Podle Macka jsme se o chrastavském útoku na prezidenta republiky dozvěděli pouze to, že šestadvacetiletý dělník z Liberce střílel paintballovou pistolí na prezidenta, protože podle něj vláda vyhladověla celou třetinu národa. Kromě toho se už můžeme dočíst pouze slovní vatu v podobě úvah o neschopnosti ochranky, nebo žertovné spekulace nad únikem její komunikace.
Co si myslíte o atentátníkovi na Klause? Anketa
Přitom mnohem důležitější by podle Macka bylo zjistit, co je zač člověk, který toto prezidentovi provedl. Macek by se prý velmi rád dozvěděl například to, v jakém prostředí vyrůstal. „Podle jeho písemného projevu na Facebooku se nezdá, že byl veden ke vzdělání, podle vyjádření sousedů, že „byl tak trochu bordelář“, zřejmě ani k pracovitosti ne,“ usuzuje Macek na svém webu viditelny-macek.cz.
Mělo by být známo, jaký byl zaměstnanec, případně jakou dobu trávil nicneděláním na sociálních dávkách, a jak se snažil zlepšit svoje postavení a příjmy. „Jinak řečeno, jakou měrou si za svoje „vyhladovění“ může sám? Jakou měrou přispěl on sám rukou k dílu, aby tento stát prosperoval ekonomicky i společensky?“ ptá se glosátor.
Rovněž bychom se prý měli zajímat o to, kdo všechno se s tímto člověkem ztotožňuje. On sám se prohlásil za reprezentanta třetiny národa, podle ohlasů na sociálních sítích to však prý vypadá, že si v něm našla hrdinu pouze lůza.
Měl jsi střílet ostrýma!
O smýšlení fanoušků střílejícího Vondrouše vypovídají názory, které se objevily pod jeho prohlášením na facebookovém profilu. Řada z diskutujících dává najevo, že má jejich sympatie a když se mezi diskutujícími objeví někdo, kdo se k činu Pavla Vondrouše nestaví kladně, bez váhání je ostatními zúčastněnými označen za "debila" nebo "kreténa".
Většina reakcí v diskusi prohlašuje Vondrouše za frajera, debatéři mu slibují pomoc a podporu, případně dokonce vzkazují, že měl na prezidenta střílet ostrými náboji.
Objevili se tam však i tací, kteří jeho čin zpochybňují, např. s poukazem na to, že role prezidenta v parlamentní demokracii nepředstavuje žádnou rozhodující politickou sílu.„Myslíš si, že útokem na hlavu státu toho zmůžeš hodně? V naší parlamentární demokracii nemá prezident téměř žádnou moc. Když nejsi spokojen, tak můžeš emigrovat do nějaké země, kde jsou u moci komunisté,“ doporučil Vondroušovi jeden ze čtenářů. A následovala tvrdá reakce.
Oponent byl okamžitě označen za „kokota“, „zmrda“ a řadou jiných hanlivých termínů. Diskutující mu dávali najevo, že by si měl své názory nechat pro sebe a jít se klanět vrchnosti.„Myslím si, že to je názor více lidí, tak se přestaň srát do Pavla a běž dokazovat své činy jinak a hlavně jinam. Ty zmrde!“ napsala jedna z diskutujících.
Celé vyjádření doktora Macka ZDE
Jakl: Magoři byli vždycky
Sám prezident bezprostředně po útoku označil střelce za „blázna, co by zasloužil pár facek.“ Prezidentovi lidé poté navázali na jeho kritiku a objevila se řada názorů, označujících jeho chování za sebestřednou touhu po zviditelnění.
„Magoři byli vždy, ale nenávist v médiích je pro ně inspirací,“ řekl pro ParlamentníListy.cz prezidentův tajemník Ladislav Jakl. „Normální člověk se musí nad něčím takovým zhrozit a vyslovit přinejmenším pohrdání nad takovým chováním,“ dodal. Podle něj má být politická polemika ostrá a nekompromisní, ale fyzický útok proti člověku je podle něj jednoznačně za hranou politické roviny.
I poslanec ODS Boris Šťastný vnímá takové jednání jako mimořádné, ale podle něj je způsobeno všeobecným růstem politické nesnášenlivosti v poslední době. „Vytváření politicky motivované nesnášenlivosti v naší zemi, a to nejen ze strany levice, tak, jak jsme poslední dobou svědky, musí ustat,“ varuje v dopise, který zaslal vedení své strany. Podle něj je třeba nekompromisně odmítat všechny postoje, které povedou k růstu agrese ve společnosti.
ODS by se podle něj měla jasně distancovat od takového pojetí světa, které předestřel chrastavský střelec, a vždy musí proti takto nenávistným postojům tvrdě bojovat.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo