První blok debaty se týkal toho, zda se hroutí tradiční demokracie. 51 procent diváků v českobudějovickém sále, odkud se pořad vysílal, se domnívá, že se tradiční demokracie nehroutí. Je namístě mluvit o hroucení tradičních demokracií, nebo spíš o krizi tradičních politických stran, zeptal se následně moderátor komentátora Jindřicha Šídla.
„To spolu souvisí. Mimochodem, výsledek tady v sále je jako brexit. Těžce domluvitelné, co potom dál, ale důležité je, jestli bychom si tuhle otázku kladli před deseti lety nebo patnácti. Pravděpodobně ne. To je znak toho, že skutečně ta demokracie je v krizi, má to mnoho důvodů, od prostě vyprázdnění ideologií, velkých politických, přes nedostatek charismatických lídrů, na což si mimochodem britský tisk stěžoval už v roce 1993 asi, čili ještě před příchodem Tonyho Blaira, který to trochu saturoval, myslím, že velkou roli, zejména v českých poměrech, tam hrála ekonomická krize před deseti let a rozvoj sociálních médií, což zase samozřejmě znamenalo jakoby úpadek těch klasických médií, těch příkladů je velké množství. Já si nemyslím, že se úplně hroutí demokracie, ona má celkem tuhý kořínek, to vidíme v Česku. Přes všechny útoky, které teď musí snášet, ale v dobré kondici není. A bude záležet, jestli se dokážou ti, kteří obhajují ty tradiční politické hodnoty a směry, jestli dokážou pochopit to, čím dokázali znechutit voliče,“ podotkl Šídlo.
Podle Hnízda je krize politických stran způsobena tím, že volič již není klasicky ovlivnitelný jenom tou ideologií, která je zaměřena na jeden typ voliče. „Vidíme to na těch sociálnědemokratických stranách, které měly tradiční podporu té dělnické třídy, klasicky. Ovšem v současnosti ji ztrácejí a hledají ji mezi liberálním městským obyvatelstvem, ve všech zemích Evropy nebo Severní Ameriky. A jak vidíme, tak se jim to moc nedaří,“ podotkl.
„Je vidět, že nějaké dlouhodobé ideologie, a tím bych to vlastně spojila, tu proměnu, nebo hroucení se demokracie, s celou transformací společnosti, která se čím dál tím jakoby více zrychluje, jak tady bylo naznačeno, je tady jiný způsob komunikace a vlastně tradice toho, že můj dědeček byl sociální demokrat, tatínek byl sociální demokrat, já jsem sociální demokrat nebo že celý život jsem sociální demokrat, to prostě patří do jiného světa. A proto si myslím, že je právě vidět, že ty strany jakoby ještě z tohoto, do velké míry, z tohoto starého světa, a bohužel tady potom ten nový způsob komunikace nebo i přemýšlení o tom teď a tady dokážou zatím uchopit především populisté,“ řekla k tématu Sedláčková.
Šídlo pak hovořil o tom, že v Česku je problém v roztříštěnosti. „My tady máme čtyři stejné strany, které mají v podstatě stejný program, lišící se jen v nějakých akcentech. Ale je to složitější. Česká pravice má problém, jako kdyby nevěděla, co má činit, poté, co si všechno vytkla v roce 1991, kdy vznikala, splnila,“ uvedl Šídlo.
Podle jeho slov se pak heslo „bude líp“ spoustě lidem trefilo do nálady. „Andrej Babiš má velké štěstí, že za svou politickou kariéru zatím nemusel dělat žádné nepopulární rozhodnutí. Vládne v období ekonomického růstu a lidé objektivně cítí, že se mají lépe, že se země posouvá dopředu,“ sdělil.
„Těch stran je tady tolik, že já osobně si nemůžu vybrat, kterou bych chtěla,“ sdělila herečka Jana Plodková. „Pro mě by bylo mnohem snazší, kdyby se počet stran zmenšil. Aby se lídři stran začali mezi sebou domlouvat. Jsem zklamaná z toho, že tady vítězí nemorálka, že tady vítězí ztráta nějakých morálních hodnot, a vlastně mě jako voliče uráží, když mně někdo řekne: Čau, lidi. Z tohoto vývoje té politické situace, kam se to ubralo a za čím ta společnost chce jít,“ dodala Plodková.
Šídlo se pak vyjádřil ke vzestupu politiků, jako je Andrej Babiš či Donald Trump. Podle něj jej umožnila celá řada věcí. „Za normálních okolností by tito politici, řekněme ještě před deseti lety, neměli šanci,“ uvedl Šídlo. Shavit pak uvedla, že stále více voličů se rozhoduje čistě pragmaticky. Podle jejích slov jsme dříve měli povědomí, jaké ideologie je daná politická strana. „Tohle hodnotové síto se ale vytrácí. Lidé volí to, co jim přinese největší materiální užitek,“ uvedla Shavit.
„Nejsme poddaní našich politiků. A když nejsou dobří, tak bychom to měli změnit ve volbách. Nejsem si jistá, že to vždycky jde vyřešit demonstrováním,“ dodala. Podle jejích slov by byl velký pokrok, kdybychom přestali říkat, že oni o nás rozhodují. „My se na té demokracii také můžeme podílet,“ uvedla.
Následovala také slova o populistech, kdy například s označením populista pro současné politické vůdce nesouhlasí Bořivoj Hnízdo. „Ať si každá strana sáhne do svědomí, jestli se někdy před volbami neuchyluje k populismu, aby získala voliče. S nějakým slibem, jednoduchým, který je vlastně nesplnitelný. Někteří lidé dnes toto označení spíše používají ve chvíli, kdy nemají argumenty,“ uvedl. Lidé hlasující v sále o populismu uvedli, že populismus je negativní pojem (59 procent). Na Facebooku je poměr v této otázce ještě výraznější, kdy 71 procent si populismus vysvětluje jako negativní pojem.
Šídlo pak hovořil o tom, že volby nejsou dopis Ježíškovi. „A politik není člověk, se kterým byste rádi šli na pivo. I Miloš Zeman byl v 90. letech označován za populistu. V politice ale zkrátka platí, že některé věci slibujete, i když dopředu víte, že je nesplníte,“ připomíná Šídlo. „Tahat morálku do politiky není v zásadě možné. Politika nemá být ani amorální. Smyslem politiky má být zastupování zájmů voličů,“ dodal.
„Populismus je nějaká zkratkovitost, líbivost, rychlé sliby,“ zmínila pak Plodková. „Populismus vznikl na základě toho, aby se vyrovnali normální lidé s elitou, ale to bylo kdysi dávno už za doby Římanů,“ uvedla dále Plodková, co se o populismu dočetla.
Závěrem se Šídlo vyjádřil také k osobě Pavla Novotného, starosty Řeporyjí. „Je to starosta čtyřtisícové vesnice na okraji Prahy. Nicméně dneska je to nejviditelnější politik ODS s celkem jasným názorem, se kterým můžete souhlasit, nebo nemůžete souhlasit, a když vlastně jako odhrnete z toho jeho šíleného projevu to, čím je zajímavý, tak zjistíte, že on vlastně zastává celkem jako tradiční hodnoty, v uvozovkách. Jako své strany vlastní. Možná že ne úplně své vlastní, ale některé jiné určitě,“ dodal Šídlo. „Novotný je bývalý bulvární novinář, ví, jak zaujmout, ví, co chtějí média, ví, jak se do toho trefit, samozřejmě že jako by ta zkouška přišla ve chvíli, kdy by se z toho starosty Řeporyjí stal třeba primátorem Prahy, což je jeho cíl. Tam jste najednou postavení před trochu jinou odpovědnost, před jiné úkoly a tam jako teprve tehdy poznáte, jestli ti politici, co v nich vlastně je za tou PR slupkou,“ dodal Šídlo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
