Podle Faltové se za uplynulé měsíce změnil pouze tón společenské debaty. „Argumenty jsou vyhrocenější, ale kontext zůstává stejný. Loni požádalo o azyl 700 lidí, letos zatím 850,“ uvedla s tím, že nejvýznamnější uprchlickou vlnu jsme zaznamenali v letech 2003–2004, kdy o azyl požádalo téměř 16 tisíc lidí z kavkazské oblasti, především z Čečenska. „Od zavedení Schengenu v roce 2007 ta čísla klesají,“ řekla.
Podle Faltové nesmíme zapomínat, že lidé jsou v ubytovnách umístěni jen dočasně, většinou tu nechtějí zůstávat. „Nikdo jim to ostatně nenabízí. Jsou na cestě do Německa, obvykle za rodinou nebo známými,“ řekla. „Ale samozřejmě se na přijetí uprchlíků musíme připravit a do budoucna rozšířit stávající kapacity – jak v uprchlických, tak v integračních zařízeních,“ doplnila. Zůstávají tady prý zhruba šest týdnů, čímž přijdou obvykle o všechny peníze, protože si detenční pobyt musí platit.
Po šesti týdnech jsou podle Faltové uprchlíci vypuštěni před areál a mají pár dnů na vycestování zpět do země, jejíž hranice poprvé překročili. Nejčastěji je to podle ní Maďarsko. „Oni ale samozřejmě nejedou do Maďarska, co by tam dělali. Zkoušejí se tedy dostat do Německa, ale mezitím je česká policie často zadrží znova. Chápu tu praxi, nemohu říkat ze své pozice, že Česká republika má porušovat evropské právo, ale ten systém je nesmyslný a špatný,“ dodala.
- Původní text ZDE
Vzpoura v zajišťovacích táborech vypukne podle ní většinou proto, že se těm lidem nikdo nevěnuje. „Neziskovky nemají peníze, nanejvýš tam jednou za týden přijede charita udělat šicí dílnu. Na druhou stranu se tam těžko něco dělá. V běžných věznicích pracujete s nějakou vizí, že ten člověk bude moci začít aspoň nějaký život. Na detenci nic takového není: zadrženým hrozí deportace, mají za sebou různá traumata. Ministerstvo vnitra se tam o něco pokouší, ale důvěra ve státní zaměstnance je v takových případech z principu mizivá. Materiální podmínky se ale hodně zlepšily: zainvestovalo se, ubytování je na slušné úrovni,“ řekla.
S blížící se zimou se podle ní množství migrantů sníží. „Ale pokud se nic nezmění v jejich zdrojových zemích, budou přicházet dál. Ano, je to problém. Ale nemyslím, že je v rámci Evropy neřešitelný. Bohužel Evropa teď jiná než represivní řešení příliš nehledá, nebo jen velmi pomalu. Bojím se, že to povede k nástupu extrémních stran a hnutí. A k nesmyslným opatřením,“ podotkla s tím, že nějak zbrzdit to můžeme, ale pokud se postaví plot v Maďarsku, zhorší se to v Makedonii a v Srbsku.
V poslední době se Faltová potýká občas i s výhrůžkami. "Denně dostanu tak dvacet mailů od cizích lidí, že práce s cizinci je jeden velký byznys, a že nechtějí, abychom to za jejich daně dělali, že jsme vlastizrádci," sdělila s tím, že ještě úmornější jí připadá, že i známí se s ní chtějí bavit o migraci. Úmorné jí to připadá především z toho důvodu, že se podle ní nedaří v naší společnosti debatě. "Skoro každý mi vzápětí začne sdělovat svůj názor a vysvětlovat mi, jak je ten můj pomýlený," uzavřela.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
