Dějiny se opakují. Žalujeme na sebe v cizině. Jak to dopadne? Historik Vondruška přichází s velkým varováním
15.12.2018 12:43
Historik a spisovatel Vlastimil Vondruška se pro MF Dnes rozepsal o tom, proč na sebe žalujeme v cizině. Opakují se tak podle něj dějiny, kdy se mnohé ideologické či mocenské směry doprošovaly pomoci v cizině.
„Když vyrazil Jan Hus ve svatém nadšení do Kostnice, aby obhájil svou pravdu, nevěděl o dvou zásadních překážkách. První byl fakt, že koncil vlastně oficiálně nezačal, ale na místě už byly zástupy prelátů, kteří neměli co dělat, a tak se s nadšením vrhli do řešení problému, který si pracovně nazvali ‚český kacíř‘. Protože ve skutečnosti jim nešlo o to, hledat pravdu, ale chtěli potrestat kacíře, jedno zda pravdu má, či nemá,“ poukázal mimo jiné Vondruška na případ Jana Husa. Všiml si i udavačství opozice, konkrétně Štěpána z Pálče.
„V Kostnici si užíval svou chvilku slávy, kdy stál před shromážděním církevních elit a hovořil o tom, jak je Jan Hus hanebný. Leč Štěpán z Pálče se přepočítal. Za Jana Husa se postavila česká šlechta, která poslala do Kostnice list se stížností, ba co víc, za betlémského kazatele se postavil i prostý lid. A stál za ním i tehdy, kdy už se části české šlechty nehodilo za Jana Husa bojovat. Uznání se udavač Páleč nedočkal, ale tak to v dějinách chodí,“ sdělil Vondruška s otázkou, zda tento příběh čtenářům něco nepřipomíná.
Anketa
Na čí straně jste ve sporu o zastavení evropských dotací Agrofertu?
„Kdykoli byl nějaký ideologický či mocenský směr slabý a nedokázal o své pravdě přesvědčit mocné a zvláště ne lid, pak se doprošoval pomoci v cizině. Neznám případ, kdy by o pomoc cizáků usiloval ten, kdo vládl, vždy ji hledala opozice,“ sdělil Vondruška.
„Sami si ani neuvědomujeme, jak se každým takovým krokem dostáváme do područí mocnějších sousedů. Ve středověku jsme se museli bránit vlivu německých císařů, v časech Habsburků jsme se snažili chránit vlastní národní identitu, za fašismu jsme bojovali o faktické přežití, v éře komunismu jsme poklonkovali Moskvě, po roce 1989 hlavně USA a nyní Bruselu,“ dodal.
„Pokud si většina z nás něco nepřeje, nebo se jí to nelíbí, pak je neuvěřitelnou hanebností hledat proti většině vlastního národa spojence za hranicemi. Co se doma navaří, to se má doma sníst. A lidé, jako byl Štěpán z Pálče, se nikdy hrdiny nestanou. Naopak, často udělají hrdiny z těch, které chtějí potupit a ponížit. Přes všechny lži, které koncil na Jana Husa nakydal, se stal hrdinou a uznávanou osobností on, nikoli jeho soudci a udavači,“ uzavřel.
Obracím se na vás jako na zástupce této koalice. Odhlasovali jste, že je pro nás největším bezpečnostním rizikem ruský režim. Opravdu to tak je? Ruska se rozhodně nezastávám ani si nedělám iluze o tom, že nemá imperialistické ambice, ale v čem nás konkrétně ohrožuje? Myslíte, že by na nás zaútočilo,...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.