„Práva romských dětí jsou dlouhodobě porušována. Ale tím, že nemají v Česku rovný přístup ke vzdělání. To je stav, který je u nás mnoho let, přešel z doby socialismu, kdy romské děti byly zařazovány takřka automaticky do zvláštních škol. Pak se změnil název na praktické školy, ale stále vysoké procento romských dětí je vzděláváno podle méně náročného vzdělávacího programu,“ řekla Šimůnková pro iDnes.cz.
Nevidím žádnou diskriminaci Romů
„To je blbost. Paní zmocněnkyně opakovaně poškozuje svými výroky Českou republiku a staví nás na mezinárodní scéně do komplikovaných situací. V době, kdy se tím zabývá Evropský soudní dvůr pro lidská práva ve Štrasburku, jsou tato prohlášení o to nebezpečnější. Dopad jejích neuvážených a nepodložených výroků opakovaně pociťujeme například i při jednáních Parlamentního shromáždění Rady Evropy, které se týkají údajné diskriminace Romů, dobrovolné kastrace deviantů, sterilizace ze zdravotních důvodů a podobně. Shodou okolností budeme tato témata diskutovat tento čtvrtek na Evropském soudu pro lidská práva. Zdravím ze Štrasburku,“ řekl ParlamentnímListům.cz senátor Miroslav Krejča.
„Rozhodně tu žádná diskriminace Romů není. Já jsem více než deset let působil v učňovském školství. Pracoval jsem s hochy a děvčaty, se kterými se dodnes setkávám a hlásí se ke mně a u nichž jsem pyšný, co dokázali a kam to dotáhli. Ale někam to dotáhli, protože sami chtěli. Byla tam i řada příslušníků romského etnika, ale i většinové společnosti, kteří na sobě pracovat nechtěli a neměli na to. Čili to vůbec není o tom, že bychom ve školství či kdekoli jinde diskriminovali Romy. Je to o tom, že někdo chce, někdo nechce, někdo na to má, někdo ne. Čili žádnou diskriminaci Romů nevidím. Spíše bychom se naopak měli ptát, zda tím, jak jim vycházíme vstříc a jaké podmínky jim vytváříme a nic po nich nechceme, nediskriminujeme většinovou část společnosti, která je na tom mnohdy sociálně a ekonomicky hůře, ale nekřičí a snaží se své problémy řešit. U romské části společnosti, až na pár výjimek, nevidím snahu, aby řešila své problémy. To jsou jejich problémy, do kterých se dostali oni,“ dodal Krejča.
Psali jsme:
Speciální školství funguje dobře a dětem pomáhá
„U nás už dnes nejsou zvláštní školy. Vše jsou dnes pouze základní školy. Pravdou je, že některé z nich mají speciální vzdělávací program. Tam jsou umisťovány děti, které dříve byly v takzvaných zvláštních školách. Rozdíl oproti dřívějšímu stavu je však ten, že ze kterékoli základní školy, tedy i se speciálním vzdělávacím programem, je možné se hlásit na střední školu. Z tohoto důvodu tedy mluvit o diskriminaci je poněkud zavádějící a ne příliš kvalifikované,“ uvedl exposlanec ODS Walter Bartoš, odborník na školství, který zastával pozici stínového ministra školství.
„Paní zmocněnkyně dlouhodobě usiluje o likvidaci systému speciálního školství u nás. Tento systém má přitom oprávněně respekt mezi odborníky u nás i v zahraničí. Speciální školy mají vhodné vybavení, kvalifikovaní učitelé používají speciálních metod a forem práce s dětmi, je zde nižší počet žáků ve třídách, což umožňuje individuální přístup. Děti jsou v těchto školách speciálně připravovány na následnou integraci do společnosti. Zažívají zde i cenné pocity úspěchu, což by v běžné škole bylo mnohem složitější. Paní Šimůnková nebere v potaz názory odborníků,“ říká pedagožka a lídryně KSČM v Praze Marta Semelová.
„Co říká paní Šimůnková je kravina. Romské děti u nás ve městě, kde působím jako ředitel policie, i v okolí chodí do normálních škol, kde si s nimi hrají moji preventivci. Ve městech, kde působím, se nerozdělují školy. Pokud děcko stíhá, tak stíhá. Pokud ne, tak propadne. Hotovo. Čili, pokud mluvím za náš region, tak s ní nesouhlasím,“ uvedl Bronislav Schwarz, který kandiduje za ANO.
Rodiče dávají sami děti do praktických škol
To, co říká Šimůnková, je podle lídra Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury dost silný mýtus a v mnoha případech lež: „Ano, mnoho dětí jde do takzvané zvláštní školy zbytečně, protože by standardní školu zvládlo. Ovšem do praktické školy jdou se svolením a často na přání rodičů. Jednak proto, že rodiče sami mají zvláštní školu a už tam chodí i sourozenci. Samozřejmě také je absolvování této školy jednodušší pro dítě i rodiče, kteří jsou pologramotní. Lidé z praxe potvrdí, že často Romy naopak přemlouvají, ať dítě netlačí do takzvané zvláštní školy.“
„Spousta dětí, byť inteligentních, má sociální a jazykový handicap. Neumí ani pořádně česky. To ovšem není vina ani rodičů, ani dětí, ale tedy holt musí zabrat stát a děti z takových rodin dostat do školek, protože tam se musí naučit vše, co se nenaučí doma. Jinými slovy, ty děti si nejdou do školky jen hrát jako ostatní, jdou se tam přiměřenou formou dovzdělat. A platí, že základy osobnosti se formují do šesti let věku. Takže to je extra důležité. Jak Romy a další vychováme v předškolním věku, takoví potom budou v dospělosti,“ dodal Okamura.
„Paní Šimůnková rozmotává klubku problémů od prostředku. Děti ze sociálně nepřizpůsobivých rodin totiž vstupují do školy s deficitem mnohdy těch nejzákladnějších návyků a dovedností, o patologických vzorcích chování nehovoříce. Jejich zařazení je totiž důsledkem selhání rodiny, nikoli příčinou pozdějších problémů. Paní zmocněnkyně by měla najít odvahu nastolit otázku, zda má stát právo, nebo spíše povinnost, zasáhnout ve prospěch dítěte nejen v krajních případech, jako je týrání či hmotná nouze – tam se naopak zásahy přehánějí. A jak docílit toho, aby se přehnaná péče nezměnila v tyranii bez možnosti dovolat se spravedlnosti, jak o tom slýcháme například z Británie. To, co mě od zmíněné paní nejvíce zaráží , je, že posuzuje zmíněnou skupinu dle barvy pleti, respektive národnosti,“ uvedl ministr dopravy a lídr SPOZ v Praze Zdeněk Žák.
Tomio Okamura
Romské děti nejsou zařazovány automaticky do bývalých zvláštních škol
„To, co říká paní Šimůnková je bohužel pravda, a je nám to právem vytýkáno. Mnoho problémů s našimi Romy jsme si takto vytvořili,“ míní předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka je existence „zvláštních“ škol do budoucna problém: „Měl by se hledat způsob, jak základní školy do budoucna sjednotit. Nelze to zřejmě učinit najednou, ale je třeba najít způsob, jak to dlouhodobě naplánovat,“ říká místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
Exposlankyně ODS Jaroslava Wenigerová se dlouhodobě zabývá školstvím – jako učitelka, vedoucí školní inspekce, náměstkyně hejtmana pro oblast školství či poradkyně ministrů školství.
„Romské děti nejsou zařazovány automaticky do bývalých zvláštních škol. Jsou tam děti s lehkým mentálním postižením. Dnes by si nikdo z poradenských zařízení nedovolil zařadit dítě bez mentálního postižení. Pokud má paní Šimůnková důkaz, ať se to řeší s dotyčnou školou. Naprosto nesouhlasím se sčítáním romských dětí. Nesouhlasím ani s definicí MPSV, kdo je Rom,“ vysvětlila Wenigerová.
Česká republika je na tom nejlépe ve vzdělávání Romů
Senátor za ČSSD Pavel Lebeda uvedl, že při projednávání žaloby u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku bylo konstatováno, že průměrná úroveň vzdělání cikánských dětí v ČR je nejvyšší ze zemí, ve kterých je početná menšina romského etnika.
„Česká republika je jedinou zemí, která komplexně řeší vzdělávání těchto dětí. Praktické školy jsou cestou, která brání negramotnosti těch, kteří nejsou schopni či ochotni absolvovat plnohodnotné základní vzdělání. V některých starých evropských zemích, jako jsou Francie či Španělsko, je půl milionu cikánských dětí, které nikdy neviděly školu, a v některých nových - Balkán a Maďarsko - jsou jich dva miliony. Naopak tisíc cikánských rodin u nás dostává peníze z kapitoly Ministerstva školství jen proto, že posílají dítě do střední školy. Nejde tedy o diskriminaci majority?“ říká senátor.
