Včerejší protesty uspořádali radikální nacionalisté, kteří chtěli veřejně vyjádřit svůj negativní postoj k návrhu změny ústavy prezidentem Petrem Porošenkem. Pokud by byl návrh schválen, mohly by být separatistické oblasti na východě země znovu začleněny k Ukrajině. Ovšem za zvláštních podmínek, jež jsou příznivé vůči Rusku. „Ačkoli většina poslanců hlasovala pro prezidentův návrh, pouliční střety ukázaly, jak obtížné bude získat pro něj veřejnost. Zatímco Vladimir Putin se snaží problému s Ukrajinou zbavit, mnozí Ukrajinci nejsou ochotni ukončit konflikt, jehož závěr by byl byť jen částečně přijatelný také pro Rusko,“ vysvětluje Beršidskij a uvádí, že při demonstraci bylo zraněno 122 lidí a 30 bylo zatčeno. Vychází přitom z facebookového komentáře ministra vnitra Arsena Avakova, podle kterého někteří z nich házeli na policisty a vojáky dokonce granáty.
„Avakov a očití svědkové z násilností obviňují ultranacionalistickou stranu Svoboda. Její představitelé však tvrdí, že šlo o plánovanou provokaci ukrajinské státní moci namířené proti vlastencům,“ píše Beršidskij. V parlamentu sice byla většina poslanců pro návrh, ale např. poslanec Jurij Šuškevič z populistické radikální strany jej nazval „zradou ukrajinských národních zájmů“. Především proto, že ústavní změny dávají separatistickým oblastem příliš velkou autonomii. „Budou mít svoji vlastní policii, soudy, státní zástupce, samostatný daňový systém, právo na zvláštní vztahy s ruskými regiony. Co dál? Budou si moci zítra otevřít vlastní velvyslanectví?“ cituje Beršidskij Šuškeviče a konstatuje, že nic takového v prezidentově návrhu ve skutečnosti není.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE
„Jurij Šuškevič, syn spolupracovníka nacistů Romana Šuškeviče, se obává, zákon bude nahrávat Putinovi do karet. Je pravda, že on a někteří další nacionalisté mají ke svému tvrzení poměrně dobré důvody. Už nyní Spojené státy a Evropa vyvíjejí na Porošenka tlak, aby ústavní změny prosadil. Náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová navštívila Kyjev v červenci, aby o nutnosti tohoto kroku přesvědčila ukrajinské zákonodárce. Setkala se i s kritiky návrhu, ale příliš nepochodila. Pět ze šesti z nich návrh stejně nepodpořilo. O této věci se však zcela jistě jednalo také před týdnem v Berlíně, kde se Porošenko sešel v Merkelovou a Hollandem. Šuškevič k tomu poznamenal, že Evropa prodala Ukrajinu stejně jako západní mocnosti Československo v roce 1939. Osobně to považuje za ponížení národní důstojnosti ukrajinského národa,“ uvádí Beršidskij.
Podle Beršidského se však nezdá, že by se Merkelová, Hollande a američtí diplomaté snažili o něco podobného. „Mají plné ruce práce, aby poskytli Putinovi schůdný způsob, jak vycouvat z Ukrajiny. Nejsou nijak znepokojeni tím, že by měli získat separatisté více pravomocí. Na druhou stranu však není vůbec jisté, že to bude fungovat. Samotní separatisté považují Porošenkův návrh za nedostatečný a plánují uspořádat v říjnu volby podle svých pravidel. Pokud se tak stane, proces opětovného začlenění do Ukrajiny se zastaví a konflikt se bude dál táhnout. Vedle toho bude Rusko i nadále čelit západním sankcím. Zatím se zdá, že Putin ochotně naslouchá Merkelové a Hollandovi. V sobotu spolu hovořili a dohodli se na celkovém příměří počínaje dneškem. Boje na východní Ukrajině skutečně utichly a bylo zaznamenáno jen pár ojedinělých výstřelů.“
Beršidskij soudí, že vhledem k nejisté ekonomické situaci Ruska a nízkým cenám ropy je Putin připraven uzavřít kompromis. „Udržel by si Krym, čemuž pravděpodobně Porošenko rozumí i bez pobízení Berlína, Paříže a Washingtonu. Zatím však stále nemá k dispozici potřebných tři sta hlasů, aby návrh prošel parlamentem. Zatím mu přislíbilo předběžný souhlas 265 poslanců,“ uvádí Beršidskij a upozorňuje, že těžké chvíle čekají Porošenka a Jaceňuka na podzim, kdy se budou konat volby. „Zatím totiž neplní sliby související s oživením ekonomiky a zlomením odporu oligarchů. Popularita Jaceňuka klesla téměř na nulu. Porošenko zůstává relativně populární, ale námitky, že jde příliš na ruku Putinovi, mohou jeho straně značně uškodit. K normalizaci situace má země stále daleko. Včerejší krvavé střety jsou důkazem, že vypuknutí násilí je stále velmi pravděpodobná varianta. Většina Ukrajinců si přeje konec války, jenže relativně malá, ale dobře vyzbrojená část z nich nikoli. Tedy přesně v duchu Putinova přání,“ uzavírá Beršidskij.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: pro
