„Ještě se pořádně nezačala jednání o Brexitu a již máme 1600 podání a osobních petic od slovenských občanů, kteří žijí v Británii, a od Britů, kteří žijí jinde, kde již pocítili nějakou křivdu, nějaké okrácení svých práv, ať již oprávněně či nikoliv. Stěžují si třeba na situaci v práci, kdy nedostali dohodnuté peníze, ti, co tam studují, se nedostali ke svým výhodám. Už se tedy rýsuje určité napětí,“ uvedl na samotný začátek europoslanec Csáky. A pokračoval v informacích o Brexitu.
Bude, či nebude? Tvrdý, či měkký?
„Už jsem někde říkal, že to byl od paní Mayové risk organizovat předčasné volby. Když jsem premiér a chci mít silný mandát na tvrdý Brexit a pustím do společnosti tuto zprávu, vždyť ostatně v parlamentu měla slušnou většinu. Co mohu tedy čekat? Že to bude ještě silnější než před volbami před třemi roky? Podle mého názoru to byla chyba a nerozumím tomu. Odpověď britské společnosti byla právě na tuto disharmonii,“ rozhovořil se Csáky. Premiérka Mayová prý udělala chyby v kampani, nekomunikovala, a to vše přispělo k tomu, že to v britské společnosti stále vře. „Jsem asi jediný v Evropském parlamentu, který říká nahlas to, v co mnozí skrytě doufají – že Brexit skutečně bude. Netvrdím, že nebude. Ale nejsem přesvědčený, že bude. Je třeba dosáhnout do začátku roku 2019 takové dohody, která bude přijatelná pro 27 současných členských zemí, protože v parlamentech to musí být ratifikované. Musí to být také přijatelné pro Evropskou komisi a také pro vládu a parlament Velké Británie. Prostě desítky tisíc konkrétních problémů. Nezapomeňte na to, jak dopadla iniciativa pro evropskou ústavu. Pro některé země to bylo přijatelné, ale pro některé nikoliv. Některé země to dokonce daly na referendum. Slyšel jsem takovou spekulaci, ale základ je pravdivý. Když paní Mayová navštívila poprvé v Berlíně paní Merkelovou, hovořila o tom, že chce jednoznačné podmínky pro Brexit a výhody pro Velkou Británii. Když by sedmadvacítka dovolila, aby vystoupení Británie bylo velmi výhodné pro Spojené království, co bude motivem pro ostatní státy? Okamžitě půjdou další! Nevýhodnou smlouvu dá jistě na referendum, nenechá rozhodování na sobě, požádá o mandát od občanů, a když mandát nezíská, nepodepíše. A co bude pak? Bude referendum o tom, že Velká Británie zůstane v EU,“ seznámil přítomné s možnými variantami slovenský europoslanec.
O peníze, o ty tu jde…
„Samozřejmě v budoucím období bude méně peněz, budou obrovské hádky, kde se bude šetřit. Vidíte, že se na jedné straně společné vojenské výdaje zvyšují, a tam ještě budou další tlaky. Myslím, že na zemědělství by se dalo šetřit, ale bude velký odpor Francouzů, Nizozemska nebo Itálie, prostě těch, kteří čerpají velké peníze dost benevolentním způsobem na své zemědělství,“ prorokoval brzkou budoucnost Csáky. A varoval: „Buďme opatrní, historické a politické pohyby nejsou lineární. Před Francií byl zlom v Nizozemsku. Tam měli velké obavy, že euroskeptici vyhrají. Nizozemci mi říkají, že jejich občané se dívají na Velkého bratra nejen na Německo, které mělo velké problémy v obou světových válkách, ale dívali se také na Velkou Británii. To, co se tam děje, velmi ovlivňuje Nizozemsko a byly obavy, že se to tam zopakuje. Nedopadlo to zle ve Francii. V Německu AfD klesá ve všech regionálních volbách a nebude, myslím, velký problém.“
Drtivě (ne)zvítězit
Ovšem v zemi galského kohouta to nebude jen tak. Zdejší parlamentní volby prý zadělaly na potenciální průšvih? Levice, pravice, všechno jsou tam macronovci. „To je pro mne znepokojující. Na to ostatně doplatil i maďarský FIDESZ,“ prohlásil Csáky a pokračoval. „Dostanou totiž velmi silný mandát. Jsou určitá očekávání od lidí, někdy i dost nereálná. Nyní socialisté ve Francii velmi utrpěli, strana se de facto rozsypala. Na pravici jsou vnitřní problémy. Pak přijde nějaký Macron, který je mediální produkt. Za osm nebo devět měsíců jej vybodují, vznikne tam jeho strana. Dovedete si představit, že by ve slovenském parlamentu byla strana, která by měla 70 procent? Já bych byl z toho velmi znepokojený. Takže tato nová francouzská strana tam bude mít obrovskou převahu. Ve Francii se musejí podle odborníků udělat škrty. Samé nepopulární věci. Macron tedy bude muset něco udělat. Co bude s lidmi, kteří za osm měsíců, za rok, za dva od něj odejdou a budou zklamaní? Mohou jít k Le Penové. Může to tedy vyústit do situace, že za pár let bude razantní posílení krajní pravice. A výsledek je na základě rekordně nízké volební účasti,“ prognózoval Csáky.
