Ministr zahraničí v denisi Stropnický začal zostra. Jasně řekl, že EU musí projít reformou. Určitou reformu by si podle jeho názoru zasloužila např. Evropská komise. „Ono se to změnilo v takovou entitu, která vytváří příliš mnoho vlastní politiky a vzdaluje se evropskému občanovi... Na druhou stranu EU přináší mnoho dobrého pro naše občany a je třeba, aby to slyšeli a aby to slyšeli bez příkras,“ podotkl Stropnický s tím, že Česká republika je čtvrtý největší příjemce dotací z EU.
Hamáček obratem dodal, že jsme tady slyšeli především to, co všechno Češi v EU nechtějí, ale příliš málo vlastně toho, co chceme. Současně se Hamáčkovi zdá, že uvažované reformy EU jsou „úprkem vpřed“, který nebyl dostatečně prodiskutovaný. Nový předseda ČSSD se bojí, že lidé tomuto úprku opět neporozumí, stejně jako před několika lety neporozuměli a nepřijali za svůj nápad na schválení evropské ústavy.
Stropnický s Hamáčkem se shodli v tom, že nemá smysl slučovat pozici předsedy Evropské komise s pozicí předsedy Evropské rady. „Tohle občané EU nepochopí. To jsou taková škatulata, hejbejte se, která zaměstnávají ty politiky, kterých se týkají, ale my musíme pracovat pro občany,“ apeloval před kamerami Hamáček. „Vystoupení České republiky z EU je ekonomickou sebevraždou České republiky. To jsou stovky tisíc ztracených pracovních míst, to je návrat do 90. let. My musíme lidem říkat, že EU sice má své mouchy, ale i tak je to pro nás to nejlepší,“ pokračoval.
Kdo podle Vás odvádí nejslabší práci jako zaměstnanec veřejnoprávní ČT?Anketa
Když dostal prostor Václav Bělohradský, nešetřil velkými slovy. „Jestliže to národ dosud nepochopil, tak ti politici mu to teď nedokážou vysvětlit. Přece vystoupit kam? Vystoupit do světa, kde už nebude Německo?... To přece znamená, že budeme dál závislí na Německu i jiných národech, akorát už nebudeme členy Evropské unie,“ uvedl myslitel.
Čeští politici by se měli zamyslet nad tím, jak zlepšit situaci v této zemi. „Stačí jet pár kilometrů od Prahy, abychom viděli, že tato země je zraněná,“ pokračoval Bělohradský.
Ve skutečnosti je to prý spíš tak, že národ by měl říci svým politikům, co si přeje. Vždyť se podívejme na Slovensko. Tam nemají v parlamentu komunisty. Kromě toho mají euro, což je podle Bělohradského velkou výhodou Slovenska. Na Slovensku také nemají Sudety.
Bělohradský proto vidí budoucnost České republiky v EU, a to v EU, která se jednoho dne promění ve Spojené státy evropské. „Nějaký evropský stát musí vzniknout. Jestli za padesát let nebo kdy, to je jedno, ale musí vzniknout,“ prohlásil před kamerami jasně filozof. Českému národu doporučil ještě jednu věc. Doporučil vyškrtnout ze slovníku ve vztahu k EU dvě slova. „Dvě slova je potřeba škrtnout, a to je svrchovanost a identita, protože nikdy nebudeme vědět, co to je,“ zdůraznil Bělohradský.
Myslitel se domnívá, že bychom měli přijmout euro i navzdory jeho problémům. Jistě že existuje určité pnutí mezi severem a jihem EU, ale to přece není nic nového. Alespoň podle Bělohradského ne. „Co je to uprchlická krize. To je jih, který se hrne na sever, protože na jihu už nemohou lidé žít, naší vinou do jisté míry,“ pravil Bělohradský.
Stropnický doplnil, že jisté ekonomické transfery fungovaly i v Československu. Posílaly se peníze ze Západu na Východ a mnoha zdejším občanům se to nelíbilo, ale mělo to i své výhody. Měli jsme totiž patnáctimilionový stát, který měl v Evropě svou váhu. Vždy je to něco za něco. Nedávný průzkum navíc ukázal, že více než 50 procent občanů České republiky si přeje zůstat v EU. Stropnický má za to, že naším cílem musí být jednat v EU moudře a nikoli tvrdě, jak to požaduje celá řada českých politiků.
Hamáček dodal, že jednoho dne Česká republika přijme euro, ale podle sociální demokracie se to může stát až tehdy, když to bude pro Českou republiku výhodné. Nikoli ve chvíli, kdy se kurz pohybuje na úrovni 25,50 za jedno euro.
Na přetřes přišla také situace v Maďarsku, kde tamní premiér Viktor Orbán varoval před hrozbami z Bruselu a západní Evropy a konstatoval, že Maďarsko bude hájit křesťanské hodnoty třeba i proti západní Evropě.
„Rétorika pana Orbána je pověstná svou razancí. Vezměte si, jaký je to paradox, že se Maďarsko postavilo do čela zemí, které brání křesťanství. To je trochu mizerná karta pro Španěly a Italy, kde bych řekl, že by to bylo logičtější,“ podotkl Stropnický.Podle ministra bychom neměli zapomínat na to, že na vrcholu uprchlické krize Maďarsku skoro nikdo nepomohl, jen Česká republika a Slovensko.
