Hofer se ve druhém kole 22. května utká s expředsedou strany Zelených Alexanderem Van der Bellenem, který získal 20,4 procenta hlasů.
ParlamentníListy.cz se politiků dotázaly, co říkají vítězství Norberta Hofera z FPÖ a zda jde o obecnější trend nárůstu podpory euroskeptických a protiimigračních seskupení v Evropě, který může pokračovat. Podle vyjádření většiny politiků ani nejde o příliš velké překvapení, protože voliči potrestali tradiční strany za to, že nerespektují jejich názory na migrační krizi. Tento trend nárůstu podpory stran stojících proti EU a imigraci bude podle většiny politiků narůstat, protože EU tyto problémy neřeší.
Psali jsme:
Důsledek politiky rakouské vlády, která od počátku podporovala kvóty na uprchlíky
„Je to důsledek politiky rakouské vlády, která od počátku podporovala kvóty na uprchlíky a nám vyčítala, že jsme byli proti. Dokonce tam, myslím, samotný premiér říkal, že nemáme dostat dotace, když budeme proti. Při cestách do Rakouska jsem z vyjádření od lidí zjistil, že lidé v Rakousku na to mají úplně jiný názor, takže voliči dali najevo svůj názor. I když je fakt, že rakouská vláda časem změnila pozici a jde do extrému, že zavírá hranici s Maďarskem. Na počátku se chovala ale jinak a de facto migraci podporovala a za to ji voliči vystavili účet. V Rakousku lidé proud migrantů zažili na vlastní kůži,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda hnutí ANO a vicepremiér Andrej Babiš.
„Je to určitě trend, ale je to pouze první kolo,“ odpověděl na dotaz ParlamentníchListů.cz předseda KDU-ČL a vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
„Vítězství Norberta Hofera má dvě příčiny: únavu z dlouhodobé velké koalice v Rakousku a odmítnutí politiky popírající národní zájmy. Je dalším silným varováním evropským elitám, které dlouhodobě přehlížejí problémy, které trápí občany členských zemí EU. Pokud chce evropský establishment pokračovat v dosavadní politice, dopadne to špatně. S Evropou,“ varuje předseda ODS a poslanec Petr Fiala.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
„Určitě je to překvapení, ale zase ne tak velké. Reflexe na neochotu klasických demokratických stran v Rakousku, ale i v jiných zemích EU pružněji reagovat na vývoj migrace a bezpečnosti. Myslím, že je to zdvižený prst demokratickým silám, aby začaly více zohledňovat obavy občanů o budoucí vývoj EU,“ říká místopředseda senátu Zdeněk Škromach z ČSSD.
„Jistý trend nárůstu populistických a nacionalistických stran v Evropě je, ale hlavní příčina podle mě byla jinde. Že dvě hlavní strany nebyly schopné uskutečnit reformy a Rakousko ekonomicky padalo. Podle mě to byl protest proti starým stranám. Socialisté i lidovci postavili kandidáty, kteří byli přímo symbolem starých dob. Andrease Khola z OVP znám 50 let, je to výborný ústavní právník, ale málokterý politik byl takovým symbolem staré politiky. Sociálně-demokratický kandidát Rudolf Hundstorfer je ctihodný odborář, ale nezaujme již ničím novým. Ti kandidáti obecenstvo unudili,“ řekl redakci čestný předseda TOP 09 a předseda zahraničního výboru sněmovny Karel Schwarzenberg.
Předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip na dotaz neodpověděl.
Filipův protikandidát na předsedu KSČM Josef Skála ale řekl. „Alarmující je už to, že Hofer první kolo vůbec vyhrál. On ovšem nevede o prsa, ale o celé koňské délky. ‚Demokratickým elitám‘ to tiskne úděsné vysvědčení. Zpackají, nač sáhnou. Střelenou mantrou, která je zbavila soudnosti, pak ‚řeší‘ i následky. Evropa degraduje v hračku impotence, jaká jí nevládla už 80. let. Nechá-li si to líbit i teď, Hofer uvádí novou módu, a ne střelený úlet. Pravice ‚liberálního‘ žvástu – ani ‚levice‘, kterou pase – už lidem nemají co nabídnout. Politickou mapu Evropy čeká dramatický zvrat. Ten závod s časem už začal. Posun dál doprava zvrátí jen levice, která si vše, o čem je demokracie doopravdy, zbaběle nezakázala. Ne sama, ale jako duše bloku všech, koho už nic lepšího nečeká. Jen ten totiž zkrotí jak harpagonskou svévoli, tak zombie, která vrací z hrobu do hry,“ říká Skála.
PhDr. Josef Skála, CSc.
Logický důsledek katastrofální promigrační politiky Merkelové a spol. EU spěje k rozpadu
„No, tento trend nárůstu podpory takových uskupení může pokračovat. Lidé to tak vidí,“ míní místopředseda poslaneckého klubu ANO a předseda Severočechů.cz Bronislav Schwarz.
Ing. Bronislav Schwarz
„V první řadě jde o reakci občanů na ostudnou práci ‚starých‘ mainstreamových partají. Jde o dlouhodobý trend, kdy občanům padají klapky z očí, a jde o trend celoevropský. Pro nás je to naděje, že ještě snad lze Evropu zachránit před islamizací a likvidací národních kultur. A také před neuvěřitelným diktátem Bruselu. V Rakousku samozřejmě není ještě rozhodnuto – je jasné, že se v tuto chvíli šikují všechny probruselské partaje a probruselská a pravdolásková média k mohutné protikampani. Rakouským přátelům z FPÖ, která je členem stejné evropské parlamentní frakce jako naše hnutí SPD, gratulujeme a věříme, ze rakouští voliči se už nenechají manipulovat žádnou sebesilnější propagandou,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura.
Tomio Okamura
„Vítězství kandidáta Rakouské strany svobodných v prvním kole rakouských prezidentských voleb jasně ukazuje, jak postupně dopadnou všude tradiční politické strany, když budou dál ignorovat vůli občanů a ohrožovat svou nezodpovědnou politikou bezpečnost a svobodu obyvatel a základní evropské hodnoty,“ říká předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.
_profil_top.jpg)
„Myslím si, že je to logický důsledek katastrofální promigrační politiky Merkelové a spol. Je to jediný způsob voličů, jak mohou vyjádřit nesouhlas s touto politikou, a jsem přesvědčen, že bude v jednotlivých zemích EU tento trend narůstat. Dalším impulzem bude udělení bezvízového styku Turecku. Za tohoto vývoje spěje EU ke své katarzi, tedy rozpadu,“ míní předseda SPO a senátor Jan Veleba.
„Vítězi blahopřeji a jsem tomu výsledku rád. Ano, jde o obecný trend. Pohár trpělivosti evropského lidu přetekl,“ reagoval předseda Bloku proti islámu Martin Konvička.
„Jde podle mě o stále častější odpověď evropských voličů na nefungující socialisticko-multikulturní politiku současného evropského vedení, která zásadně nerespektuje suverenitu jednotlivých států. V zájmu politické a mediální korektnosti se nedostává vůbec prostoru k normální debatě nad problémy a obavami, které většinu lidí v Evropě tíží. Ať už je to otázka migrace, bezpečnosti, obrany nebo ekonomiky, systému dotací či rozvoje Evropy. My to v ODS celou dobu jasně říkáme, jen to nezapadá vládnoucí a novinářské elitě do jejich ‚skleníkového‘ vidění světa, a proto nás záměrně přehlížejí,“ sdělila místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija.
„Ano, pokud se evropské země nebudou chovat odpovědně, lze se do budoucna obávat i voleb antisystémových stran v Evropě,“ říká místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
Obrana před diktátem Bruselu
„Chci pogratulovat panu Hoferovi k vynikajícímu výsledku v prvním kole rakouských prezidentských voleb. Přes nenávistnou a manipulativní kampaň ze strany tamních médií voliči jednoznačně podpořili kandidáta hájícího zájmy Rakouska před diktátem Bruselu. Tento úspěch znovu prokázal lichost předvolebních průzkumů veřejného mínění, 35 procent hlasů pro FPÖ hned v prvním kole tamní sociology ‚překvapilo‘. Přidali se tak k překvapeným sociologům napříč Evropou, kde v jedné zemi za druhou vítězí demokratické vlastenecké síly připravené čelit diktátu Bruselu a invazi nelegálních imigrantů. Úspěch kandidáta rakouských Svobodných (FPÖ), pana Norberta Hofera, mě o to více těší, že jeho strana FPÖ je partnerem našeho hnutí SPD a představitelé rakouských Svobodných jste si mohli nedávno poslechnout na demonstraci našeho hnutí v Praze,“ uvedl místopředseda SPD a poslanec Radim Fiala.
Podle místopředsedy poslaneckého klubu ČSSD Antonína Sedi jde o trend, který bude zřejmě pokračovat. „Jistě to má souvislosti se současnými problémy, zejména z pohledu neřešení migrační krize ze strany EU. Zároveň se ukazuje i vliv rozličných populistických stran a hnutí, jež radikalizují společnost a oslabují politický vliv současných demokratických stran,“ vysvětluje Seďa.
„Mluvím stejně už celý rok. Politici musejí vnímat oprávněné obavy obyvatel. V Rakousku je obrovský počet žadatelů o azyl. Ale mnohonásobně větší množství ilegálních imigrantů Rakouskem prošlo a prochází směrem do Německa a na sever Evropy. A další jsou připraveni na cestu, v současnosti spíše z Afriky. Evropa a jednotlivé evropské státy jsou schopné pomoci na svém území určitému počtu oprávněných žadatelů o pomoc. Těžiště pomoci by se mělo posunout blíže k místům konfliktu. A představitelé jednotlivých – v otázkách bezpečnosti a sociální soudržnosti – zcela suverénních států musí vnímat, opakuji, oprávněné obavy svých občanů,“ upozorňuje místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Jitka Chalánková.
„Výsledek prvního kola rakouských prezidentských voleb ukazuje značnou míru nespokojenosti voličů s politikou mainstreamových prounijních politických stran. Rakouští voliči vyslali srozumitelný signál, že se jim nelíbí, jak tyto strany nereflektují jejich názory a nehájí jejich zájmy. To je veskrze pozitivní. Méně pozitivní je, že ve druhém kole dvoukolového většinového volebního systému se proti vítězi s jasným poselstvím často spojí všichni ostatní, což způsobí, že se nezmění nic a řečeno s klasikem „jede se dál močálem černým kolem bílých skal“, uvedl senátor ODS Milan Pešák.
Začněme pracovat na tom, jak odsunout uprchlíky. Lidé, kteří pomáhali, dnes stavějí ploty
„Samozřejmě že to tak vidím. A nejsem sám. Už několikrát jsem řekl, že je jen otázkou času, kdy se objeví nový Hitler. A můžou za to takoví blbečkové jako Dienstbier a Halík, kteří fakticky dělají vše pro to, aby to tady imigranti zničili, ovládli a nám podřízli krky či nás zotročili. Odpor proti přijímání dalších a dalších imigrantů je zřejmý. Čím dál více lidí si uvědomuje nebezpečí, které s nimi přichází. Nemyslím tím jen skutečnost, že jsou mezi nimi vrazi vycvičení v bojích za Islámský stát. Myslím tím i nízkou, vlastně nemožnou využitelnost v pracovním procesu. Z toho plyne, že je to další zátěž na sociální systémy států. Navíc valná většina z nich tvrdí, že přichází ze Sýrie. Tam válka končí. Začněme tedy pracovat na tom, jak je odsunout zpět do vlasti, aby začali pracovat na její obnově. Na to, jak by to dopadlo, nechat je tady, se můžeme podívat ve Francii, Anglii a dalších zemích. Připomínat Paříž a Brusel asi nemusím. Ostatně ukázaly to i známé silvestrovské události. A ty byly jen ukázkou!“ varuje senátor Jaroslav Doubrava.
„Je to přirozená reakce občanů, kteří cítí, že jim současné vedení státu nezaručuje bezpečnost a evropští lídři jen prokazují neschopnost řešit akutní problémy. Děsím se toho, až přijdou horší výzvy,“ podotýká člen předsednictva senátorského klubu ODS Jiří Oberfalzer.
„Hofer je spíše eurorealista s příměsí euroskepticistních názorů. Rakousko, které jako první prosazovalo kvóty, po Kolínu nad Rýnem jako první vystřízlivělo. Mám v Rakousku rodinu, která pomáhala migrantům, a znám proměnu i jejich názorů, a to, jak nejdříve kritizovali Maďarsko a pak chtěli jako první stavět plot. Proto mě vítězství Hofera nepřekvapilo. Má řadu názorů shodných například s Milošem Zemanem nebo s maďarským premiérem Orbánem. A pokud se Juncker, Merkelová a Hollande neproberou, tak Evropu dostanou do situace, kdy většina států nebude Brusel respektovat. To je i odpověď Hofera,“ míní europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
„Vcelku jsem tento výsledek očekával. Je odrazem nespokojenosti voličů s chováním tradičních stran, které dle jejich názoru neplní přání drtivé většiny obyvatel, chovají se alibisticky, případně mění názory tak, jak potřebují,“ uvedl předseda Strany soukromníků ČR Petr Bajer.
