Na výsledek finských voleb dnes na svém twitterovém účtu zareagoval exministr financí, místopředseda TOP 09 a poslanec Miroslav Kalousek. „Finské volby vyhrál podnikatel, který chce ‚stát řídit jako firmu‘. Přijde mi to jako jedno kopyto ruské tajné služby,“ uvedl ve zjevné narážce na šéfa hnutí ANO a současného ministra financí a podnikatele Andreje Babiše, který do sněmovních voleb v roce 2013 šel rovněž s přáním řídit stát jako firmu.
Ve dvousetčlenném parlamentu bude mít Finský střed 49 křesel, populisté získali 38 mandátů a dosud vládní konzervativci z Národní koaliční strany (KOK) o jeden mandát méně. Důležitou roli při vytváření možných koalic zřejmě sehraje i středolevá Sociálnědemokratická strana (SDP) se 34 mandáty. Do parlamentu se probojovaly i další čtyři menší strany včetně Svazu zelených a Levicového svazu Finska. Premiér Stubb už vítězným centristům pogratuloval a uznal porážku.
Konečné výsledky voleb, jichž se zúčastnilo 70 procent ze 4,5 milionu oprávněných voličů, tedy o půl procenta méně než při posledních volbách v roce 2011, by měly být oficiálně vyhlášeny v polovině týdne. Třiapadesátiletý Sipilä do té doby nechce být oficiálně pověřen sestavením vlády a odmítl sdělit, s kým by mohl jít do koalice.
Nebrání se koalici se Stranou Finů, i když to může zkomplikovat vztahy s evropskými partnery
Podle agentury Reuters dal ale šéf Finského středu již najevo, že se nebrání koalici se Stranou Finů (dříve Praví Finové), přestože by to mohlo zkomplikovat vztahy s evropskými partnery. Strana Finů nesouhlasí s mezinárodními záchrannými programy a podporuje myšlenku, podle které by Řecko jako jeden z příjemců mezinárodní finanční pomoci mělo opustit eurozónu.
Již dnes se Sipilä chystá začít jednání s vůdci ostatních stran. „Nejdůležitější bude důvěra mezi stranami, potom otázky programu. Výsledky voleb nebudou tím prvním, na co se budu dívat,“ prohlásil Sipilä. „Finsko je ve velmi složité situaci. Potřebujeme výjimečnou míru spolupráce, abychom těžkosti překonali,“ dodal.
Volby se uskutečnily v době, kdy tato skandinávská země prožívá hlubokou hospodářskou krizi. Finsko, které dříve platilo za příkladného člena eurozóny, loni zažilo stagnaci a dva předchozí roky bylo jeho hospodářství v recesi. Bez práce je přes devět procent lidí. Ekonomika letos podle odhadů ministerstva financí stoupne o pouhých 0,5 procenta.
Finsko se potýká s rychlým stárnutím populace
Krizi ve Finsku způsobil úpadek pilířů finské ekonomiky, papírenského a technologického průmyslu v čele s firmou Nokia. Země se rovněž potýká s důsledky rychlého stárnutí populace, které patří k nejrychlejším na světě, a s pádem rublu v sousedním Rusku, kam míří velká část finského exportu.
Rusko, s nímž Finové sdílejí 1 340 kilometrů dlouhou hranici, nepoznamenalo jen finský obchod, ruská angažovanost na Ukrajině také vyvolala v zemi diskusi o možném členství Finska v NATO. Jediným otevřeným zastáncem připojení země k alianci byl v předvolební kampani odcházející premiér Stubb, uvedla agentura Reuters.
Předpokládaný Stubbův nástupce, milionář Sipilä, který je úspěšným byznysmenem v oblasti informačních technologií, chce při oživení finské ekonomiky vyjít ze svých podnikatelských schopností. Plánuje zmrazit mzdy a omezit státní výdaje, aby obnovil konkurenceschopnost Finska, a slíbil vytvořit v příštích deseti letech více než 200 000 nových pracovních míst.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
