Cože? Nové informace o Bakalovi a OKD: Miliardy přišly... A odešly „do tepla“

14.05.2019 7:21

Investigativní publicista Marek Wollner se v pořadu Reportéři ČT věnoval společnosti OKD a tomu, jak se nakládalo s jejími penězi. Ptal se, co se asi stalo s jednatřiceti miliardami korun, které měly být určeny na rozvoj společnosti, ale kamsi zmizely. V reportáži bylo několikrát zmíněno i jméno Zdeňka Bakaly.

Cože? Nové informace o Bakalovi a OKD: Miliardy přišly... A odešly „do tepla“
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Bakala

„Vývoj kauzy OKD důsledně odkrýváme od roku 2004. V té době, ale ještě i mnohem později se dnešní nejhlasitější kritici Zdeňka Bakaly o kauzu nezajímali,“ zahájil reportáž Wollner s odkazem na dlouholetého majitele firmy. Dnes Bakalu nejhlasitěji kritizuje prezident Miloš Zeman, který v roce 2018 neváhal miliardáře označit za „ekonomického zmrda“. 

Anketa

Chcete, aby Marie Benešová odstoupila?

11%
89%
hlasovalo: 22333 lidí

Veřejnoprávní televize získala dokument, který naznačuje, proč společnost OKD nakonec zkracovala. Ukazuje se totiž, že Citibank poskytla společnosti půjčku ve výši 31 miliard korun. Tyto peníze však nebyly použity na záchranu firmy. Skončily kdesi v daňových rájích.

Zdeněk Bakala tvrdí, že krach OKD způsobil dramatický dlouhodobý pád cen uhlí. Po firmě zůstaly miliardové dluhy. Je však možné, že krach společnosti nezpůsobil tento pád cen, ale skutečnost, že byly z firmy vyvedeny desítky miliard korun. „Jestli někdo něco tvrdí, musí to umět vysvětlit a obhájit,“ poznamenal k tomu Bakalův mluvčí Vladimír Bystrov už v roce 2017.

Úvěrová smlouva se Citibank na 1 miliardu a 100 milionů eur byla podepsána v roce 2006, ale firma OKD z ní podle dokumentů, které má veřejnoprávní televize k dispozici, neměla žádný majetkový prospěch. Majetkový prospěch ze smlouvy měl získat Zdeněk Bakala, jeho partneři a členové skupiny Citibank.

Šéf české pobočky neziskové protikorupční organizace Transparency International David Ondráčka k tomu poznamenal, že to vypadá na účelové vyvádění peněz OKD. „Působí to tak, že účelem té úvěrové smlouvy nebyl rozvoj OKD, ale vyvedení peněz z OKD směrem k jejich majitelům,“ uvedl Ondráčka. Peníze měly k vlastníkům dotéct přes dividendy. Obvyklé přitom bývá, že si firmy berou půjčku, aby mohly investovat do modernizace, aby si zachovaly konkurenceschopnost, a teprve ze zisků, které mají, vyplácí svým majitelům dividendy.

„Firma OKD použije všechny peníze, které si vypůjčila podle této úvěrové smlouvy, na platby firmě Karbon Invest nebo jejím akcionářům,“ stojí ve smlouvě. Fakticky to znamená, že peníze si sice půjčila OKD, ale mohly doputovat za Bakalou a jeho tehdejšími společníky. Právník a insolvenční správce Pavel Berger k tomu poznamenal, že jde o finanční operaci, která mohla vést k úpadku firmy. „Tato transakce by mohla být posouzena i jako naplnění skutkové podstaty způsobení úpadku,“ upozornil.

Je možné, že by OKD nezkrachovala, kdyby oněch 31 miliard korun zůstalo ve firmě a nepřetekly ve formě dividend k tehdejším majitelům.

Právník Jan Halama k tomu poznamenal, že je třeba se ptát, zda členové představenstva jednali s péčí řádného hospodáře.

