Virtuálně rozdělenou Českou republiku do dvou států by si doktor Miroslav Macek představoval následovně: „Do jednoho z nich by se přihlásili ti, kteří chtějí mít stávající či ještě vyšší 'jistoty', tedy silný stát, který se o vše stará, vše hlídá a kontroluje, který vybírá vysoké daně a silně je přerozděluje a v němž je každému k dispozici 'bezplatné' zdravotnictví a další veřejné služby, v němž existuje plejáda sociálních a jiných dávek, ba i právo na práci (jak se nesprávně říká právu na zaměstnání).

Do druhého by se pak přihlásili ti, kteří touží po pravém opaku: Po státu, který efektivně koná jen to nejnutnější, co je nezbytné či výhodné dělat společně (a že toho zrovna moc není) a který proto ponechává většinu vydělaných peněz těm, kteří si je prací svých rukou a hlav vydělali," přibližuje svou myšlenku Macek ve své pravidelné glose.

Macek by zrušil kromě většiny stávajících úřadů a institucí také armádu

Sám by se prý pochopitelně přihlásil do státu druhého, kde by vláda a parlament byly početně mnohem menšími tělesy. Také většina současných úřadů a institucí by v něm prý mohla být zrušena.

„Zdravotně bych se komerčně pojistil jen proti vážným a nákladným nemocem a stavům a nikoliv proti kdejakým prkotinám, na stáří bych investoval své úspory zcela jinak, než mi budou nabízet různé fondy, a to s důrazem na vzdělání a výchovu svých potomků. Na silnicích bych pak platil mýto úměrné investicím do silniční infrastruktury a počtu najetých kilometrů a se svými stejně smýšlejícími spoluobčany bych si platil soukromou obecní policii, která by rozhodně tolik nepapírovala a také neměla nesmyslné 'výslužné', ale zato by přímo na místě efektivně chránila naše životy a náš majetek," fabuluje Macek.