Pakt o uprchlících podepsalo 181 států, včetně České republiky. Proti hlasovalo jen Maďarsko a Spojené státy. Další tři země se hlasování zdržely, jedná se o Dominikánskou republiku, Eritreu a Libyi. Tabulku s tím, jak kdo hlasoval, zveřejnil na Twitteru mezinárodní právník Christian J. Tams.
This was the voting pattern as UN GA voted on ‘omnibus resolution’ approving work of UNHCR incl #RefugeeCompact pic.twitter.com/TAoGLO56p5
— Christian J. Tams (@CJTams) 17. prosince 2018
Zatímco pakt o uprchlících Česko odsouhlasilo, pakt OSN k migraci vláda Andreje Babiše odmítá.
Na sociálních sítích začali občané vládě spílat, že navzdory slibům přijala tímto hlasováním široce diskutovaný migrační pakt. Rozdíl vysvětlil premiér Andrej Babiš. „Ne, ne, jedná se o dva dokumenty. Globální pakt o migraci, tzv. Marrákešský pakt, od kterého jsme ustoupili, se hlasuje až ve středu. A tento pakt nepodpoříme, budeme hlasovat proti. Včera se pouze hlasovala právně nezávazná rezoluce Úřadu vysokého komisaře, která je v souladu se Ženevskou konvencí z roku 1951 a která nemá aboslutně žádný vliv ani dopad na migrační politiku vlády,“ napsal ParlamentnímListům.cz.
Fotogalerie: - Babiš v Itálii řešil migraci
Termín uprchlík je podle OSN definován v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951, místními předpisy a stanovami Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a jedná se o osoby, které se ocitly mimo svou zemi původu z důvodů perzekuce či obav z perzekuce, konfliktu, násilí nebo z jiných vážných důvodů narušení veřejného pořádku, a vyžadují tak mezinárodní ochranu.
Migranti dle OSN oficiální definici nemají, ale podle expertů se prý jedná o lidi, kteří změnili svou zemi pobytu bez ohledu na důvody, které je k tomu vedly. „Já jsem migrant, ale nemusel jsem riskovat život na děravé lodi nebo platit převaděčům. Bezpečná migrace nemůže být výsadou světové elity,“ říká k tomu generální tajemník OSN António Guterres, Portugalec nyní pracující v New Yorku.
Pakt o uprchlích má údajně být nadstavbou, nikoliv nahrazovat úmluvu z roku 1951. Zaměřuje se na mezinárodní kooperaci. Na rozdíl od úmluvy z roku 1951 definuje sdílení odpovědnosti a břímě uprchlíků. Jako zdůvodnění, proč je pakt potřeba, uvádí OSN, že na konci roku 2017 bylo na světě 25,4 milionu uprchlíků, z nichž polovině je prý pod 18 let. Dnes údajně v pouhých deseti zemích přebývá 60 % světových uprchlíků a jen v Turecku jich je 3 a půl milionu. A až 85 % uprchlíků se podle OSN nachází v rozvojových zemích, které se potýkají se svými vlastními ekonomickými problémy.
„Globální pakt dle OSN dává základ pro silnější, očekávatelnější a rovnoměrnější mezinárodní reakci na velké uprchlické krize. I když není právně závazný, má vést mezinárodní komunitu k podpoře uprchlíků a zemí, které jich hostí velké množství, skrze mobilizaci politické vůle, rozšíření základní podpory a opatření pro rovnoměrnější a vypočitatelnější sdílení břímě a odpovědnosti. „Uprchlíci jsou mezinárodní zájem a sdílená odpovědnost,“ řekl k tomu Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi a dodal: „Pakt jako první ustanovuje praktický model a sadu nástrojů, které tento princip mohou uvést do praxe.“
„Desetiletí trvající držení uprchlíků v separaci, v táborech nebo na okrajích společnosti ustupuje novému přístupu – začlenění uprchlíků do národních systémů, společností a ekonomik zemí, kde se nacházejí, po nezbytně dlouhou dobu a umožnění jim přispět jejich novým komunitám a zajistit si budoucnost, než se jejich situace vyřeší,“ řekl ještě Grandi a doplnil: „V našem světě, který se často k potřebným obrací zády, politizuje i strasti exilu, démonizoval a stále démonizuje uprchlíky, migranty, někdy dokonce i cizince, tento pakt ve spolupráci s dalšími pakty jako pakt o migraci je hmatatelným závazkem k mezinárodní spolupráci.“ Pakt podle něj to samozřejmě není všelék, ale prý bez něj nebudeme moci čelit této nebo jiné výzvě v budoucnosti.
„Je to celosvětový závazek převzít odpovědnost za uprchlíky, najít řešení, která respektují jejich lidská práva, dát jim naději a vzít na vědomí zákonnou odpovědnost je chránit a podporovat,“ vyjádřila se k paktu Amina Mohammedová, zástupkyně generálního tajemníka OSN, informuje Hlas Ameriky. A stejně jako Grandi zmínila: „V posledních letech jsme viděli epidemii zavřených hranic v rozporu s právy uprchlíků a s lidskými právy. Miliony uprchlíků čekají léta strávená v exilu nebo se vydávají na nebezpečnou cestu za nejistou budoucností. A proto je tento pakt tak důležitým krokem.“
OSN uvádí k paktu 4 cíle:
- zmírnit břímě zemí, které hostí již velké množství uprchlíků
- podporovat u uprchlíků samostatnost
- usnadnit přístup uprchlíkům ke třetím zemím, či skrze přesídlení, či jiné verze přijetí
- podporovat prostředí, které umožní uprchlíkům vrátit se do jejich původních zemí
OSN se také snaží uklidnit ty, kteří se ptají, zda to znamená, že bude jejich země muset vítat uprchlíky. Prý ne více, než se to děje současně. Pokud země už hostí velké množství uprchlíků, může se podle paktu obrátit na Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, aby zorganizoval podpůrnou platformu. „Čeho chceme dosáhnout, je rychlé zburcování podpory: politické, finanční a podpory pro přesídlení. Takže se země, které se s takovou situací potýkají, necítí, že jsou na problém samy, že jsou izolované nebo že jejich problémy nikoho nezajímají. Že se mezinárodní komunita stará nejen o lidi, ale i o země, které jsou situací zasaženy. Že stojí za nimi a jedná v solidaritě s nimi. To je ten hlavní cíl,“ řekl k tomu Pomocný vysoký komisař pro ochranu Volker Türk.
Pokud bude norma zavedena do praxe, tak by podle něj došlo ke zlepšení vzdělávání pro děti uprchlíků, zlepšení dostupnosti lékařské péče pro uprchlíky a ti by měli mít také více příležitostí se uplatnit. Komunity hostící uprchlíky by k nim měly přistupovat jinak a oprostit se od systémů táborů. Pomoci by se prý dostalo například zemím jako Uganda, Rwanda, Írán, zemím Střední Ameriky nebo Libanonu. Úřad Vysokého komisaře také chce získat další kapacity pro přesídlení skrz reunifikaci rodin, stipendia pro studium a humanitární víza. I když pakt není zavazující, vyjadřuje podle Türka silné politické odhodlání všech 193 zemí OSN tento pakt zavést.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
