Lidé podle Štindla pitomí jsou. Ovšem ne jenom a ne ve všem, předpokládá se, že by měli být strůjci svých osudů, měli by mít právo snažit se naplnit svou představu štěstí, svobodu nebo vyjádřit se, píše redaktor. "Nějaká forma pitomosti se ale dá předpokládat u každého, a proto by do systému měly být zabudovány všechny ty možné pojistky proti zneužívání moci a dalším formám utržení se ze řetězu, kontrola té moci a její pevně stanovené limity," dodává Štindl.
"Povědomí o vlastní pitomosti, troufnu si říct, dokonce patří k základní výbavě demokratického občana. Také proto, že mu umožňuje snáze snášet svobodný projev jiných pitomých občanů, který by pro něj jinak mohl být k nepřežití," vysvětluje svou teorii redaktor LN.
Pitomost sílí, povědomí se vytrácí
Bohužel se prý v globálním měřítku toto povědomí vytrácí, zatímco pitomost sílí. Nejen dnešní mladá, ale i střední, generace se podle Štindla stává pitomější. Přispívá k tomu atmosféra ve společnosti, to, co člověk slyší z reklam, médií, filmů nebo politických prohlášení ve stylu "Nenechte se ničím omezovat, jděte za svým snem, vy víte nejlépe."
To sice působí jako logické vyjádření principů svobodné společnosti, její základy ale pokládali lidé, kteří si svých limitů byli vědomi. "Věděli, že svět není nijak povinen přizpůsobovat se lidským iluzím, brát je vážně," pokračuje redaktor.
"V různých diskusích jeden často registruje termín 'vymyté mozky', většinou adresovaný těm, kdo měli drzost mít na něco jiný názor než člověk, který ho užil. Možná vymyté jsou. Projevuje se to ale úplně jinak," uzavírá svůj komentář Ondřej Štindl.
Psali jsme:
autor: adr
