Za obě krize – uprchlickou i klimatickou – v podstatě může člověk, byť u oteplování planety to neplatí stoprocentně. U problému změny klimatu považuje za pozitivní, že alespoň existuje narýsovaná cesta možného řešení. Otázkou je, zda se po ní 160 státníků v Paříži vydá.
Nová dohoda by měla nahradit tzv. Kjótský protokol, který nebyl příliš dodržován. Podle ekologických aktivistů by pomohlo, kdyby nová dohoda byla závazná, tomu se ale zatím brání jak Spojené státy, tak Čína, což je problém. U Číny bohužel nevíme, jak je využívána energie, jak její produkce zamořuje životní prostředí a tak podobně. „Čína je uzavřený režim, který v této věci odmítá jakoukoli mezinárodní kontrolu,“ upozornil Moldan.
Faktem zůstává, že globální oteplování už nelze zastavit, ale snad se podaří alespoň ho zpomalit. „Problém je, že osmdesát procent energie vyrábíme z fosilních zdrojů,“ posteskl si Moldan s tím, že tato starší technologie musí být postupem času nahrazena získáváním energie z obnovitelných zdrojů.
Je sice pravda, že se klima na planetě Zemi v průběhu milionů let měnilo, ale nikdy tak rychle, jak je tomu dnes. Za překotnost současných změn může právě člověk, který do atmosféry vysílá další a další skleníkové plyny. Z energetiky pochází až 80 procent produkce skleníkových plynů, ale dalších 12 procent má na svědomí odlesňování země.
A pokud to bude pokračovat, na Blízkém východě, v Africe i Číně bude hrozit sucho. Jednoho dne si mohou stovky milionů lidí říci, že odejdou do Evropy, stejně jako si to říkají dnes. Reálně k tomu může dojít již v tomto století. „Ale dá se jim pomoci; v Izraeli se pitná voda využívá až šestkrát, využijí ji a zase ji vyčistí,“ prozradil Moldan, to je cesta k řešení v podstatě nevyhnutelné krize.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
