Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku. Letos podali 324 žádostí, což bylo meziročně o šest méně. Druhý nejvyšší počet žádostí podali občané Ázerbájdžánu, a to 90. O 19 žádosti méně pak podali občané Gruzie.
Na dalších místech skončily žádosti občanů Arménie, Sýrie, Vietnamu, Kuby, Iráku a Ruska, kteří podali od 33 do 72 žádostí. Proti loňsku výrazně ubylo žádostí o azyl od občanů Iráku. Letos české úřady za prvních osm měsíců letošního roku přijaly 34 žádostí, loni jich za stejné období bylo o 102 víc. Loňský vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který vláda zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.
Od letošního ledna do konce srpna podle statistik ministerstva azyl získalo 23 lidí, dalších 89 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. V 824 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 855 žádostí čekalo na vyřízení.
Loni požádalo o azyl v Česku 1475 cizinců, což bylo o 50 meziročně méně. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