„Ale o České republice se stále mluví. Kdo stále oživuje ty lživé mantry a polopravdy? Paní Šimůnková významně napomáhá vytvářet negativní obraz ČR v zahraničí. Údajný rasismus, diskriminace, dobrovolná kastrace agresivních parafiliků a pedofilů, medicínsky zdůvodněné kastrace, jsou kauzy, které ve Štrasburku rezonují i jejím přičiněním. Její motivaci chápu. Leje olej do ohně, na kterém se náramně vyhřívá. A média jí jako celebritě naslouchají a podložené argumenty, svědčící o něčem jiném, ignorují. Ze zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku zdraví Pavel Lebeda,“ dodal senátor.
„Chceme zavést povinnou předškolní docházku pro děti, aby se handicapy srovnaly. Terénní pracovníci musí dohlédnout, zda domácí výuka stačí, jinak děti musí do přípravy,“ říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Psali jsme:
Chyba je v cikánských rodinách
„Chyba je v cikánských rodinách, protože děti nejsou připraveny ani na mateřské školy, ani na základní školy,“ říká senátor ODS Jaroslav Zeman.
Senátor KDU-ČSL Jíří Čunek má naprosto odlišný názor než Šimůnková: „Původcem nerovného přístupu jsou mnozí rodiče a rodiny, které považují vzdělání a práci za nepotřebné záležitosti pro své děti. Vždyť se o ně stát postará. Tento problém musíme řešit prioritně.“
„Paní Šimůnková by měla nastoupit do základní školy v Jiříkově na Šluknovsku a udělat si reálný obrázek. A potom může něco říkat,“ reagoval exposlanec ČSSD Jaroslav Foldyna, lídr strany v Ústeckém kraji.
Vezměte si naše Romy a ukažte, jak se to dělá správně
„Problematika Romů a názory paní zmocněnkyně mě značně iritují. Neznám jediný případ, kdy normální a zdravé romské dítě bylo dáno automaticky do ´pomocné´ školy. Ale naopak znám mnoho dětí, které nedochází do školy vůbec nebo nepravidelně. Proč se stále hraje romská karta? Jak hájí náš stát naši europoslanci? Jediný, kdo se naší země zastal na půdě Evropy, byl exposlanec Chaloupka. Doporučuji text každému přečíst, hlavně paní zmocněnkyni! Jakýkoli rasismus odsuzuji, ale právo musí platit pro každého stejně,“ říká exposlanec a lídr Úsvitu přímé demokracie v Královéhradeckém kraji Jiří Štětina.
Otto Chaloupka v projevu uvedl, že Agentura EU pro Základní práva analyzovala situaci Romů v 11 členských zemích včetně dostupnosti a úspěchu Romů ve vzdělání a zaměstnání a Česká republika má největší procento Romů s dokončeným vzděláním a také největší procento Romů v placeném zaměstnání.
„Česká republika dělá maximum pro zlepšení životních podmínek Romů. Ano, určitě je možné to dělat efektivněji. Ale pokud se nedostavují žádané výsledky, hlavní vina leží na Romech samotných. Ono je velmi složité pomáhat někomu, kdo pomoc odmítá. Dámy a pánové, pokud má někdo pocit, ze Česká republika dostatečně nepodporuje začlenění Romské menšiny do společnosti, bude mi potěšením zajistit financování jejich přestěhování do vaší země. Poté budu se zájmem sledovat, jak si vy s tímto problémem poradíte,“ řekl tehdy Chaloupka.
Děti Romů jsou deklasovány už na samém počátku života
Exposlanec TOP 09 František Laudát, obhajující svůj mandát v Praze, se Šimůnkovou souhlasí. „Osobně jsem v tom duchu, o čem nyní hovoří, mluvil na petičním výboru. V některých oblastech je do zvláštních škol zařazeno i přes 50 procent romských dětí. To asi nemá v civilizovaném světě obdoby. Děti Romů jsou deklasovány už na samém počátku života. Takto romskou inteligenci nevybudujeme. Statistiky mě zhruba před třemi roky šokovaly. Proto to paní Šimůnková tehdy schytala. Předkládala výroční zprávu o počtu folklorních kroužků a podobné malichernosti,“ vysvětlil.
