Návrh zákona stanoví, že v referendu lze rozhodnout o „zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu". Zároveň vypočítává, o jakých otázkách tímto způsobem rozhodovat nelze. Týká se to mimo jiné změn podstatných náležitostí demokratického právního státu, tedy třeba zavedení trestu smrti. Rozhodovat takto nepůjde například také o změně státních hranic, o státním rozpočtu, o ustanovení jednotlivých osob do funkcí či o jejich odvolání. Referendem také nebude možné schválit návrh zákona.
„Neměli bychom nahradit zastupitelskou demokracii přímou demokracií, ale na druhou stranu je v některých mimořádných případech potřebné dát lidem toto právo," shrnul význam referenda Dienstbier.
Připomněl, že už od přijetí současné Ústavy se počítá s tím, že se může stanovit, kdy lid vykonává moc přímo. Tato část Ústavy však doposud nebyla naplněna. „V tuto chvíli je situace nejpříznivější, protože naprostá většina sněmovních a senátních stran deklaruje podporu zákonu o referendu. Vůle schválit takovýto zákon tady je," uvedl. Tradičně rezervovaně se k referendu staví ODS, podle Dienstbiera ale nyní není tak silná, aby mohla přijetí ústavního zákona o referendu zabránit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk
