Dle prezidentského mluvčího právě proto stojí za to si dopis přečíst a reagovat.
Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, věnujte prosím chvíli otevřenému dopisu Bratříčka ve věci cenzury. Slavíme 30. výročí svobody a postupně se do života vkrádají neblahé praktiky minulého režimu. Proto stojí za to si dopis přečíst a reagovat: https://t.co/byXICqOn3l
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) November 6, 2019
V dopise Bratříček popisuje svou činnost na internetovém médiu a poukazuje na krizi v oblasti svobody slova, kdy varuje před působením „digitální lidové milice“, lidí, kteří udávají a nahlašují názorové soupeře v digitálním prostoru. Naráží přitom na praktiku #JsmeTu Člověka v tísni, v níž tato organizace cílí na své odpůrce, jejichž účty bývají po „náletu“ podporovatelů této skupiny smazány. Přidává, že „ti, kdo nebyli z Facebooku vymazání, jsou alespoň udáni na finančním úřadě“.
Právě tito lidé si své účty s tímto konzervativním youtuberem vyřizovali po jeho kritice jejich praktik, načež mu byl po hádce s nimi na krátkou dobu zablokován facebookový účet. Zřejmě to bylo i dílem Terezy Hronové, koordinárky #JsmeTu, která se pochlubila, že příspěvky nahlásila. A poté se měla v jednom z komentářů radovat: „Yes, sejmuli jsme ho!“
Poté však do měsíce přišel o svůj Facebook Bratříček již úplně „Já si myslím, že pokud moje aktivita něco dokázala, tak to, že ze Zemana, Babiše či Ovčáčka si můžete dělat prdel, jak se vám zlíbí. Jak se vám zlíbí. Ale je tu skupina lidí, ze kterých nemůžete. To jsou lidé, kteří káží dobro, mluví o ruské propagandě, aniž by o ní něco věděli, vydávají o tom knihy, mluví o ruských trollech, ruských farmách, mluví o šíření nenávisti a hejtu, což je podle nich největší hrozbou pro naši demokracii,“ řekl k tomu poté ve videu.
Bratříček však v minulosti vydal videa, kde zparodoval jak skupinu #JsmeTu, tak ostatní snahy o znemožnění diskuse na internetu. V jednom takovém se inspiroval propagačním videem právě této skupiny, které předělal po svém. Nazval ho #SvobodaNadPocity, které v popisku popsal slovy: „Každá akce vyvolá reakci. #JsmeTu se vytasili s propagačním videem cenzury veřejných disksí. Dovolte, abych nabídl protinázor.“
Kromě této tvorby se Bratříček ve svých videích zabývá tématy jako ochrana lesů, ekologie či demokracie. V jednom takovém videu Bratříček zanalyzoval tzv. Zelený plán pro Evropu, což popsal jako plán, jak zničit peníze, nastolit socialismus a vytvořit takové trestné činy, jako kupříkladu čin „ekocidy“. I o tomto videu jsme informovali.
Krátce po smazání Tesárkova účtu na Facebooku se zvedla vlna kritiky i ze strany politických činitelů. Zastal se jej tak například europoslanec Tomáš Zdechovský či bývalý ministerský předseda Miroslav Topolánek.
Tomáš Zdechovský
Mirek Topolánek
„Další konkrétní projev nástupu nové totality. Trest za nepohodlné názory. Tohle se těm, kteří se drze prohlašují za jediné ‚demokraty‘, převelice líbí. Zakazovat, udávat, ničit. A ještě mají tu drzost kádrovat druhé,“ podotkl k odstranění Bratříčkova profilu Ovčáček během října.
Další konkrétní projev nástupu nové totality. Trest za nepohodlné názory. Tohle se těm, kteří se drze prohlašují za jediné “demokraty”, převelice líbí. Zakazovat, udávat, ničit. A ještě mají tu drzost kádrovat druhé. https://t.co/jPhDihQ6lf
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) October 24, 2019
Celý Bratříčkův dopis určený poslancům si můžete přečíst zde:
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
jmenuji se Ondřej Tesárek. Jsem ze Středočeského kraje a nedávno jsem se rozhodl zásadně změnit náplň svého času. V naší zemi, kde je cenzura nepřípustná, jsem se rozhodl mluvit o politice. K tomuto účelu jsem se rozhodl využít celou řadu digitálních služeb a sociálních sítí.
Netrvalo dlouho a našel jsem si vitální a aktivní komunitu plnou lidí všech názorů, kterým se má tvorba líbila.
Můj kanál, či lépe řečeno značka, nesoucí název Bratříček, se rychle roznesla v našem veřejném prostoru.
Má tvorba je typická několika věcmi. Odmítám radikalismus a extremismus, jsem silně antikomunistický, prozápadní a tak nějak mi nevadí, když lidé vědí, koho jsem volil či volit budu. Jsem hluboce skeptický ke všemu, co se v médiích objeví, ale snažím se vyhýbat konspiracím. Pro lidi je taková bezprostřednost úlevou.
Mé politické postoje ale nejsou to, co lidi na mé tvorbě baví. Mnohem důležitější jsou dva pilíře, které prosazuji:
Pilíř 1: Necítím žádnou potřebu přesvědčovat o svých názorech ostatní. Respektuji, že nemusím mít pravdu a mám pokoru k názorům ostatních. Pro publikum je to vítaná úleva ve světě, kde se je každý tvůrce snaží obrátit na svou správnou stranu.
Pilíř 2: Stojím si za tím, že politické názory nejsou ve vztahu lidí důležité. Vycházím ze své zkušenosti ze života na malé vesnici, kde jsem po celý život v dobrém vztahu s lidmi nehledě na to, jak daleko jsou jejich politické názory od těch mých.
Pokud se na internetu vyjadřujete k politice bezprostředně, transparentně a nezávisle, schytáte si samozřejmě spoustu takzvané “nenávisti” ze všech stran. Mluvíme tady o tisících nadávkek, posměchu a občas také o nějaké výhrůžce.
Velmi rychle však objevíte, že pes co štěká, nekouše. Lidé, kteří svobodně vyjádří své rozhořčení nad mými názory jednoduše dělají to, na co mají právo. Ukazují mi, jaký je pohled veřejnosti na dané téma. Jsou upřímní.
Dnes vám píší kvůli společenskému jevu, který se v českém – nejenom digitálním – prostoru šíří. Česká republika, jako součást NATO, se nachází již po mnoho let v hybridní informační válce s Ruskou federací. To nás na pozadí našich aktivit vede k přijímání tvrdých bezpečnostních opatření především v naší ICT infrastruktuře. Sám jsem se několik let podílel na takových opatřeních v soukromém sektoru.
Každá krize je vždy využita k politickému zisku. Může to být krize migrační, krize sociální či krize ekonomická. V případě hybridní války se ale krize projevuje v oblasti svobody slova. Fenomén fake news, šíření řetězových emailů a falešných účtů na sociálních sítích byl médii vyzdvihován natolik, že došlo k mohutnému vystrašení naší veřejnosti.
Vznik “občanských aktivit”
Na popud takové mediální masáže vznikla celá řada státních či polostátních aktivit. Bojem v hybridní válce se začaly zaobírat mnohé neziskové organizace. Cesta do pekla je vždy dlážděna dobrými úmysly. Dnes tyto aktivity přebrala i část veřejnosti. To už ale nejsou IT odborníci. Jsou to laici. Digitální lidové milice. Postupně se stalo v mainstreamu zcela legitimní identifikovat někoho jako nástroj šíření ruské propagandy bez jakéhokoli širšího zkoumání. Pokud je někdo takto označen, stane se pro prostor nežádoucím. A tak již měsíce sleduji, jak stovky lidí mizí z digitálního prostoru pod tlakem neviditelných udávacích a nahlašovacích skupin.
Lidé ale potřebují v digitální éře komunikovat a potřebují přístup k informacím. Pokud jsou zcela vytěsněni z prostoru tak dominantního hráče na trhu, jako je například Facebook, hledají alternativy. Alternativy, které jsou špatně zabezpečené, prošpikované scamem, spamem, falešnými zprávami. Alternativy, které mají netransparentní vlastníky, nekvalitní šifrování a není jasné, co dělají s daty svých uživatelů. Boj proti ruské propagandě přešel v aktivní nahánění obyvatel odlišných názorů do rukou nepřátel svobody a spravedlnosti.
Já jsem takové jednání od začátku odmítal. V naší zemi jsou statisíce lidí, kteří mají rádi Ruskou federaci. Osobně jsem pro mnohé až toxicky protiruský, ale i tak si rádi mé názory poslechnou. Pokud ale vím, být proruský není v naší zemi ilegální.
Když jsem se začal proti takovým agresivním aktivitám proti spoluobčanům ostřejší mluvy či odlišných názorů ohrazovat, narazil jsem poprvé na skupinu “psů, kteří neštěkají”. Od té chvíle jsem věděl, že má existence v digitálním prostoru začala viset na vlásku. Nehledě na to, jak krystalicky transparentní mé postoje jsou, pokud neschvaluji radikální řešení, jsem nebezpečnou opozicí na stejné straně barikády.
To je něco, co my Češi dobře známe z Gottwaldovy historické aktivity proti umírněným komunistům: “Spor se přenesl i na kongres Kominterny. Gottwald tam vystoupil s „Materiálem k diskusi o československé otázce“, ve kterém zkritizoval vedení strany za opuštění radikálního programu likvidace „buržoazní Československé republiky“ a zaujetí „oportunistického“ postoje. Kvůli krachu Rudého dne navíc obvinil vedení z neschopnosti.
Kominterna se za Gottwalda postavila a otevřeným listem „Od oportunistické pasivity k bolševické aktivitě“ vyzvala KSČ k očištění se od „oportunistických živlů brzdících bolševizaci KSČ“. Taková podpora umožnila Gottwaldovi a jeho přívržencům – skupině přezdívané „karlínští kluci“ – ovládnout ústřední sekretariát strany.” Zdroj: ČT24
Celá situace vyvrcholila ve chvíli, kdy se Šimon Pánek 4. října přihlásil k tomu, že “občanská aktivita” známá jako Facebooková skupina #jsmetu je ve skutečnosti od počátku aktivitou Člověka v Tísni. Tato uzavřená skupina se zabývá “vylepšováním toxických diskuzí na internetu”. O její aktivitě informovala řada veřejnoprávních i soukromých médií. Zdůrazňuji, že zcela nekriticky. irozhlas Česká Televize
Jejich aktivita se sice může zdát neškodná. Už ale nejsou vidět stovky lidí, kteří po “náletu slušně diskutujících” zmizeli z Facebooku. Úplnou třešničkou je pak skupina radikálů, kteří se následně pyšní tím, že ti, kdo nebyli z Facebooku vymazání, jsou alespoň udáni na finančním úřadě. Dle jejich slov: “Každý má slabé místo.”
Ač mohu s takovou aktivitou, jako občan, maximálně nesouhlasit, stále jsme ve svobodné zemi a lidé si mohou dělat co chtějí. Ovšem ve chvíli, kdy je taková aktivita zaštítěna organizací napojenou na státní rozpočty, stane se pro mě institucionalizovanou. Tedy, stát dotuje něco, co vede k perzekuci spoluobčanů na základě subjektivních pocitů sekty #jsmetu.
Říkám sekty, protože skupina je uzavřená, dodržuje pravidelné rituály, tvrdě vyhazuje jakékoli kritiky a o tom, kam se vydá činit aktivitu rozhoduje několik vybraných lidí veskrze z Člověka v Tísni či přidružených neziskových organizací. Také aktivně maže kritické komentáře. Už samotný tajnůstkářský přístup k takové aktivitě, jako je “slušné diskutování”, vzbuzuje pochybnosti.
Skupina se zabývá pouze politickými tématy. Vyhýbá se politickým stranám, ale jejich nálety jsou zpravidla do diskuzí, kde se diskutuje o LGBT, migraci či EU. Vždy se snaží dostat nahoru liberální, respektive progresivně levicové názory.
Člověk v Tísni, dle mého názoru, provozuje ryze cenzorní a jasně politicky používanou sektu. O její aktivitě jsem informoval mnohokrát do detailu. Ovšem odkaz Vám poskytnout nemohu, protože si pro mě přišli.
Problém Facebooku
Facebook je dominantním hráčem na digitálním trhu. Je zcela vyzrálým sociálním médiem a existence na něm je klíčová jak pro celou řadu podnikatelů, tak politických osobností. Již dávno překonal pomyslnou hranici “obyčejné soukromé společnosti”, která si může dělat, co chce.
Facebook od rána do večera motivuje každého uživatele, aby investoval peníze do reklamy a šířil tak jméno své značky na jeho platformě. A to mnozí děláme. Včetně mě i vás. Odchod na jinou platformu je kvůli jeho postavení takřka nemožný. Ani na Twitteru, ani na Youtube nezískáte takový zásah populace všech věkových skupin, jako na Facebooku. Co ale nabízí na oplátku? Zcela nejasná, volně vykladatelná pravidla. Facebook, dominantní hráč, rozhodující o osudu voleb i podnikatelů, Vám nikdy neřekne, co můžete říkat a co ne.
Nemáte roznášet falešné zprávy, nemáte rozšiřovat nenávist, nesmíte podporovat teroristické skupiny.
Ovšem definici těchto pojmů nechává na bídně proškolených pracovnících, kteří jedním klikem rozhodují o tom, zda budete moci mluvit k jeho uživatelům, či ne.
A tak jsem byl z jeho platformy vymazán. Nejenom jako Bratříček, ale i jako Ondřej Tesárek. Minutu před mým zablokováním jsem zjistil, že někdo úspěšně nahlásil můj příspěvek ze srpna. Příspěvek obsahoval v obrázku jméno Tommy Robinson. Já toho člověka nepodporuji, ale opravdu jsem nebyl informován, že by bylo použití jeho jména zakázáno v jakémkoli kontextu. A už vůbec jsem nevěděl, že použití kombinace těchto písmen povede k likvidaci stovek hodin mé práce a třinácti tisíc korun, které jsem investoval do Facebookové reklamy.
Jedná se o prokazatelné zneužití dominantního postavení společnosti na trhu.
Kdykoli se může komukoli z vás stát, že někoho naštvete a on začne nahlašovat vaše příspěvky klidně celé roky dozadu. A pokud naštvete celou skupinu lidí, je nevyhnutelné, že budete vymazáni. Případ Tommyho Robinsona ukazuje, že co nebylo před pár měsíci zakázáno, může být zakázáno dnes a zpětně potrestáno. Nepřijdete jen o svou stránku, ale i o svůj osobní účet. Zdůrazňuji, že na Facebooku můžete beztrestně použít jméno Adolf Hitler, ale Tommy Robinson nikoliv. Tuto skutečnost nemůžete nikde vyčíst. Přesto po vás chce Facebook peníze, aby vás další den bez upozornění vymazal.
Nad každým uživatelem visí Damoklův meč. A poprvé je zde skupina, placená státními dotacemi, která našla způsob, jak ho spustit na vaši hlavu.
Žádost: Přijměte prosím opatření, která přinutí dominantní hráče na digitálním trhu konkrétně definovat, za jakých podmínek vymažou váš profil ze své platformy. Přijměte prosím opatření, která zajistí že člověku, kterému byla právě způsobena škoda v řádech statisíců korun, bude sděleno, proč k tomu došlo. Představa, že se budou obyčejní lidé a malé podniky soudit s nadnárodním gigantem je zcela mimo realitu.
Odpověď “Až vás nahlásí dostatek lidí a někde v minulosti najdou pár slov, která dnes již požadujeme za nežádoucí” je od takto mocných subjektů nepřípustná.
Závěrem:
Je na Vás i veřejnosti, abyste posoudili, zda je přípustné, aby Člověk v Tísni zaštiťoval takovou aktivitu, jakou je #jsmetu. Slovy jedné z administrátorek a zaměstnankyň ČvT “Upřímně, kdybych měla moc ovlivnit, co Facebook maže, použila bych ji proti větším rybám, než je pan Bratříček”.
Psali jsme:
Jsem důkazem, že takovou moc mají. Nevím, jaká tajná skupina se do mě pustila, ale spustila to 5 minut po mém dalším výpadu proti této sektě. Netrvalo jim ani měsíc, než mě dostali pryč. Každý má slabé místo.
Čert vem mé profily. Nechť jsem ale posledním, koho je možné takto vymazat z digitálního prostoru.
Sleduji, jak se jako národ řítíme do vnitřního boje o naše svobody, který je v posledních letech typický pro západní civilizaci. Doufám, že se nám podaří tyto rozkladné aktivity alespoň zbrzdit a tím zabránit vyostření situace, která by měla vážné dopady na životy jednotlivců.
Bojem mezi sebou posilujeme naše nepřátele.
S přátelským pozdravem,
Ondřej “Bratříček” Tesárek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