Bělohradský nabídl trochu jiný pohled. Důrazně varoval před tím, že Orbán demontuje liberální demokracii a nastoluje jakousi demokracii novou, s čímž Bělohradský nesouhlasí. Přesto pro jeho kroky vyjádřil určité pochopení. Liberální demokracie totiž politikům svazuje ruce, ruce svazují média, svazují je nezávislé soudy a další instituce a Orbán chtěl dát najevo, že už se nechce nechat svazovat a jako jasný vítěz voleb chce skutečně ovlivňovat směřování země.
„To rácio v Orbánově postoji je, že on chce pro politiky více moci, než jim liberální demokracie dává,“ shrnul Bělohradský. Obratem dodal, že Česká republika by se stejnou cestou vydávat neměla.
Hamáček varoval před demontáží demokratického systému kontroly moci s pomocí brzd a protivah. „Jakkoli migrační krize byla těžkou zkouškou, tak to nemůže být výmluva pro to, že demontujeme ten systém. To se děje v Maďarsku a do jisté míry i v Polsku,“ řekl Hamáček.
Demokracie sice není ideálním politickým zřízením, ale nikdo nevymyslel lepší. A kdyby se podle Hamáčka někdo pokoušel vymýšlet něco lepšího, zkoušeli to např. komunisté nebo Hitler, tak to skončilo velikým průšvihem.
Po padesáti minutách diskuse otevřel Václav Moravec ještě jedno téma: Sedmdesáté výročí událostí, v nichž komunisté uchvátili moc a demokracii skutečně zničili. Bělohradský k tomu ovšem dodal, že Češi vlastně nikdy neuměli v parlamentní demokracii pořádně chodit. Už za první republiky přece existovala přibližně pětice stran, která určovala směřování země. Totéž platilo v roce 1945, kdy se zrodila národní fronta bez pravicových stran. A po roce 1989 jsme tu zase měli opoziční smlouvu, která fakticky parlament obcházela.
„Jestliže někdo vnáší do politiky apokalyptický tón, jako že uprchlíci nás tady zničí, že zboří tady kostely a postaví tady mešity, tak ta demokracie fungovat nemůže,“ varoval Bělohradský. „Já vidím jedinou cestu v prohloubení europeizace naší politiky,“ dodal.
Stropnický si posteskl, že v Parlamentu občas vyjednávání trvají strašně dlouho. V tu chvíli se však ozval Jan Hamáček. Jaká je k tomu alternativa? Vzít vidle a vyházet poslance? Alternativou je, že se poslanci začnou chovat jako poslanci, odpověděl Bělohradský.
Hamáček podotkl, že hnutí ANO vůbec nikdo nenutil ke spolupráci s SPD. ANO si jen vybralo tu nejpohodlnější cestu a teď za svůj výběr platí.
Tomio Okamura
Bělohradský se Stropnického a celého hnutí ANO zastal. „Parlament je reprezentativní instituce a Okamura reprezentuje část tohoto národa. Jsou to naši sousedé. Takže je třeba se s tím poprat. Problém je v tom, že dostal deset procent hlasů... A současně myslím, že ten Parlament se blokoval,“ podotkl myslitel s tím, že na této blokaci nesou vinu i demokratické strany, které zkrátka odmítaly jednat.
Když znovu dostal prostor Stropnický, vysvětlil, proč je ochoten kývnout na to, že se nová vláda Andreje Babiše opře o komunisty. Za situace, kdy bude jasně řečeno, co budou komunisté za podporu chtít a bude to přijatelná cena, pak na tom podle Stropnického není nic špatného. I navzdory tomu, že je za to kritizován.
„Mně tenhleten laciný antikomunismus začíná vadit... Tyhlety lidi mi málem říkají: ty jsi nějakej kolaborant... Tak tuhletu pseudomorálku já odmítám. Pokud mi někdo dnes říká z pohodlné sesle, že jsem málo komunistobijec, tak mi to přijde směšné,“ nešetřil ostrými slovními náboji Stropnický.
Posléze vyčetl předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi, že sociální demokraté zdržují vyjednávání o vládě, protože jejich sjezd bude pokračovat až 7. dubna. „Kdybychom na to možná vlítli trochu razantněji, tak by možná těch čtrnáct dní stačilo,“ řekl Stropnický. Hamáček se okamžitě ohradil, že vláda s důvěrou mohla existovat už dávno, kdyby si šéf hnutí ANO netrval na tom, že chce svou jednobarevnou menšinovou vládu, i když věděl, že s tímto svým nápadem prostě nemůže uspět.
Nakonec došlo i na personální čistky, které provádí menšinová vláda Andreje Babiše v demisi. Šéf České pošty Martin Elkán byl odvolán ministrem vnitra v demisi Lubomírem Metnarem. „Mě by zajímalo, jakou vizi má ten, kdo ho odvolal,“ podotkl Hamáček. V tu chvíli Stropnický připomněl, jak vysoké odchodné Elkán dostal. „Odchodné osm a půl milionu je nemravnost. Tečka,“ uvedl s tím, že jde o sumu, kterou si např. učitelé nevydělají za celý život. „Česká pošta nevykazuje bůhví jakou výkonnost,“ dodal ještě Stropnický.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
