„Profesor Drahoš je dokonalý muž středu: jeho názory téměř na všechny veřejné otázky znějí konzistentně, jsou promyšlené a těžko si představit někoho, koho by pohoršily,“ píše Zídek.
Jak vyplývá z následujícího textu, otázky k dokonale konzistentním a promyšleným odpovědím tvořil historik a ředitel nakladatelství Akademia Jiří Padevět, který byl v té době v Akademii věd Drahošovým podřízeným. „Kniha nazvaná Věda života je tím typem rozhovoru, v němž se zpovídaný nemusí obávat drzých otázek,“ dodává k tomu redaktor.
Přesto však prý z rozhovoru podřízeného se šéfem poznal, že profesor Drahoš má řadu velmi sympatických rysů. Třeba to, že předmět svého bádání dokáže vysvětlit tak, že to pochopí i malé dítě. Nebo, že je kulturní a zpívá ve sboru. A když mluví o Beatles, nevypadá to prý účelově.
„V celé knize najdeme málo lidí, které by nějak kritizoval, definuje se tím, co se mu líbí, ne tím, s čím nesouhlasí,“ oceňuje Zídek. Dokáže prý přiznat i to, že se mýlil, třeba když se mu v listopadu 1989 nelíbila prezidentská kandidatura Václava Havla, ale pak rychle pochopil, že to bylo nejlepší řešení.
Zídka, který je diplomem historik, prý potěšilo, že prezidentský kandidát má hlubší zájem o minulost. Jeho soudy třeba o vysídlení Němců jsou podle Zídka „vyvážené“, což je prý dobře, protože mu Miloš Zeman nebude moci předhazovat jeho menšinový názor tak jako minule Karlu Schwarzenbergovi.
I přes toto nadšení ale Zídkovi v knize chybí jedna věc – Drahošovo vysvětlení, proč vlastně kandiduje na prezidenta. K tomu přidává výklad prezidentského kandidáta, jak se i do čela Akademie věd dostal ne proto, že by to chtěl, ale spíše na základě přemlouvání kolegů. To prý dává zajímavý obrázek o myšlení potenciální hlavy státu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav