Vládní koalice se nakonec rozhodla s opozicí jednat o služebním zákonu. Bylo to na základě obstrukcí, které opozice slibovala? Jak to vnímá šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, prozradil deníku Právo.
„Možná jsme si to trochu vyvzdorovali, ale já si myslím, že je to dobře. Dnes jsme ocenili, že tato jednání jsou zahájena, budeme pokračovat v pondělí večer, a to bychom měli mluvit o konkrétních návrzích na změny. Kdybych to měl zlehčit, tak zatím se obstruovalo pouhopouhé čtyři hodiny, takže vlastně jsme k těm obstrukcím nemuseli vůbec sáhnout, a to je dobře. Jejich cílem nebylo zabránit přijetí služebního zákona, ale dostat vládu k jednacímu stolu, což se povedlo. Její krok bych ocenil,“ uznal Stanjura.
V rozhovoru potvrdil, že pravicová opozice má největší problém s institutem generálního ředitelství a upřesnil, že formulovali čtyři výhrady. „Za prvé, generální ředitelství je zbytečný úřad, superúřad. Také je úplně zbytečné mít dva typy náměstků, jedny takzvaně politické a další odborné. Model, který funguje v obcích a krajích, kde je starosta a místostarostové, pak tajemník úřadu a vedoucí odborů, klidně může být i na ministerstvech. Každý náměstek by podle nás měl zodpovídat za část agendy ministerstva, a ne jen hlídat ministra. Třetí velmi důležitá věc je prostupnost státní služby. Aby ti, kteří složí zkoušky, budou mít kvalifikační předpoklady a praxi, mohli přijít na vedoucí místa. Pomůže to státní službě jako celku, když přijdou lidé ze soukromého sektoru, akademické sféry, krajských a obecních úřadů… Poslední naše připomínka je, aby plné výhody, které budou úředníci čerpat, měli po čtyřech letech služby, a ne už po třech. Máme plno dalších výhrad, ale ty nejsou tak zásadní jako tyto čtyři,“ ochotně vysvětlil Stanjura.
Nejvíce na tom lpí ministr Dienstbier
Vládní koalice ale na institutu generálního ředitelství stále trvá, což potvrdil i Stanjura. „Zdá se, že pan Dienstbier na tom slepě lpí, ale uvidíme, jednání začnou v pondělí večer a my chceme podrobně probrat, jaké kompetence jsou potřeba,“ míní poslanec.
Premiér dokonce připustil, že je možná diskuse i o úpravách týkajících se generálního ředitelství, jak opozice požaduje – například o zkrácení funkčního období šéfa tak, aby se ten další vybíral po příštích volbách. Mandát by se zkrátil ze sedmi na tři roky. Šéf poslanců ODS pro Právo uvedl, že zkrácení funkčního období považuje pouze za kosmetickou úpravu.
„To je jen kosmetická změna. Státní správa by byla zabetonovaná ne na čtrnáct, ale na deset let. Není to ústupek ani kompromisní návrh. V tom poslanecko-vládním zákoně je totiž napsáno, že po uplynutí sedmi let se může na místo generálního ředitele hlásit jen jeho zástupce a těch patnáct státních tajemníků, které si předtím vybral první ředitel. A to je ten problém. Kdyby si vláda vybrala tyto úředníky jen na dobu svého vládnutí, tak proti tomu bych v zásadě nic neměl. Vláda má mít možnost vybrat si spolupracovníky.“
Něco děláme špatně
Zbyněk Stanjura se v sobotním Právu vyjádřil i k průzkumu CVVM z jara, který ukázal, že víc než polovina občanů by dala přednost něčemu jinému, než je parlamentní demokracie.
„Je to špatná zpráva. Čtyřicet procent občanů nechodí k volbám a mě by zajímalo, jestli tam nechodí proto, že jsou spokojeni, nebo jestli jsou to odpůrci parlamentní demokracie. Zajímavé by to bylo zjistit i generačně. Předpokládám, že my starší, kteří jsme zažili totalitní režim, asi budeme většími příznivci parlamentní demokracie než ti, kdo to nezažili. Je to ale na zamyšlení celé politické scény, to není otázka koalice nebo opozice. Něco asi děláme špatně všichni,“ je přesvědčen Zbyněk Stanjura.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
