Referendum na východě Ukrajiny skončilo dle očekávání. Co teď?Anketa
„Bezmála 90 procent účastníků referenda na východě Ukrajiny podpořilo ‚lidové republiky‘, ale není jasné, zda tím zároveň souhlasí i s odtržením od Ukrajiny, nebo chtějí ‚jen‘ regionální autonomii, či zda se celým referendem pouze posílila vyjednávací pozice východu Ukrajiny s Kyjevem,“ píše Spencerová v souvislosti s děním na východní Ukrajině.
Ovládnutí menších měst a sabotování referenda
Podle ní pokračující kyjevská „protiteroristická“ operace na jihovýchodě Ukrajiny se v neděli soustředila na ovládnutí alespoň menších měst a sabotování regionálního referenda o budoucím statutu oblasti. „Tato strategie byla nejviditelnější v Krasnoarmijsku, městečku v Donbasu s asi 60 tisíci obyvateli, kde Národní garda obsadila čtyři školy, jež sloužily jako volební místa, a zahájila palbu do voličů na radnici, přičemž nejméně jednoho z nich zabila,“ uvádí analytička.
„Ve Slavjansku vojáci zabavili na 100 tisíc hlasovacích lístků (prý už s vyplněným ANO) ještě před referendem, v Mariupoli pak vojáci zabavili dodávku s asi 10 tisíci vyplněnými hlasovacími lístky po referendu. Při střetech ve městě rebelové podle vyjádření radikálního kyjevského poslance Oleha Ljaška, který byl bojům osobně přítomen, zabili velitele tamní dopravní policie, který se ale posléze objevil živ, ale těžce zraněný, načež podle proruských ukrajinských zdrojů rebelové zajali i samotného Ljaška. To vše následovalo po pátečních bojích, v jejichž rámci armáda vjela do města s tanky a obrněnými transportéry a v následných bojích zahynulo na dvacet lidí včetně civilistů. USA vinu za masakr přiřkly Rusku. Napětí před referendem pak ještě zintenzivnil guvernér Chersonu, oblasti ležící u hranic s Krymem, který 9. května, kdy si Rusové připomínají konec ‚velké vlastenecké války‘, označil Hitlera za ‚osvoboditele‘,“ shrnuje události Spencerová.
Mezi vůdci není shoda
„Organizátoři nedělního referenda, v němž se měli obyvatelé Doněcké a Luhanské oblasti vyjádřit k podpoře tamních ‚lidových republik‘, nicméně i přes snahu Kyjeva hlasování narušit hlásí vysokou volební účast – v Doněcku prý k urnám přišlo přes 71 procent oprávněných voličů, v Luhansku dokonce přes 79 procent, přičemž celkem hlasovalo bezmála 2,5 milionu lidí. Hlasovat se původně mělo i v Charkově, ale tamní lídři ‚lidového‘ hnutí nakonec referendum odvolali s tím, že se s doněckými a luhanskými nedokázali dohodnout na společné otázce,“ napsala.
Referendum se, jak dále uvedla, ptalo jen na podporu oběma „lidovým republikám“, a to velmi vágně, což prý samo o sobě podle všeho značí, že mezi vůdci hnutí neexistuje shoda na tom, co má být vlastně cílem. „Není tak zřejmé, zda asi 89 procent lidí, kteří na hlasovacím lístku zaškrtli ANO (konečné výsledky referenda prý budou oznámeny až za týden, protože se sčítáním jsou ‚problémy‘), podpořilo odtržení od Ukrajiny, nebo ‚jen‘ regionální autonomii, či se celým referendem pouze posílila vyjednávací pozice východu Ukrajiny s Kyjevem,“ tvrdí Spencerová.
Mnozí lídři těchto podle Spencerové „lidových republik“ ale vnímají referendum jako legální mandát jednat nezávisle na Kyjevu, ať to v praxi znamená cokoli. „Odpověď ANO neznamená, že se Doněcká oblast stane součástí Ruska, zůstane v rámci Ukrajiny, nebo se stane nezávislým státem,“ cituje podle Spencerové Washington Post předsedu jedné z volebních komisí. „Znamená to, že dostaneme podporu většiny obyvatel regionu a morální právo prohlásit, že nejsme spokojeni s vývojem v naší vlasti a požadujeme změny. Chceme pro náš region zvolit jinou cestu.“
Psali jsme:
Kyjev dál považuje protesty proti své nevolené vládě za ilegální
„Není ale pravděpodobné, že by Kyjev nyní upustil od ‚protiteroristické‘ operace, neboť dál považuje nejen referendum, ale i protesty proti své nevolené vládě za ilegální. Zatímco USA a EU podle očekávání referendům odmítly coby nezákonné, Putinův mluvčí konstatoval, že Kreml postoj k referendu teprve zaujme a ‚je složité předvídat, jakým (postoj) bude‘,“ napsala v Literárních novinách dále Spencerová s tím, že sám Putin přitom po páteční přehlídce námořní flotily v krymském Sevastopolu v době donbaského referenda ostentativně hrál hokej v Soči – v rámci „noční ligy“ dal šest gólů, přičemž na čtyři z nich mu nahrál někdejší slavný hokejista Pavel Bure.
„Podle agentury Reuters se prohlubují rozpory uvnitř bezpečnostních složek státu, kdy armáda nedůvěřuje policii a naopak. Nově i šéf prezidentského úřadu Serhij Pašinský přiznal, že ‚mnozí‘ v Doněcku či Luhansku ‚nedůvěřují vládě‘, situace je prý složitá a bude nutné hledat ‚politický kompromis‘. Jedním dechem však obvinil Rusko ze sabotáže jednání s východem, jejichž plánované konání oznámili v pátek premiér Jaceňuk a prezident Turčinov. Předseda parlamentního výboru pro otázky národní bezpečnosti Vladimir Litvin naopak soudí, že celý tento nápad s ‚kulatými stoly‘ má ze všeho nejvíc sloužit k odpoutání pozornosti od skutečného řešení složité situace v zemi,“ napsala dále Spencerová ve svém článku s odkazem na prohlášení kyjevského politika, který prý uvedl: „Jako vždy jsme pozadu a navrhujeme jen vylepšení procesu, nikoli skutečná řešení.“ „Kyjevský prezident Olexandr Turčinov navíc svůj páteční návrh už v sobotu modifikoval: Kyjev je prý připraven naslouchat Donbasu, ale federalizaci Ukrajiny dopředu vylučuje,“ doplnila analytička.
Celý článek k dispozici ZDE.
Všeobecný chaos a bezvládí podtrhl Pašinský
Všeobecný chaos a faktické bezvládí pak podle Spencerové podtrhl znovu Pašinský, který varoval oligarchu a nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova před vytvořením vlastní soukromé armády, zatímco například Kyjevem dosazený dněpropetrovský gubernátor Ihor Kolomojský už soukromou armádu má, a v ulicích Mariupole už podle všeho začaly na pořádek dohlížet národní družiny složené z hutníků ocelářského holdingu Metinvest. „Život ve městě je ochromen, městská ekonomika padá. Je narušen klidný chod metalurgických kombinátů. To není jen práce a mzda pro lidi v Mariupoli, to je ekonomický základ Doněcké oblastí a celé Ukrajiny,“ vysvětlil prý koncern Metinvest na svých webových stránkách, proč se rozhodl založit vlastní milice.
„A nejčtenější německý deník, bulvární Bild, do toho tvrdí, že si kyjevská vláda najala 400 žoldáků z americké firmy Academi, což je nový název v Iráku nechvalně proslulého Blackwateru, aby řídili vojenské operace na východě Ukrajiny. Academi tyto zprávy odmítá, nicméně Bild konstatuje, že informaci potvrzuje i německá tajná služba BND a že o žoldácích informovala kancléřku Merkel už před několika týdny,“ pokračuje Spencerová s tím, že šéf CIA John Brennan mezitím ale v rozhovoru pro televizní pořad Fusion připustil, že byl před pár týdny v Kyjevě, ale příliš podrobností neprozradil: „Byl jsem tam kvůli interakci s našimi ukrajinskými partnery a přáteli. Měl jsem příležitost projít ulice Kyjeva a zajít také na majdanské náměstí a vidět památníky těm Ukrajincům, kteří se pokoušeli najít pro svůj národ svobodu a volnost.“
„V rozhovoru nicméně Brennan odmítl označit Rusko za nepřítele, místo toho použil pojem ‚významná mocnost‘ a prohlásil: Je to země s obrovským vlivem, obzvláště v této části světa,“ připomíná Brennanova slova Spencerová.
Psali jsme:
Jiné kolo napětí
„Jiné kolo napětí se mezitím roztočilo kolem cesty ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina na oslavy konce války do podněsterského Tiraspolu. Při zpáteční cestě podle jeho slov Ukrajina a Rumunsko odmítly vpustit jeho letoun do svého vzdušného prostoru a politikovi, který proslul radikálními názory, nezbylo než letět zpět běžnou linkou z moldavského Kišiněva,“ napsala.
„Příště poletím na Tu 160,“ reagoval prý Rogozin v narážce na ruský strategický bombardér, což přimělo rumunskou vládu žádat oficiální vysvětlení takové pohrůžky. „Kyjev popřel, že by letoun s Rogozinem nepustil do svého vzdušného prostoru, nicméně v ruské dumě už se v reakci připravuje návrh zákona, který by zakázal využívat ruský vzdušný prostor letadlům NATO, pokud na jejich palubách budou lidé prosazující sankce proti Rusku,“ připomněla Spencerová.
Ve světě skutečných sankcí k průlomu nedochází
Ve světě „skutečných“ sankcí však podle ní k žádnému průlomu stále nedochází, tím spíš, že Francie podle slov svého prezidenta Francoise Hollanda nemá v úmyslu „přehodnotit kontrakt“ na dodávku vrtulníkových lodí Mistral Rusku.
„Ruská metalurgická firma Severstal, která patří miliardáři Alekseji Mordašovovi, se mezitím rozhodla prodat své dvě továrny v USA, a to za půldruhé miliardy dolarů. O závody v michiganském Dearbornu a v missisippském Columbusu mají zájem americký koncern US Steel a brazilská CSN. Lze předpokládat, že tento přesun majetku souvisí s možnými dalšími sankcemi, o jejichž uvalení Bílý dům opakovaně mluví, jisté ale je, že právě Bílý dům nyní od soudu dostal výjimku na porušení svých vlastních sankcí. Federální soud nyní v kauze raketových motorů Obamově administrativě – po čtrnáctidenním zablokování – povolil znovu nakupovat motory RD 180 ruské firmy Energomaš. Spojené státy mají nyní ruské motory pro vojenské špionážní satelity v zásobě na dva roky, ale při výpadku dodávek nejsou s to najít za ně náhradu,“ zakončila svůj text novinářka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kup
