„Po skončení summitu je zřejmé, že Gruzie, Moldávie, Ukrajina společně s Arménií, Ázerbájdžánem a Běloruskem nejsou vstupu do EU o nic blíž. Nejenom, že představitelé EU nehovořili o žádných konkrétních termínech, ale dokonce ani nenabídli občanům Gruzie a Ukrajiny bezvízový styk. Jediným výstupem tedy bylo, že víza nebudou dočasně požadována po 3,5 milionu občanů Moldávie,“ uvádí Beršidskij a konstatuje, že zejména Gruzie a Ukrajina jistě od summitu očekávaly mnohem víc. „Porošenko v březnu avizoval, že Ukrajina získá na summitu možnost bezvízového styku. Když se tak nyní nestalo, netajil se svým zklamáním. Dokonce veřejně pochyboval o současném formátu Východoevropského partnerství,“ zmiňuje Beršidskij.
V podobném duchu se vyjadřoval také předseda Výboru pro zahraniční záležitosti gruzínského parlamentu Tedo Japaridze. „Je špatné, že se domů vracíme s prázdnýma rukama. Především v souvislosti s výsledky průzkumu veřejného mínění, podle kterého by se chtělo 31 % Gruzínců připojit k Eurasijské hospodářské unii vedené Ruskem.“ Jak ovšem Beršidskij ironicky konstatuje, ani tyto „maličkosti“ nejspíš pro Evropskou unii nejsou důvodem, aby v rámci Východoevropského partnerství vyvíjela větší úsilí. „Arménie se již přitom členem Eurasijské hospodářské unie stala a Bělorusko je dokonce jejím zakládajícím členem. Zatímco pro Ázerbájdžán je případné členství ožehavou záležitosti vzhledem k územním sporům s Arménií. Více se zajímá o spojenectví s Tureckem, kterému dodává energie,“ píše Beršidskij.
„Proevropsky orientované země bývalého SSSR mohou pouze akceptovat jakýkoli krok, který Evropa směrem k další integraci udělá. Porošenko a Putin se navzájem nenávidí a ani jeden z nich není ochoten udělat ústupky, jež by mohly vést k zastavení konfliktu na Ukrajině. Pokud by tak Porošenko učinil, bude smeten jako jeho předchůdce Janukovyč. Gruzie je v podobné situaci. Přes silné ekonomické vazby na Rusko vláda nemá žádný mandát na sbližování s Putinovým režimem. Moldávie zatím z Východoevropského partnerství těží nejvíce, proto je připravena na své započaté cestě vytrvat,“ popisuje Beršidskij. Dle jeho názoru by měla EU podporovat Gruzii v jejím proevropském směřování skrze zrušení krátkodobých víz. „Je to splnitelný cíl, jehož efekt se projeví v příštích letech. Do té doby se může situace v regionu začít opět měnit a evropští politici potom mohou přijít i s dalšími podobnými lákadly,“ nabádá ruský publicista.
Zrušení víz by se dle názoru Beršidského mělo týkat v neposlední řadě také Ukrajiny, pro kterou by tento krok mohl představovat ujištění, že s ní Evropa i nadále počítá. „Putinova zahraniční politika bohužel znemožnila EU zvýšit integrační úsilí týkající se Ukrajiny, Gruzie a Moldávie. To musí být pro EU úleva, protože všechny tyto země mají na svých hranicích zamrzlé konflikty, které mohou kdykoli opět vypuknout. Přes neustálé ujišťování EU, že chce v budoucnu bývalé státy Sovětského svazu přijmout do svých řad, tomu v Rize mnoho nenasvědčovalo. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande většinu času trávili tím, že přesvědčovali řeckého premiéra Alexise Tsiprase, aby naslouchal přáním řeckých věřitelů,“ uzavírá Beršidskij.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