„Nadšený z toho nejsem, ale Evropské společenství se svou přebujelou administrativou a zejména pravomocemi, kterými disponuje Komise EU, naprosto oddělilo od svých občanů v jednotlivých státech, které jej tvoří. Místo toho, aby příchod států střední a východní Evropy přinesl do tohoto společenství novou krev, tak se toto zacyklilo a nereaguje na nové výzvy, takže populističtí politici typu Hofera to mají velmi snadné a dnešní Evropa na to nemá řešení,“ vysvětluje senátor STAN Jan Horník.
Lidé volili ty, kteří jim naslouchají
„Je tragédií dnešní doby, že vládnoucí síly provozují politiku, která nahrává silám takzvaně extremistickým. Utěšovat se můžeme tím, že to nedělají schválně, ale jenom z hlouposti a politické negramotnosti. Je ovšem otázka, jestli nám taková útěcha bude po příštích volbách platná,“ říká europoslanec ČSSD Jan Keller.
„Pro mě pan Hofer není překvapením. Jeho vítězství se dalo očekávat. Politici nejsou monarchové, své funkce nemají na doživotí. Buď budou respektovat vůli voličů, nebo nebudou,“ reagoval senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Obávám se, že daný trend může pokračovat, jelikož stále vidíme rozpor mezi tím, co si přejí občané, a tím, co navrhuje Evropská komise. Chápu, že je těžké vést na toto téma racionální debatu bez emocí, ale pokud se budou evropské instituce chovat jako elita, která nebere v potaz názory veřejnosti, budou populisté i nadále posilovat,“ domnívá se europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.
„Je vidět, že i v tak demokratickém a pro uprchlíky přívětivém Rakousku občanům došla trpělivost. Udělali jediné, co mohli, aby svůj nesouhlas s jednáním vládních stran s tím, jak jejich zemi vedou, vyjádřili. Vyjádřili to jako praví demokraté ve volbách. Nedali své hlasy těm, jež konají proti vůli občanů, ale podpořili tu stranu a jejího kandidáta, který mluví a jedná tak, jak by to chtěla většina Rakušanů. Doufám, že i ostatní evropští politici si z toho vezmou poučení. Jinak je lid v dalších volbách pošle do propadla dějin. A koneckonců udělá dobře,“ říká senátor ČSSD Miloš Malý.
„Těžko říct, jaké trendy budou v Evropě pokračovat. V každém případě je to obecný jev, který historicky i statisticky potvrzuje praxe – volby vždy do jisté míry zrcadlí nálady ve společnosti. A kromě toho, co voliči chtějí i to, co voliči nechtějí,“ říká poslanec ANO Stanislav Berkovec.
„Poprvé od roku 1945 nebude mít Rakousko prezidenta od lidovců nebo od socdemáků. Proti Hoferovi do druhého kola zelený kandidát. A pořád tyhle signály nebudou stačit. Pořád se bude mlít dokola a dokola „více Evropy, více Evropy a ještě více Evropy‘. Až to jednou fakt praskne,“ uvedl europoslanec ODS Jan Zahradil.
Psali jsme:
Evropská integrace vzbuzuje obavy o budoucnost národních států a migrační krize oprávněné obavy o budoucnost Evropy
„Občané Evropy mají tváří v tvář některým problémům obavy přerůstající ve strach. Úlohou demokratických a tradičních politických stran je postavit se tomuto strachu a předkládat řešení v rámci toho, co považujeme za demokratický rámec a postup. Vítězství pana Hofera v prvním kole voleb je dalším ze signálů, že se to nedaří, že evropská integrace vzbuzuje obavy o budoucnost národních států a migrační krize oprávněné obavy o budoucnost Evropy jako kulturního a společenského systému. Tento signál přicházející z Rakouska je mimořádně silný. I tak je třeba toto vítězství respektovat, je to rozhodnutí svobodných občanů svobodné země. A nechat na rakouské společnosti, jak se rozhodne v kole druhém,“ říká poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová.
I podle poslance ODS Petra Bendla bude trend nárůstu podpory euroskeptických a protiimigračních uskupení narůstat. „EU nezvládla příliv nelegálních migrantů a tato skutečnost bude měnit politické poměry v Evropě,“ říká poslanec.
„Podle mne zašli vrcholní politici a bruselští úředníci moc daleko v rozhodnutích o imigrantech, a to bez projednání s lidmi. Občané tak přestávají věřit tradičním stranám a dávají prostor jiným, které přinášejí nějakou naději v lepší řešení jejich oprávněných zájmů v duchu národních tradic. To bude pokračovat podle konkrétních kroků politických vládnoucích elit,“ říká senátor KSČM Václav Homolka.
Podle poslance ČSSD Jeronýma Tejce je výsledek voleb důsledkem odtržení představitelů tradičních politických stran od svých voličů, a ne naopak. „Co si měli voliči pomyslet o politicích, kteří nejdříve horují pro příliv migrantů, vítají je na nádraží, kritizují ostatní státy odmítající kvóty a nakonec po neschopnosti zvládnout kriminalitu a počty příchozích staví ploty na své hranice? Voliči nedůvěřují těm, kteří sami neví, kudy zemi vést,“ vysvětluje Tejc.
Podle europoslankyně KDU-ČSL Michaely Šojdrové jsou rakouští voliči unaveni vládami velkých koalic. „Rozhodně ale hrála roli i otázka přístupu k uprchlické krizi, kde rakouská vláda dlouho přešlapovala na místě a šance se chopili populisté. Podobně dopadlo například první kolo regionálních voleb ve Francii. Je jasné, že ze současné krize se snaží populistické strany získat co nejvíce, a leckde jim to vlády svými přešlapy zjednodušují. Uvidíme, jak v Rakousku dopadne druhé kolo voleb. Ve Francii Le Penová pohořela,“ dodala Šojdrová.
Výsledky voleb v Rakousku podle poslance za ANO Vlastimila Vozky jednoznačně ukazují na měnící se názor občanů, nejen v Rakousku. „Bohužel si Unie neudělala dobré jméno zbytečnými regulačními opatřeními, která zasahují do národních zvyklostí, a neřešila včas rodící se imigrační problém. To, že je v pozadí kriminální prostředí, bylo známo. Tak se výsledky dalších voleb dají předpokládat,“ míní poslanec.
Vize evropského superstátu se začíná bortit jako domeček z karet
„Tento trend nezačíná sílit až nyní, antiunijní tendence lze registrovat dlouhodobě. Domnívám se, že se vize evropského superstátu začíná bortit jako domeček z karet a je nutné začít hledat jiné formy a úrovně evropské spolupráce. Strach z migrační invaze je do značné míry oprávněný a je, možná nechtěně, přiživován neschopností logického úsudku některých významných politiků na úrovni Bruselu i národních států. Ti své občany vystavují zbytečným a bohužel současně i zcela reálným rizikům, a tak se nelze divit, že některá populistická a nacionalistická hnutí sílí,“ upozorňuje poslanec KSČM Jiří Valenta.
„Vítězství Hofera dnes již téměř jistě ukazuje na sílící trend euroskepse. Myslím si, že kvůli aktuální události, kdy prezident Obama vyjádřil podporu kancléřce Merkelové, bude euroskepse k EU mít další argument. Na druhou stranu je k ‚obraně‘ Evropy spolupráce nevyhnutelná,“ uvedl poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.
„Před několika dny jsem byl s výborem senátu ve Vídni a při jednání s kolegy poslanci tento vývoj předpokládali. V Rakousku je v současné době 90 tisíc migrantů a číslo se může zvedat. Tento trend můžeme očekávat v budoucnu i v dalších zemích Evropy,“ míní senátor Jozef Regec.
„Ano, je to tak, tento trend bude narůstat. A pokud někdo očekával něco jiného, musí být naivní. Rakousko nese příliš velkou zátěž hlavně ekonomických migrantů a tato malá země již nemá kapacity ani chuť pokračovat ve výmyslech paní Merkelové. Samozřejmě se ale nyní všichni spojí proti němu a jeho šance se velmi snižují. Přesto je to signál, který nemůžeme podceňovat! Konečně by měl někdo bouchnout do stolu a říci Merkelové, že Evropa nechce exportované ‚problémy‘ třetího světa. Neumí je řešit a neschopné vlády EU jen hasí,“ říká poslanec KSČM Leo Luzar.
Psali jsme:
Další důkaz naprostého selhání standardních politických euroelit
„Příčiny, důsledky a přístup některých politiků a médií k nekončícím migračním vlnám rozdělují nejenom evropské země, ale ovlivňují také jejich občany a vnitrospolečenské klima. Tento výsledek lze považovat za jedno z dalších varování zavedeným stranám a politikům, aby nebrali na lehkou váhu obavy svých voličů,“ upozorňuje poslankyně ČSSD Dana Váhalová.
Podle poslance ČSSD Jiřího Koskuby první kolo voleb v Rakousku překvapením není a reakce voličů se dala předpokládat. „Jde jen o další důkaz naprostého selhání standardních politických euroelit. A ani pan Obama jejich zcela pomuchlanou image řečmi nenapraví. Čím kdo zachází, tím také schází,“ myslí si Koskuba.
„Takový trend pokračovat jistě může. Otázkou ale je, jestli je to správná cesta. Bohužel národy, které si svou tragickou minulost nepamatují, jsou odsouzeny si ji zopakovat,“ varuje poslanec KSČM Vojtěch Adam.
Podle senátora ČSSD Petra Gawlase je na volebních výsledcích patrná nespokojenost rakouských voličů se zvládáním uprchlické krize. „Netroufám si tvrdit, že jde aktuálně o obecnější trend. Je důležité, aby občané viděli konkrétní kroky představitelů státu, které přispějí k pocitu bezpečí. Jde o primární potřebu člověka. Není-li tato potřeba uspokojena, někde se to projeví,“ říká senátor ČSSD Petr Gawlas.
„Nemám o tom bližší informace, ale i v Rakousku jsou volby demokratické a rakouský občan, ať si vybere,“ říká senátor ODS Jiří Burian.
„Ano, jde o trend. A opět je zřejmé, že průzkumům veřejného mínění není třeba přikládat velkou váhu,“ míní poslanec ČSSD Stanislav Huml.
FPÖ partnerem Le Penové
Reprezentanti vládních stran utrpěli v prezidentské volbě debakl: kandidát sociálnědemokratické strany (SPÖ) kancléře Wernera Faymanna Rudolf Hundstorfer a uchazeč koaliční lidové strany (ÖVP) Andreas Khol získali shodně jen 11,2 procenta hlasů. Pro Svobodné, jejichž významným politikem byl Jörg Haider, jde na celostátní úrovni o nejlepší volební výsledek za více než půlstoletí jejich existence.
Jak uvádí Wikipedie, FPÖ byla založena v roce 1956 přetvořením z Federace nezávislých. Dlouhou dobu byla vnímána jako strana bývalých nacistů, což jí znemožňovalo vstup do vlády. Pod vedením liberálního křídla v čele s Norbertem Stegerem vstoupila v roce 1983 do vlády se sociálními demokraty. V roce 1986 se však vedení strany chopil Jörg Haider, pod jehož vedením se strana transformovala na stranu nacionalistickou, což vedlo k rozpadu koalice s SPÖ.
FPÖ postupně posilovala, a to navzdory tomu, že se od ní v první polovině 90. let odtrhlo Liberální fórum. Postupně Svobodní zesílili v roce 1999 až na 26,9 procenta a zajistili si účast v kabinetě Wolfganga Schüssela s rakouskými lidovci. Haider po sestavení vlády odešel z čela strany. Koalice se v roce 2002 předčasně rozpadla a strana pod vedením Herberta Haupta následně v předčasných volbách drasticky oslabila na deset procent. Začátkem roku 2003 však opět vstoupila do Schüsselovy vlády. Po další sérii oslabení a vnitrostranických sporů se křídlo kolem korutanského hejtmana Haidera odštěpilo v novou stranu Svaz pro budoucnost Rakouska. Do ní přešlo 16 z 18 poslanců FPÖ a všichni tři dosavadní ministři za FPÖ.
Zdecimovaní Svobodní zvolili na konci dubna do svého čela současného předsedu Stracheho, pod jehož vedením zaznamenala FPÖ opět vzestup v parlamentních volbách roku 2006, kde Svobodní skončili s 11 procenty a 21 mandáty těsně čtvrtí. Po dalších předčasných volbách, způsobených rozpadem velké koalice SPÖ a ÖVP, posílili již na 17,54 procenta s 34 mandáty a získali zpět křeslo druhého viceprezidenta Národní rady, kterým se stal Martin Graff. FPÖ od roku 2008 zvolna posiluje i v zemských volbách, a to zejména na úkor sociálních demokratů. V roce 2013 získala 21,4 procenta hlasů a 42 mandátů v Národní radě. V Evropském parlamentu je FPÖ ve frakci Evropa národů a svobody, kde jsou také například Národní fronta Marine Le Penové či PVV Geerta Wilderse.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
