Za klima protestovali v pátek dopoledne opět středoškoláci, ale i rodiče malých dětí v Liberci. Tentokrát se sešli „u vodotrysků“ v ulici 5. května. Nejdříve přečetli prohlášení organizátora akce Fridays for Future, v němž se obrátili na vládu, zákonodárce i občany. „Na podzim loňského roku vydal mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN zprávu, ve které varuje před riziky spojenými s klimatickou změnou. Abychom do roku 2050 přestali produkovat emise, musíme začít jednat hned. Podle této zprávy máme posledních dvanáct let na to, abychom odvrátili nenávratné poškození ekosystému. Vliv klimatických změn vidíme všude kolem nás. Ať už je to sucho, povodně, hurikány, velké výkyvy počasí. Podílejí se na společenských problémech, jako jsou válečné konflikty nebo tolik zmiňovaná migrace. Pokud okamžitě nezačneme jednat, tyto problémy nás čekají v mnohem větší míře,“ varuje prohlášení pátečníků. Podle nich politici zavírají oči před vědeckými poznatky a varováními. „Příkladem může být prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny, nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou,“ konstatují. „Vyzýváme politiky, aby začali neprodleně jednat a učinili nezbytné kroky k emisním limitům. Jako studenti středních škol jsme znepokojeni postojem společnosti, politiků ke změně klimatu. Rozhodli jsme se proto jednat,“ sdělili.
Člověk planetě škodí, ničí ji a likviduje
Po tomto prohlášení byla hudební vsuvka a pak se přítomní vybaveni transparenty a provolávajíce hesla vydali na pochod městem. Po návratu na původní místo pokračovali projevy. Vystoupila ekoložka Dagmar Najmanová. „Globální oteplování existuje. To je fakt. Existuje na něj spoustu úhlů pohledu,“ uvedla a několik jich vyjmenovala. „Teorií je spousta. Ale co je jisté, je to, že člověk planetě Zemi škodí, že ji ničí a likviduje. To vidíme všude kolem nás. Snižuje se obrovsky druhová rozmanitost, vymírají druhy, ve velkých městech se nedá pořádně dýchat,“ konstatovala ekoložka.
„Lidské odpady najdeme na těch nejnepředstavitelnějších místech, jako jsou vrcholy osmitisícovek, propasti, nebo vnitřnosti velryb. Zastavujeme půdu a trávíme ji jedy,“ upozornila na nepochybný fakt. „Snažit se o zlepšení stavu životního prostředí je prostě nezbytné. To nemůže nikdo zpochybňovat. Nic dokonalejšího než příroda neexistuje,“ domnívala se. „My ovšem kácíme, betonujeme, asfaltujeme a odvodňujeme. A pak se divíme, že nám chybí voda a země se proměňuje v prašnou poušť. Nikdy jsem si nemyslela, že budu patřit k těm bláznům, co se přivazují ke stromům. Čím déle se ale ochranou přírody zabývám, tím více se můj pohled mění,“ přiznala Najmanová.
„Stále mi nejde do hlavy, že člověk se sice dokázal dostat na Měsíc, ale nedokázal zastavit kácení deštných pralesů, prosadit navrácení mokřadů do krajiny, nebo zastavit budování a asfaltování lesních cest. Ale ono to jde. Jen nemůžeme spoléhat na to, že to za nás někdo vyřeší. Je to boj proti bezohlednosti a chamtivosti po penězích. Politika a touha po moci tyto lidi přitahuje a často, bohužel, mění charaktery lidí, kteří do ní šli s čistými úmysly,“ domnívala se a varovala studenty, aby se měli na pozoru. „Stejně jako před pár lety dokázali nějací grázlové zneužít využívání solární energie, kdy se místo střech zastavěla solárními panely zemědělská půda, může být i naše stávka záminkou pro tyto grázly pro další lumpárnu. Nedovolte jim to,“ uvedla a zaspekulovala si, co by je tak mohlo napadnout. „Třeba bioplynky, pro které se budou pěstovat energetické plodiny na místech cenných biotopů. Tohle je spekulace, ale ono je něco napadne. Budou z toho chtít ty prachy vytěžit,“ nedělala si zcela oprávněně iluze.
Fridays for Future v Liberci. Foto: Oldřich Szaban
My děti chceme také přežít. Nechceme být poslední generace
„Nenechme se obalamutit například tím, že (nám řeknou) rozdělíme mezi vás nějaké peníze na výsadbu stromečků a revitalizace a na druhou stranu vás zavalíme administrací a použijeme miliony k tomu, abychom zastavěli a zlikvidovali další krajinu. Nenechme se falešně zaměstnávat. Opravdu potřebujeme dokazovat, že na posekané louce je méně hmyzu než na neposekané. To nestačí selský rozum?“ optala se ekoložka a vyzvala přítomné, aby si zjišťovali fakta, ale rozhodovali se srdcem. „Zůstaňte svými pány. Nic nemusíš. Nemusíš se přihlásit na zakázku silnice lesem jenom proto, že máš stavební firmu. Nemusíš pokácet strom jenom proto, že jsi dřevorubec. Prosím, nenechte si vzít svobodu a ideály,“ sdělila Najmanová.
Na akci promluvily i děti ze Svobodné školy Ronja. „Mimo jiné se ve škole zabýváme životním prostředím naší planety. A tak jsme například minulý měsíc uklidili černou skládku. Tohle může dělat každý. Dalšími takovými příklady jsou: nebudu si každý rok kupovat nový mobil, stačí mi starší po babičce. Nejím hovězí maso, protože krávy produkují hodně metanu. A také nejím výrobky z palmového oleje,“ přečetla s dodatkem, že jsou také věci, které dělat nemůžou. „Ty mohou dělat jen ti bohatí. Víte, že jedno procento nejbohatších má devadesát devět procent peněz? A místo aby peníze použili na záchranu planety, tak si staví kryty, aby to přežili. My děti taky chceme přežít, nechceme být poslední generace,“ zdůraznila.
Kdo znečišťuje, ať zaplatí. Foto: Oldřich Szaban
Poté si vzal slovo Zbyněk Vlk, který zmiňovanou školu vede. „Poslední generace. To nezní zrovna nadějně, viďte? Přesto to může být realita, pokud se míra oteplení neudrží pod průměrnými dvěma stupni Celsia. Na to už moc času nemáme, protože už nyní jsme planetu ohřáli o 1,1 stupně Celsia a v ovzduší je víc CO2, než tam bylo v posledních několika milionech let. Což znamená, že se planeta ohřívala stokrát rychleji, než za posledních sto milionů let,“ vyjmenoval. Pokud dle něj chceme teplotu udržet pod dvěma stupni Celsia máme na konec fosilních paliv deset až dvacet let. „Jen za posledních třicet let vypustilo lidstvo do ovzduší polovinu CO2, co tam teď je. Tu první polovinu jsme vypustili za přibližně sto padesát let průmyslové revoluce. Nárůst je tedy obrovský. Celkově je v atmosféře o třetinu více CO2, než tam bylo před průmyslovou revolucí,“ prozradil.
Psali jsme:
Naše životy musí být cennější než jejich sejfy
„Atmosféru vnímáme jako něco ohromného, koukneme se nad sebe a tam všude je. Ale tři čtvrtiny objemu atmosféry se nachází jen do výšky jedenáct kilometrů. Vždyť to je pouhá vzdálenost z Liberce do Jablonce. Autem ujedete jedenáct kilometrů za šest minut. Teď si představte, jak tenká, a tedy zranitelná vrstva to je. A kolik toho do ní stále vypouštíme,“ upozornil. Celá Evropa dle jeho informací produkuje dvě a čtvrt miliardy metrů krychlových CO2 ročně. „Což odpovídá tomu, kdyby nad dvěma sty kilometry čtverečnými krajiny byl do výšky jedenácti kilometrů jen a pouze CO2. Například všechny činné sopky na světě vyprodukují jen jedno procento množství CO2 vyprodukovaného člověkem. Člověk je tak aktivní, jako by bylo osm tisíc velkých sopek,“ uvedl Vlk. „No a vzhledem k tomu, že mohutná sopečná činnost je jednou z teorií vyhynutí dinosaurů, nejsou vůbec od věci transparenty dětí, které srovnávají jejich a naše možné vyhynutí. Ano, dinosauři byli silní. Stejně tak se cítí i nadnárodní firmy. Deset procent největších firem na světě vyprodukuje sedmdesát tři procent emisí CO2. U nás je největším znečišťovatelem ovzduší Spolana Neratovice a nejvíce CO2 vypouštějí severočeské hnědouhelné elektrárny,“ sdělil.