Podle senátora ODS Milana Pešáka romské děti do praktických škol automaticky zařazovány nejsou: „Jsou tam zařazeny buď na základě diagnostického vyšetření, nebo častěji na základě přání rodičů. A to druhé je zásadní problém. Situace je zhoršována tím, že různí samozvaní zástupci žalují do Bruselu a evropskému soudu, což objektivní a komplexní řešení dále komplikuje.“
„Zastávám názor, že pro všechny mají být stejná pravidla. Je proto potřeba uplatňovat stejná pravidla i při zařazování do ´zvláštních´ škol. I úředník se může mýlit, proto je nutno mít možnost odvolání a přezkoumání původního rozhodnutí. Mám za to, že to je jeden z důležitých úkolů a možná i povinností, které by pro vládní zmocněnkyni pro lidská práva měly být samozřejmostí,“ říká lídr kandidátky TOP 09 v Moravskoslezském kraji Pavol Lukša.
Ing. František Laudát
Romské rodiny často nemotivují své děti ke vzdělání
„Myslím si, že to, co říká paní Šimůnková, obecně pravda není, i když se takové případy mohou někde vyskytnout. Paní Šimůnková by se měla však hlavně starat o to, aby všechny romské děti do školy řádně chodily a získávaly základní návyky do života. I sami Romové by toto jistě ocenili více než jejich sčítání,“ míní exposlanec a lídr Hlavu vzhůru! v Královéhradeckém kraji Miroslav Jeník.
„Nejde o automatické zařazování, ale o reakci přeplněných škol, které jen reagují na absenci předškolního vzdělávání, a nemohou si dovolit z kapacitních důvodů ji suplovat,“ říká lídr SPOZ v Jihočeském kraji Miloš Kužvart.
„Nemá žádný relevantní podklad, který by tezi paní Šimůnkové potvrzoval, neboť naše školství bylo koncipováno zcela jinak, než se dnes deklaruje a srovnává se světem. Takzvané zvláštní školy měly návaznost na učňovské školství a přípravu pro život. Považuji za nezbytné se této dobré zkušenosti držet,“ říká exposlanec KSČM Miroslav Opálka vedoucí kandidátky v Moravskoslezském kraji.
„Děti jsou zásadně v plné moci svých rodičů. Romské rodiny často nemotivují své děti ke vzdělání. A to je ten opravdu zásadní problém. Ten společnost politicky nevyřeší. To musí řešit romská komunita za pokud možno účinné pomoci státu. Kdy konečně opravdu podmíníme vyplácení dávek skutečnou péčí rodičů o své děti. Žádný stát na světě nedokáže rodiče účinně nahradit,“ myslí si kandidát ODS do sněmovny Jaroslav Zvěřina.
Nulté ročníky jako řešení
„Pane redaktore, jistě víte, že v našem školství je v nepořádku mnoho věcí, a je velmi pravděpodobné, že zařazování dětí do speciálních škol je jednou z nich. Jsem naprosto přesvědčen, že o zařazení do ´zvláštní´ školy musí rozhodovat pouze mentální vyspělost dítěte a žádné jiné kritérium nesmí být bráno v úvahu," uvedl Zdenek Štengl, předseda Strany práv občanů – Zemanovci.
„S vyjádřením paní Šimůnkové nemohu úplně souhlasit. Obecně platí, že nedílnou součástí integrace menšiny do většinové společnosti je poskytnout všem stejné vzdělání. Proto jednou z cest, jak naplňovat tuto myšlenku, je otevírání takzvaných nultých ročníků v základních školách, ve kterých si předškolní děti navyknou na prostředí školy, získají první potřebné návyky, které jim později pomohou překonat nároky kladené na naše školáky. Proto je na státu, zda nulté ročníky bude podporovat a zároveň na rodičích, zda tuto službu budou využívat,“ uvádí lídr Hlavu vzhůru! v Praze a starosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík.
„Pokud je Rom poslán do ´zvláštní školy´ automaticky, tak je to diskriminace a alibismus úřadů. Musel by být diagnostikován handicap, aby to mělo oprávnění,“ uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
„Pokud to paní Šimůnková tvrdí, tak k tomu musí mít podklady, které to zdůvodní. Zatím jsem o nich neslyšel a nečetl je. Já si myslím, že příčiny jsou jinde,“ uvedl senátor za ODS Zdeněk Schwarz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
