„Cyril Svoboda nám metodou právního rozboru vysvětluje, že se vlastně smlouvou pro nás nic nezmění, jen se zlepší postavení žen v Turecku – smlouvu podepsalo i Turecko. Co už bývalý ministr zahraničí nedodá, je jen takový drobný praktický detail, že Turecko podepíše klidně cokoliv, protože se tím jednoduše stejně nebude řídit,“ píše Zrno ve svém komentáři na serveru Neviditlenýpes.cz.
Turecko totiž nemá na svém Úřadu vlády pátou kolonu progresivismu v podobě Odboru lidských práv, který by na aplikaci úmluvy dohlížel. „Takže Istanbulská úmluva samozřejmě postavení žen v Turecku nezlepší ani o milimetr, zato poskytne munici zastáncům genderové ideologie v zemích, kde se smlouvy ctí a které mají ve svých státních orgánech nepřeberné množství lidí, o kterých Martin Weiss trefně napsal, že jsou to lidé, kteří myslí, že práva deklarovaná mezinárodní dohodou jsou nějak lepší, oprávněnější a lépe zajištěna než jen práva domácí,“ pokračuje publicista.
Svoboda se však, podle Zrna, mýlí i v dalších klíčových bodech svého právního výkladu. Upozornil na to například právník Jan Gregor z Aliance pro rodinu. Svoboda tvrdí, že deformaci právní úpravy manželství, genderové identity, rodiny, sňatků nebo sexuální orientace smlouva neobsahuje.
Česká republika totiž činí „takzvané výkladové prohlášení, kde výslovně deklaruje, že úmluva nezasahuje do národní úpravy a vyhrazuje si, že se nebude na národní úrovni upravovat“. Podle Gregora však výkladové prohlášení nemá žádné právní účinky, tudíž nemůže zabránit aplikaci přijaté mezinárodní úmluvy.
Další kámen úrazu je podle Zrna samotný pojem „gender“ – ten totiž český právní řád nezná. Státu přitom, v případě ratifikace, vzniká povinnost provádět veškerá ustanovení Úmluvy s výslovným zákazem diskriminace na základě genderu.
„Člověk by nad neznalostí mezinárodního práva pana Svobody mávnul rukou, ale pan doktor Svoboda je poradcem pana premiéra pro oblast legislativy. Možná by se měl pan premiér poohlédnout po někom kompetentnějším,“ uvedl Gregor pro ParlamentníListy.cz.
Lidovec Svoboda by, podle Zrna, měl znát jedno pravidlo: „K čemukoliv sebenevinnějšímu se kdy přihlásíte, bude použito proti vám. Říká se tomu hra na ‚agreed language‘ (znění, se kterým jste souhlasili). Pokud jste už jednou souhlasili v jedné mezinárodní úmluvě třeba se zakotvením termínu gender, těžko obhájíte, proč někdy v budoucnu (třeba když půjde o víc) s tím už nesouhlasíte. ‚Proč jste s tím tedy souhlasili v Istanbulské úmluvě?‘ zeptají se pak vždy výborně připravení úředníci Evropské komise. ‚Protože nám Cyril Svoboda řekl, že o nic nejde,‘ budou moci odpovědět čeští vyjednavači…“
Z pohledu laika závěrem doporučuje – držet se několika osvědčených pravidel politiky: „Není-li nutné nic měnit, neměň to.“ „U každé nové právní úpravy se ptej – je opravdu bezpodmínečně potřebná?“ A v případě Istanbulské úmluvy potom: „Pokud tedy úmluva – jak tvrdí její zastánci – vlastně nic nového nepřináší a my jen malujeme čerta na zeď, tak proč ji vlastně vůbec přijímat…?“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
