dlouho a přitom vypadá moudře, položí mi tady x otázek, které já si nestihnu zapsat,“ řekla Jourová a dodala, že vidí rozkol mezi východem a západem, kteří se snaží vzájemně se okázale ignorovat a nevycházet si vstříc. A tento názorový rozkol není jen v samotné EU, ale i v ČR. Pochválila ale Evropské hodnoty za to, že jezdí do regionů a „přesvědčují ty nepřesvědčené“.

„Já když se dívám na průzkumy, které třeba říkají, kdo dneska souhlasí s panem Zemanem a s panem Konvičkou, když jsem to tak hezky shrnula do jednoho, tak k mému velkému zděšení to jsou muži vysokoškoláci, to jsou analytické mozky, to jsou lidi, kteří nejdou jen po povrchu,“ řekla Jourová a nahlas se zamyslela nad tím, jestli to celé nevysvětlují špatně, když se spousta lidí odmítá nechat přesvědčit.

„Já si myslím, že svoboda, především, rovná se zodpovědnost,“ řekla Jourová s tím, že východní Evropě zřejmě nevyhovuje, že máme svobodu a chybí nám „mít nad sebou silnou ruku“, a dokonce existuje určitá část obyvatel, které „vyhovuje železná opona“.

Na její slova navázal Kolář teorií, že existují dva druhy lidí. Ti, co chápou, že svoboda je zodpovědnost, a ti, kteří ji vidí jako břímě, ti na ní také „docela rádi parazitují“ a jsou ochotni ji vyměnit za jistotu. „Pravda je, že je hezké mít svoji pravdu, ale důležité je mít také schopnost o ní přesvědčit a získat pro ní podporu politiků a občanů.“ Vysvětlil také, že jako „evropané, euroatlantisté“, bychom se spíše měli bát toho, že evropský projekt skončí, než čehokoliv jiného.

Jourová dodala, že by lidé v pozici názorových vůdců měli říkat „věci tak, jak jsou, a nemalovat je na růžovo“. Veřejná diskuse v Česku však nijak nepomáhá, jelikož vše ukazuje jako černobílé. Následně vyprávěla o tom, jak se vyrovnávala s teroristickými útoky v Bruselu. Vysvětlila, že si uvědomila, že „Evropa je v ohrožení a Islámský stát to myslí vážně“. „Je to něco, co schvaluje část muslimského obyvatelstva na západě a je to něco, co si musíme přiznat a přijít s adekvátní reakcí,“ poznamenala s tím, že politik nesmí podléhat nenávisti a nesmí uplatňovat kolektivní vinu.

Co nám chybí

Poté na chvíli Kolář přenechal mikrofon publiku, aby mohlo dát hlas svým dotazům. Hned první dáma nahlas uvažovala nad tím, že Evropě chybí „společná evropská identita“, které by výrazně pomohlo, kdybychom všichni táhli za jeden provaz a že by bylo dobré, pokud bychom viděli Evropu jako svoji. Poznamenala, že se však mysl lidí moc nevylepšila a zda to není i tím odcizením vůči evropskému anonymnímu evropskému byrokratickému aparátu.

Jourová uvedla, že za nedůvěrou vůči EU stojí i „vrozený český skepticismus“, který je vlastní i malým českým dětem. Problém České republiky je však v tom, že „vůbec nejsme týmoví hráči“. Češi totiž všichni hrají sami za sebe. „Na druhé straně, myšlení lidí, chování, kulturní vzorce, to je věc na generační změny, to nezměníme legislativou,“ dodala. Evropské unii se však podle ní podařilo zbavit nás některých „zlozvyků“, jako je například korupce, která, na rozdíl od Ukrajiny, není u nás tak systémová.

„Základem demokracie je občanská společnost. Svobodní, uvědomělí a aktivní občané, kteří se chovají ke své zemi jako spoluvlastníci, kteří mají povinnost se o ni starat, aby odpovídala jejich představám. Takové to laciné nadávání je to nejjednodušší,“ prohlásil Kolář a dodal, že je třeba vyvíjet tlak na zastupitele, s čímž souhlasila i Jourová, která dodala, že je nutné mít politiku srozumitelnou.

Svoboda, bezpečnost a zodpovědnost

Jourová následně na dotaz jednoho z přítomných posluchačů poznamenala, že je velmi důležité najít rovnováhu mezi bezpečností a svobodou, protože extrémní výkyvy na jakoukoliv stranu jsou nežádoucí a vyvolávají nespokojenost ve společnosti. Kolář přidal svoji trošku s tím, že v USA to funguje tak, že lidé preferují bezpečnost a „věří té policii, věří svému státu“ a vědí, že mají policistu poslechnout a neberou to jako omezení své svobody. „Oni prostě ví, že ho musí poslechnout a že to není nic, co by je mělo omezovat.“ Připomněl také, že během návštěvy čínského prezidenta se ukázalo, jak postupuje česká policie, a že tím vzbuzuje nedůvěru veřejnosti. Podle Jourové je však naprostá svoboda stejně nedosažitelná jako naprostá bezpečnost.

Další posluchač přidal velmi zajímavou poznámku ohledně fungování Evropské unie. Pokud chce EU fungovat jako jednotný celek, bylo by správné, aby také jako celek vyjednávala a měla své představitele, které by vysílala na jednání do zahraničí, čímž by předešla tomu, že by každý jednotlivý stát jednal nezávisle. Obzvlášť ve spojení se současnou migrační krizí. Na to Jourová odpověděla, že s teroristy se nevyjednává a s muslimskými zeměmi se jedná dlouhodobě. Kolář dodal, že v boji proti radikálnímu islamismu potřebujeme předně pomoc muslimů samotných, kteří jsou přitom prvním cílem oněch teroristů.

„Já jsem měl jednou takový sen,“ prohlásil Kolář a začal v závěru debaty vysvětlovat, že se mu zdálo o středoškolském kurzu „výchovy k voličství“ pro osmnáctileté a k volbám by směli jen ti, kteří by tuto zkoušku složili, tedy jen ten, kdo „bude vědět, co je ústava, co to znamená fungování demokratických institucí v demokratickém státě, tak bude dostávat řidičák“. „Víte, svoboda musí mít schopnost se bránit, demokracie taky,“ řekl a podotkl, že byl často konfrontován ruskými politiky, kteří demokracii považují za slabou. „Já vím jako bystostný demokrat, že ti, kteří jsou nezodpovědní, mají stejné volební právo jako my,“ prohlásil a dodal, že je třeba to respektovat a přesvědčit je o svém názoru. Tím přednášku ukončil, poděkoval všem zúčastněným, na poslední chvíli si od něj ale vzala mikrofon Jourová, dokončila jeho myšlenku a celou debatu uzavřela slovy, že ve chvíli, kdy překonáme všechny problémy, „tak nám zůstane jedna závažná věc, a to je to Rusko a tam opravdu nevím, jak to řešit, protože ta imperiální politika, ta je prostě nastartovaná, ale i tam věřím, že se to dá.“