Mraky nad Visegrádem
„Visegrádská čtyřka přišla na to, že čtyři je víc než jeden. Když se podaří sladit názory, tak čtyři hlasy v Radě a kdekoliv je víc, než když nějaká země chce izolovaně něčeho dosáhnout. Pragmaticky to funguje,“ informoval Pál Csáky. "Ovšem V4 se může rozsypat za 24 hodin. Po německých volbách Němci určitě přijdou se dvojstupňovou Evropou. Tam se rýsuje, že Česko ano, Slovensko snad ano, Polsko asi ne, Maďarsko ne. A když se řekne – tak se rozhodněte do zítřka, do týdne, zda chcete do první nebo druhé skupiny, garantuji vám, že Slováci a Češi se okamžitě rozhodnou pro – a bude to tak správné – a pravděpodobně Maďaři a Poláci do toho nepůjdou a bude po Visegrádské čtyřce. To může být scénář začátkem příštího roku,“ neviděl optimisticky blízkou budoucnost slovenský europoslanec ze Strany maďarské komunity.
Velká moc není ideální…
Co se podle něj týká Maďarska, FIDESZ, stále se ukazuje na to, že v politice není dobré, když člověk má velkou moc. „To je i to, co se děje v USA. Nejzákladnější v politice je dobrý balanc. Trump přijme nějaké rozhodnutí a některé americké státy jej žalují. A to je na základě americké ústavy. Dokonce ty jeho problémy mohou dojít až k impeachmentu. V Maďarsku právě tento problém má pan premiér a jeho politika. FIDESZ nemá protiváhu a dělají chyby, které by nedělali, kdyby měli silného partnera nebo byli v opozici. Ani v Polsku to nyní není dobré, kde má jedna strana obrovskou převahu.“
Krok k federalizaci
„Jsme na úrovni spekulací, protože nevíme, jaké bude jádro,“ vrátil se k myšlence evropské vícerychlostní nebo lépe řečeno dvourychlostní Evropy Csáky. „Německo na tom pracuje a po volbách vyjedou s nějakým uceleným obrazem. Jistě to bude silnější krok k federativní Evropě. Problémy eurozóny ještě nejsou dořešené. Nevíme, jak s Řeckem. Vždyť dostalo další balík od měnového fondu. Nikdo neví, co s tím. Jsou analytici, kteří hovoří o tom, že by bylo dobré jim odpustit alespoň polovičku. V té chvíli ale přijdou Španělé, Italové, přijde prostě každý – a když jste Řecku odpustili, proč nám ne. Možná vytvořit nějaký stabilizační fond a potřebným zemím z něj něco dát, ovšem je to riskantní. Myslím, že je lepší být mezi posledními v první skupině než mezi prvními ve druhé skupině. Nedělejme si iluze, jádro bude to, co budou chtít hlavně Němci a trochu Francouzi.“
Britská specialitka a „rozvelená“ armáda
Specialitou Spojeného království je podle europoslance Csákyho takzvaný britský rabat. „Vydupala si jej ještě Železná lady, když vstupovali do EU. Říkala, že všechny země mají velké zemědělské plochy a dostávají hodně zpět finančních prostředků na své zemědělství. Ale Velká Británie je na severu, ve Skotsku o velké hospodářství nejde, takže oni by potřebovali také něco dostat nazpět. Udělalo se to tak, že jeden den zaplatí a druhý den se jim to vrátí zpět. To je takové svérázné,“ vysvětlil jednu z evropských nepochopitelností Csáky. Pak dodal, že Brexitem ztratíme nejlépe organizovanou vojenskou sílu. „Informace z bezpečnostního hlediska. To znamená asi toto: Američané první kategorii informací nedají nikomu. Druhou kategorii dávají Velké Británii a občas Austrálii. A třetí kategorii informací dávají některým jiným. Boj proti mezinárodnímu terorismu bude tedy komplikovanější.“ Od tajných služeb se pak dostal zpět k armádě. „Armáda funguje na bázi rozkazů. Ten můžete vydat, když víte, co chcete. V EU jednotná politika nyní není. Takže nějaký generál EU by vydal rozkaz, útočíme na sever, ale kdo chce, může jít i na východ, a ti dva mohou udělat i krok zpět a ostatní mohou zůstat doma. Není jednotná politika, zahraniční politika. Určitě by byly dobré síly na ochranu vnějších hranic, ale bude to dlouhý proces,“ vysvětloval nadneseně a s humorem komické řízení á la Brusel europoslanec Csáky. „V Evropě je 16 odlišných tankových systémů. Asi 23 různých typů kulometů. Je třeba se domluvit, co kdo bude vyrábět. Jak to bylo ve Varšavské smlouvě nebo RVHP.“
Desetkrát vrácený běženec
Poté se dostal k migrantské krizi: „Před měsícem jsem byl v řeckém táboře pro repatriované. To je normální Sing Sing. Tam máte ty, kterým třeba i podruhé řeknou, že nedostali azyl. Dají jim možnost vrátit se dobrovolně. Když souhlasí, dostanou v cílové stanici nebo letišti v hotovosti 1500 euro. Na nový začátek. Nechtěl bych tam být ani jeden den. Někteří mi povídali, že je vyhostili desetkrát a vrátili se pojedenácté,“ popsal situaci slovenský europoslanec.
„Ono se ví, že to prostě neprojde. Ale je tu tlak jižních zemí. Řekové dostali dvě miliardy eur za rok na řešení tohoto problému. Udělali nyní dost. Denně teď přijde do Řecka ilegálně sto lidí. To zvládnou. Ale když před dvěma lety přišlo 32 000 denně, tak to vás převálcují. Jak říkají – ani střílet by do nich nemohli, tak je pustili do Evropy. Byl jsem se podívat v pěti táborech. Bylo tam 3200 lidí a zhruba 800 policistů. Jako koncentrační tábor. Mohli jsme tam jít, kam jsme chtěli. Chtěli jsme mluvit s Pákistánci a vedení tábora říkalo, potřebujeme chvilku, abychom to zorganizovali. Nevěděli jsme, na co ten čas potřebují. Pak jsme viděli – nastoupilo tam 24 policistů připravených na vše. Takže teď to mají pevně v rukách. Dělají pár měsíců a jsou z toho velmi psychicky unavení. Není tedy od nás moc seriózní nechat tuto zemi úplně v problému.“
Německá anomální zdvořilost a švédské cuknutí
„Na druhé straně, podle německých údajů je pět až šest procent takových, kteří přišli vloni do Německa a jsou opravdu utečenci, a ne migranti. Utečenci ve smyslu Ženevské konvence. Zbytek je třeba vyhostit zpět.“ Němci teprve teď změnili podle Csákyho zákon. „Ten byl původně velmi liberální, přátelský. Když zamítli odvolání, tak dotyčný dostal papír – ctěný pane, zamítli jsme vaši žádost. Prosíme vás – dáme vám osm dní na to, abyste vše potřebné zařídil a odevzdal, a na příští týden v pátek v 10 hodin stál před vchodem. Přijdeme pro vás a vyhostíme vás do rodné krajiny. To byl německý zákon! To změnili až nyní v dubnu. Kolik stálo Pákistánců před tou bránou? Byly prostě hloupé anomálie,“ uvedl neuvěřitelný příklad Pál Csáky.
„To, že bereme nula, tedy nikoho, není ani morální, ani únosné. Podívejte na Rakousko. To je krystalický příklad. Úplně se změnila situace. Kritizovali Řecko, Srbsko, Maďarsko, když utečenci nebyli u nich. Když tam dorazili, bývalý kancléř za čtyřiadvacet hodin úplně otočil a už hovořil o fyzických hranicích a nyní mají nejtvrdší politiku. Švédsko: Když se dělal dokument pro kvóty, tak na to nejvíce tlačili. Kritizovali země, které kritizovaly kvóty. Němci a Švédové bojovali za kvóty, a když se to na druhý pokus odsouhlasilo, tak za šest týdnů chtěli seveřané výjimku a Evropský parlament jim to odsouhlasil. Já jsem hlasoval proti. Švédi prostě nejdřív za to bojovali a pak od kvót odstoupili. Jako první, protože zjistili, že to nemohou splnit. Absolutní disharmonie. Francouzský model multikultur nefunguje. Britský, poněkud jiný model multikultur, rovněž nefunguje. Je to útok na sociální stabilitu demokratické společnosti,“ zhodnotil situaci europoslanec.
Na závěr pak dodal: „EU je největším donátorem pro rozvojové aktivity ve třetím světě. A pořád to není dostatečné. Evropa je druhý nejmenší kontinent. A nejpřijatelnější ze všech. Vy si myslíte, že ti lidé z Afriky, Asie budou stát na hranici a nepřijdou sem? Nejsilnější argument pro Merkelovou a německý průmysl je – kdo bude pracovat po deseti letech, aby nám byly vyplácené důchody…“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