Současná mluvčí Zdeňka Bakaly Šárka Samková však tvrdí, že peníze firmě OKD pomohly. „Legitimní čerpání úvěru v roce 2006 a s ním spojená legitimní distribuce (peněz) umožnily (…) úspěšný vstup na evropské burzy a ten dále vyústil v prudký rozvoj OKD (…) až do doby, kdy se OKD spolu s mnoha podobnými společnostmi dostala do obtíží v důsledku nepředvídatelného negativního vývoje na trzích,“ sdělila médiím.    

Hlavní analytik Colosseum Tomáš Turna však oponoval, že podané vysvětlení působí podivně. „Pokud mateřská společnost čerpá na úkor své dceřiné společnosti takto vysoký dluh a uvádí, že pravým důvodem je získání dostatečného kapitálu prostřednictvím vstupu na burzu, jedná se o velmi podivnou praktiku, která už do budoucna vzbuzuje otázku, že se bude prostřednictvím poskytnutého úvěru financovat výplata dividend a bude se následně vyvádět majetek z dceřiné společnosti,“ konstatoval.

O vyvádění peněz z OKD se dnes zajímá i policie. Nechala si vypracovat znalecký posudek, zda mohlo dojít k trestnému činu. Tento posudek je hotový, ale dosud se nedostal na veřejnost a strážci zákona zatím mlčí.

Bakala s kolegy navíc oddělil od OKD byty, které získal v rámci koupi společnosti, odělil i řadu dceřiných firem a různých objektů, jako např. Karvinskou hornickou nemocnici, kterou získali Bakala s kolegy v rámci koupě OKD, ale prodali ji samostatně za 117 milionů korun.

Peníze mířily do různých daňových rájů. Pavel Berger má za to, že nastavený model nesloužil společnosti OKD. Sloužil spíše k vyvádění peněz z firmy. Bakala však přes svou mluvčí vzkázal, že o majetkové struktuře firem, přes které k němu měly údajně dotéct peníze, nic neví.

„Zdeňku Bakalovi není známa vlastnická struktura těchto skupin, avšak zdůrazňuje, že v nich neměl ani nemá majetkovou účast. Není mu rovněž známo, proč v době, kdy se rozhodly investovat do OKD, k tomu některé z nich využily své offshorové společnosti,“ uvedla Samková.

Známé však je, že Bakala a partneři vlastnili ve firmě 81 procent společnosti a Bakala přes Samkovou vzkázal, že vždy jednal v souladu s tehdejšími ustanoveními zákona. Ale, jak již bylo řečeno, nemusí to být pravda. Bakala si však trvá na svém. „Zdeněk Bakala považuje žalobní tvrzení vůči sobě převážně za bulvární fabulace nasedající na jeho negativní obraz, který po dlouhou dobu ke svému prospěchu záměrně vytvářejí někteří politici,“ uvedla Samková.

Někdejší hejtman Michal Hašek Českou televizi za reportáž pochválil. „Hezký večer, jak jsem se včera pustil do OVM, dnes musím objektivně pochválit Reportéry ČT za reportáž týkající se kauzy OKD. Podstatou bylo zveřejnění úvěrové smlouvy mezi OKD a Citibank z roku 2006 na více než 30 mld. Kč, které však dle reportáže nebyly použity na fungování či rozvoj OKD, ale na vyplacení dividend majitelům, peníze šly také do daňových rájů, není jasné vlastnictví 18 % akcií OKD. Mnoho námětů pro orgány činné v trestním řízení a pro naši justici,“ napsal na sociální síti Facebook.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

Sexuální násilí

Jak se v praxi bude dokazovat, jestli byl k souloži udělen souhlas či nikoliv? Nemám nic proti tomu, že jste změnili zákon, ale k čemu to v praxi bude? Co když jedna si budou strany v tom, zda byl udělen souhlas či nikoliv protiřečit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Pohlreich zničil dnešní politiku. „Na plný kule...“

11:08 Zdeněk Pohlreich zničil dnešní politiku. „Na plný kule...“

„To, co mně na tom vadí nejvíc, je to, že tady někdo do tebe něco hustí na plný kule a snaží se tě p…