Kociánová se hned na úvod bez obalu Zlámalové zeptala, co může být spouštěčem další krize. Podle novinářky to může být kombinace různých faktorů, například očekávání velmi nízkého růstu, protože Čína bude válcovat západní civilizaci. „Velkým bezprostředním spouštěčem bude jakákoliv velká obchodní válka,“ tvrdí Zlámalová, ale dodává, že mezi Evropou a USA k ní nedojde. Požadavky Donalda Trumpa jsou prý oprávněné, protože cla mezi Evropou a USA nejsou nastavena spravedlivě. „Příčinou může být i snaha o financování některých věcí, na které zkrátka nemáme. Myslím třeba to, jak se dnes snažíme vyházet z provozu diesely, auta se spalovacími motory, a zároveň nemáme vyvinutou technologii, která by je nahradila,“ pokračuje Zlámalová o možných spouštěčích krize. Pro elektromobily chybí infrastruktura a její vybudování by stálo velké peníze. Kociánová dodala, že elektromobil má výfuk v elektrárně. „Přesně tak. Vůbec je to potěmkináda,“ souhlasila Zlámalová.
Kdo je pro vás nejdůvěryhodnější?Anketa
K nám krize přicházejí zvenčí. „Máme z 85 procent otevřenou ekonomiku vývozu. V zásadě je to ještě horší ve chvíli, kdy dodáváme do německých výrobních řetězců. Vlastně ani nevyvážíme finální výrobky, takže ve chvíli, kdy bude Německo zasažené, což dnes je, není to žádná dramatická krize, ale německá ekonomika začala padat právě díky novým regulativním požadavkům na auta, tak se dá očekávat, že do naší ekonomiky se to odrazí s drobným zpožděním řekněme půl roku, to bývá vždy, ale odneseme to,“ vysvětluje polopaticky Zlámalová s dodatkem: „My si domácí krizi nedokážeme vyrobit, ani se nemůžeme sami zachránit. Už polská ekonomika je tak velká, aby ji utáhla domácí spotřeba. Tam jde, aby to lidé vlastenecky udrželi. V naší ekonomice, která je strašně malinká, tak to nedáme, i kdybychom vzali obchodní centra útokem, protože jsme strašně malí a velmi exportní.“
Zlámalová se také opřela do snah přinutit banky k filantropii. „Nutíme banky, aby půjčovaly na společenské „dobro“ – a rovnou se tam píše, že to má být jakási alternativa filantropů. Tak, doprčic, na jedné straně máme filantropii, a na druhé straně něco, co má být racionální, jinak to špatně dopadne,“ rozčiluje se. Banky by podle ní měly být regulované a půjčovat pouze na projekty, kde je víra, že projekt bude ziskový.
Fotogalerie: - Pochod žlutých vest
Kociánová se pak zeptala, zda je možné ještě otočit směr od katastrofy. Podle Zlámalové ano, ale elity k tomu nesměřují. „Vůle je mnohem více vidět u normálních lidí než u elit. Elity si vytvořily jakési virtuální světy všeobecně konaného dobra, které prostě chtějí právě dělat, a na druhé straně vidí, že to většina společnosti odmítá,“ tvrdí Zlámalová a konstatuje, že právě tento střet se odehrál ve Francii. „Emmanuel Macron je klasickou ukázkou toho, když někdo chtěl sedět na dvou židlích, pro každého hrál něco jiného a skončilo to, když jsme všichni zírali, jak rychlé a agresivní to hnutí žlutých vest bylo.“ Podle ní vina leží právě na politicích, kteří bankovním institucím připravují regulace.
Citovala Steva Bannona (bývalého poradce prezidenta Trumpa), který tvrdil, že v roce 2008 bylo založeno na vítězství Donalda Trumpa. A to proto, že politici tenkrát nedokázali přimět finanční elity, aby nesly následky. A tato frustrace pak ve společnosti rostla. Stejný důvod prý vedl k brexitu, když životní úroveň střední třídy poprvé za velice dlouhou dobu nerostla. „Pokud přijde další krize, tak se tento trend jenom prohloubí. A tento trend je už dnes velmi neblahý, protože se začalo ukazovat, že globalizace pomáhá možná zemím jako celku, ale společenské rozložení už není takové, že by pomáhala velkým částem společností. A tím, kdo v mnoha případech na globalizačnícch jevech nevydělává, je střední třída,“ říká Zlámalová.
Psali jsme:
autor: kas