„Je potřeba být na těchto demonstracích a přimět politiky a průmyslníky, aby začali situaci řešit. Tohle sami nezvládneme, to musí udělat oni. Naše životy jim musí být cennější než jejich sejfy. A ani ty v případě dramatického zhoršení kvality života na Zemi nebudou moc platné. I pro ně je lepší, když země bude obyvatelná,“ domníval se a prozradil, co můžou demonstranti chtít. „Uhlíkovou daň. Tedy placení daně podle množství vypouštěného oxidu uhličitého. Byla by to forma spotřební daně, jaká se platí třeba za benzín nebo cigarety. Když majitelé průmyslu myslí jen na peníze, musí se na ně jít zase přes peníze. Když se zavede uhlíková daň a třeba se sníží jiné daně, například DPH, firmy si spočítají, že využitím obnovitelných zdrojů můžou ušetřit. A za vybrané peníze může stát financovat komplexní opatření k ochraně klimatu,“ konstatoval.
Za klima v Liberci. Foto: Oldřich Szaban
Po nás potopa? Ta může být pořádná
„Také můžeme chtít, aby nadnárodní globální firmy měly globální také odpovědnost. Zatím jdou vždy do té části světa, kde po nich státy chtějí nejméně. Takže mohou více znečišťovat vzduch i vodu, vypouštět více CO2. Vyrábějí tedy třeba v Číně či jižní Asii, ale sídlo mají v Americe a prodávají v Evropě. Planetě je ale jedno, kde se CO2 vypouští. Je třeba, aby pro nadnárodní firmy na celém světě platila nadnárodní pravidla. Aby bylo jedno, kde vyrábějí, ale všude by musely dodržovat stejné standardy. Když je nedodrží, nebudou smět v Evropě prodávat,“ vysvětlil.
Je dobře, že Babišova vláda přidává důchodcům a dětem?Anketa
„Také můžeme chtít, aby se stát na přicházející klimatické změny dobře připravil. Loni jsme zažili extrémně suchý a teplý rok. Čím dál častěji také zažíváme povodně. V některých částech světa jsou extrémní mrazy. Ten stupeň či dva oteplení může vypadat nevinně. Ale nejhorší je to vychýlení atmosféry z rovnováhy, a tedy extrémy klimatu. Na ně musíme krajinu připravit tím, že zvýšíme její schopnost zadržovat vodu, aby se lépe vyrovnala s povodněmi a suchem,“ objasnil. Musíme tedy dle něj budovat tůňky a jezírka, znovu zmeandrovat vodní toky, musíme sázet stromy, které teplé a suché klima zvládnou. „Ne smrky, které pak sežere kůrovec. A nemůžeme všude pěstovat řepku. Potřebujeme různorodost zemědělských kultur. Zkrátka musíme po politicích chtít, aby tlačili na energetiku, průmysl, dopravu, zemědělství, lesnictví. Musíme na menší klimatickou změnu připravit krajinu, a té velké změně předejít,“ je přesvědčen.
Pokud totiž neudržíme globální oteplování pod dvěma stupni Celsia, pak už štafetu dle názoru Vlka převezme sama příroda. „V dosud zamrzlé zemi na severu, zejména na Sibiři, začnou rozkladné procesy. Asi jako když vyndáte maso z mrazáku na slunce. Přitom hnití se uvolní spousta metanu. Uvolňovalo by se ho čím dál více, čím tepleji by bylo. Překročili bychom tento bod zvratu, nebylo by už cesty zpátky. Planeta by se mohla ohřát v krátké době i o deset stupňů Celsia. Což si ani nedovedeme představit, co by to mohlo znamenat,“ řekl Vlk s tím, že v Evropě by to paradoxně mohlo znamenat i dobu ledovou. „Rychlé roztáté grónské ledovce by do severního Atlantiku vypustily spoustu sladké vody, která by tam nepustila Golfský proud. Pokud by se zastavil, přestal by oteplovat a zmírňovat počasí v Evropě. A mohla by rychle přijít pátá doba ledová,“ vysvětlil.
„Tomuto všemu se snad ještě můžeme vyhnout, ale je už málo času. Proto mají studentské stávky smysl. Politici a průmyslníci si snad uvědomí, že také mají děti, nebo vnoučata a snad si sáhnou do svědomí. Zda jim – vám – opravdu chtějí nechat takový svět. Je lepší nejen sáhnout do svědomí, ale i do sejfu a rychle to začít napravovat. Nebo se budou pořád řídit heslem po nás potopa? Ta by mohla být také pořádná. Hladiny moří se mohou zvednout až o šedesát pět metrů,“ zakončil Zbyněk Vlk za potlesku přítomných. Příští podobné akce se chystají na červen.
Na protestu za klima. Foto: Oldřich Szaban
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
