Díky uprchlické krizi se Evropa může rozvinout. Britská novinářka sepsala, co všechno nám uprchlíci přinesou

26.09.2015 21:03

Evropské státy sdílejí v uprchlické krizi jedinou věc, neschopnost ji řešit. Komentář v tomto duchu napsala Natalie Nougayredeová pro server britského deníku The Guardian. Doplnila však, že tato krize je také příležitostí pro Evropu, pokud ji tedy dokáže uchopit. Ale to by museli političtí lídři Evropy přestat surfovat na vlnách populismu a namísto toho by museli začít konstruktivně jednat.

Díky uprchlické krizi se Evropa může rozvinout. Britská novinářka sepsala, co všechno nám uprchlíci přinesou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka Evropské unie

V tuto chvíli se zdá, že je opravdu všechno špatně. Finanční krize z roku 2008 zasáhla euro. Ukrajinská krize notně oslabila Evropské východní partnerství a eurofobové zleva i zprava mohou podle autorky slavit. Může to však platit jen na první pohled. Ačkoli se EU jeví jako těžkopádné uskupení, i tak se hýbe kupředu, cítí, že umí překonat řadu problémů. „EU musí jen začít více myslet sama na sebe jako na aktivního hráče dějin a nejen jako na pasivní subjekt,“ míní Natalie Nougayrèdeová.

Co to znamená v praxi? Evropané si musejí uvědomit, že nemohou žít jako malé Švýcarsko, které se jeví, jako by se ho vnější problémy světa netýkaly. Pět set milionů občanů EU se zkrátka nemůže tvářit, že se jich svět netýká. Je přitom poměrně dobře známo, že se EU podstatně vyvíjí jen v časech krize. „A teď je čas na více Evropy,“ míní dáma.

Celý text v angličtině najdete zde

Říká se také, že uprchlická krize znovu rozdělila EU na Západ a Východ, ale na příkladu Polska se ukazuje, že tomu tak není. Polsko v uprchlické krizi ukázalo svou přívětivější tvář. Možná proto, že si jsou Poláci vědomi problémů na Ukrajině, s nimiž bude samo potřebovat pomoci. A možná jde jen o další ze symbolů usmiřování v Evropě, tentokrát mezi Německem a Polskem. Většinové hlasování o kvótách na uprchlíky, při němž byly některé státy přehlasovány, bylo také krokem vpřed. „Byl to krok vpřed, ale byl to krok bolestivý. Solidarita byla všem státům uložena a byla potvrzena jako evropská priorita,“ pokračuje Natalie Nougayrèdeová.

„Azylová krize rovněž znamená konec vnímání Evropy jako pupku světa, které bylo patrné např. v řecké krizi,“ doplnila také autorka s tím, že EU musí začít řešit kořeny této krize. Zapojit se do dění v Sýrii i Libyi. Tím, co EU udělá, teď utvoří svůj obraz ve světě. Svět totiž vidí Evropu jako bohaté a šťastné místo a má pravdu. I to je důvod, proč sem míří tolik uprchlíků. „Evropa je útočištěm stability a respektu k právům jednotlivce.“  

„Evropská unie je unikátní konstrukce, ani federace, ani mezivládní organizace. Jde o neustále se vyvíjející projekt založený na sdílení suverenity,“ uzavírá autorka.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

12:53 Úplně jinak. Reforma „slovenské ČT“ tak, jak se o ní nepíše

Na Slovensku je rušno kolem veřejnoprávních médií. „Největší likvidátoři svobody slova se dnes pasuj…