Při vstupu do JZD Slušovice František Čuba zavedl tři pravidla. Zakázal alkohol na pracovišti, zavedl včasný příchod do práce a taky zásadu, že kdo z družstva odešel, již se neměl vrátit. „Nemohu říct, že to přijímali s nadšením,“ hodnotí zpětně svá pravidla Čuba.
Hnůj. Jediná skrýš před Čubou
Problém se zákazem pití alkoholu v práci prý nebyl. „Nechali jsme otevřít skříňky, kořalku naházeli na zem a uprostřed haly ty flašky roztloukli,“ popsal svou metodu otec slušovického zázraku pro Lidové noviny s tím, že asi za tři čtvrtě roku k nim přišla delegace ženských poděkovat, že mají najednou tolik peněz, jak nikdy předtím. Jediné místo, kde si mohli lidé schovat lahve s alkoholem, byl hnůj, vzpomíná.
Čuba tak dle svých slov vytvořil systém, podle kterého se lidé dostávali zdola nahoru a svrchu dolů. Kdekdo mu pak předhazoval, že využíval Baťových metod práce. To ale vylučuje.
JZD by prosperovalo i dnes
Slušovické družstvo by prosperovalo i dnes, ve volných tržních podmínkách, míní Čuba. „Něco o tom vím. Člověku se od přírody pracovat nechce. Musí být k tomu donucen nebo inspirován aktivizačními faktory,“ myslí si Čuba. Na někoho platí peníze, na jiného společenské postavení, na třetího zase strach, že přijde o existenci.
Na otázku, zdali pro něj nebyla práce vášní, odpověděl, že „práce je poslední zoufalý pokus, jak získat peníze“. Sedmasedmdesátiletý Čuba, u kterého se v práci neříkalo soudruhu, ale pane, nikdy nebyl na dovolené. Jak tvrdí, byl s penězi asi na dvě stě padesátém místě. Nic nejvyššího.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jno