Pospíchal v rozhovoru pro Deník N vzpomíná na dobu totality, ve které byl mnohokrát vězněn a permanentně sledován Státní bezpečností. „Vězení je samozřejmě nepříjemné, člověk pak má různé obtíže, některé dodnes. Je to bolestná zkušenost. Ale to z nás nedělá oběť. My jsme se pro něco rozhodli a podstatné jsou hodnoty, které jsme hájili,“ má jasno signatář Charty 77, který v součtu strávil ve vězení přes tři roky.
Hodnoty lidských práv a občanské společnosti bývalý disident hájí dodnes. „Bez ohledu na situaci, dobu, prostředí, teď hájím stejné hodnoty. Pomáhám uprchlíkům. Co píšu, dotýká se tématu lidských práv. Jedině, když budeme schopní udržet a rozšiřovat prostor lidských a občanských práv, budeme schopní přemýšlet i o nějaké budoucí alternativě,“ říká Pospíchal s tím, že nebojoval proti komunismu jako takovému, ale hájil určité pošlapávané hodnoty.
Období těsně po sametové revoluci hodnotí Pospíchal jako neuvěřitelně plodné. „Co se podařilo v první fázi po roce 1989, bylo naprosto fenomenální. Právě poklidný přechod umožnil, že i věci, které samy o sobě nebyly skvělé, jako třeba rozpad Československa, byly poklidné,“ vzpomíná spolupracovník Václava Havla.
Vyvstalo ale podle něj také mnoho problémů, jedním z nich bylo nedostatečné vyrovnání s komunisty a zejména estébáky. „Mně třeba velmi vadí, že se o Babišovi mluví jako o estébákovi. To je obrovská manipulace, protože to nebyl žádný kmenový zaměstnanec Státní bezpečnosti. A to je způsob, jak se vyvinili všichni běžní důstojníci StB, protože oni jsou přece něco podobného jako ten Babiš. On jednou za rok, když tady byl z Maroka, podepsal nějaký papír. Zatímco oni opravdu denně psychicky a fyzicky týrali lidi. To je nekonečný rozdíl,“ porovnává Pospíchal a dodává, že Babiš je spíš jen amorální podnikatel, co využíval příležitosti.
S pracovníky StB se dle jeho názoru mělo jednat tvrději. „Mohlo se využít jihoafrického modelu. To znamená nějaký výrok o vině, který ten člověk uzná a který je provázený dočasnou suspenzí určitého typu občanských práv,“ navrhuje zpětně a přidává další chyby, které se za posledních třicet let udály.
„Mě na téhle zemi strašně moc děsí to, jak se promarňují roky a desetiletí. V tom, jak ta země může růst, posouvat se dopředu. Tady nikdo nemluví o budoucnosti. Nikdy jsem neslyšel od politiků žádné strany, jak si představují republiku v roce 2030,“ hodnotí Pospíchal stav české politiky jako neuspokojivý.
Jako velký problém porevolučních let označuje především privatizaci a s ní spojené exekuce, se kterými se lidé nevypořádali dodnes. „Musíme tomu udělat konec. Musíme říct, že tahle země nemůže dál efektivně a normálně existovat, pokud ty věci nevyčistíme. Dokud se neodhodláme k něčemu, co je pořád ještě ve Sněmovně sprosté slovo, čili k dluhové amnestii. Ano, vždycky všechno někoho poškodí. Dvacet let se poškozovali dlužníci. Tak to poškodí věřitele, nedá se nic dělat, vím, že je to smutné. Ale to musíme spolknout jako součást toho řešení,“ navrhuje.
Také podle něj došlo k rozevření nůžek mezi těmi, kdo v devadesátých letech zbohatli, a ostatními. „Dopustili jsme vyloučení stovek tisíců lidí, dopustili jsme exekuce vůči 1,2 milionu lidí a jejich rodinám, to společnost dělí strašným způsobem. Dopustili jsme naprosto nerovnoměrné a nemorální rozdělení společenského profitu. Někdo má stovky miliard, a někdo nemá nic,“ hodnotí Pospíchal.
Jako výrazné viníky shledává Pospíchal bývalé ministry a poté prezidenty Václava Klause a Miloše Zemana. „To vše nebylo nevyhnutelné. Kdybychom měli více empatie a kdyby tihle dva, Václav Klaus a Miloš Zeman, oportunističtí cynikové bezhodnotově založení, měli aspoň nějaký hlubší humanitní základ hodnotově postavený, řada věcí by mohla vypadat jinak,“ má jasno Pospíchal, podle kterého dějinná logika vedla k tomu, že druhým prezidentem musel být Klaus a třetím Zeman, protože uměli zaujmout největší část politické scény a uměli s ní autoritativně nakládat.
Ing. Miloš Zeman
Další odhady do budoucnosti ale Pospíchal nemá, protože narativ listopadu se již vyčerpal. „Pro mě je třeba s řadou výhrad osobou, která by mohla být prezidentem, Josef Středula. Ve všech ohledech na to má a umí si o zodpovědnost říct. Lidi se najdou, o to nemám obavu. Budou možná špatní, ale najdou se,“ míní Pospíchal a dodává, že Češi musí začít jinak uvažovat o světě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
