Urza v diskuzi uvedl, že si myslí, že demokracie je sice lepší než například autokracie, ale prý dojde ještě k dalšímu vývoji, který on nazývá anarchokapitalismus, jiní anarchie, kdy nebude ani vláda menšiny nad menšinou, ani obráceně, ale lidé nebudou násilím vládnout nikomu. Urza také nesouhlasil s Jelínkem v tom, že demokracie nějak zvlášť ochraňuje menšiny. Dodal, že demokracie je prostě vláda většiny a že většina si odhlasovala ochranu menšin, ale pokud se rozhodne jinak, tak jí v tom nic nezabrání a nedá se mluvit o tom, že by to bylo nedemokratické. Jako výhodu anarchokapitalismu uvedl, že pokud se bude někomu něco nelíbit, bude se tomu vyhýbat, ale nebude hlasovat pro to, aby to zakázal ostatním.
Který prezident podle vás udělal pro naši zemi nejvíce?Anketa
Urza si myslí, že demokracie dělá jen to, co každý jiný režim, vychovává své mladé, aby ji respektovali, uctívali, aby ji měli rádi. Což podle něj dělal i komunismus nebo nacismus. Také dodal, že bychom měli v demokracii rozlišovat mezi svobodou a nárokem, protože svoboda znamená volné zacházení se sebou a s věcmi, které člověk sám vytvoří, zatímco nárok neboli právo na něco znamená, že někomu bude uzmuto pro jeho splnění. Podle něj je svoboda nejlépe vyjádřena negativně, tedy že například nikdo nemá právo někomu zakazovat se vzdělávat nebo se léčit, ale nikoli jako právo na vzdělání nebo lékařskou pomoc, které musí někdo poskytnout a zaplatit.
Urza uznal, že mnozí lidé jsou i nyní ve špatné situaci, ale o viníkovi měl jasno. Stát. Podle něj stát sebere občanovi dvě třetiny toho, co vydělá a co by si mohl uspořit. „Realita je taková, že ten stát udělal lidi slabými a bezbrannými,“ opřel se Urza do státu a dodal, že stát nyní dává důchodcům almužnu, ačkoliv je celý život odíral, a ještě podle něj tvrdí, že je potřeba kvůli těmto důchodcům. „Přitom on je ožebračil, ten stát,“ řekl anarchokapitalista.
Jelínek pak prohlásil, že stát jsou vlastně všichni, že stát není něco mimo. Na to Urza hned reagoval, že on stát tedy není. Že platí daně, protože jinak by šel do vězení, ale označovat ho za stát je stejné jako označovat někoho, koho obírá mafie o výpalné, za mafiána. „Stát je parazit,“ popřel Urza, že by se účastnil. „Vy, kteří jste ta banda, která se snaží a která má ten násilný aparát nás všechny donucovat k tomu, abychom žili po vašem, má ještě tu drzost tady říct, že to jsme my všichni,“ reagoval podrážděně Urza. Dodal ještě, že on akorát platí, a pokud nebude, tak mu seberou důstojnost a strčí ho za nějakou mříž. „Tohleto uděláte,“ vmetl Jelínkovi do tváře.
Na závěr ještě Urza dodal, že podle něj demokracie inherentně směřuje k socialismu, a to proto, že politici lidem naslibují ochranu, např. před nimi samými, tím je učiní méně zodpovědnými, méně zodpovědní lidé mají tendenci volit slibovačné politiky, kteří jim slíbí více ochrany, a tak jde kruh stále dokola. Co přijde po socialismu vzniklém z demokracie, se Urza neodvážil odhadnout.
Urza se ve své knize Anarchokapitalismus věnuje také otázkám veřejných komunikací. Uvádí, že v Čechách je díky korupci čtvereční metr dálnice dražší než čtvereční metr běžného rodinného domu a že soukromý sektor a volný trh by i v tomto příkladě sehrál lepší roli než stát. Opět uvedl, že díky nemožnosti ekonomické kalkulace si stát nemůže zjistit, kde by měl silnice postavit. „Dokud jsou náklady na údržbu každé konkrétní silnice zcela odděleny od jejího užívání, ceny nemohou vyjadřovat vzácnost zdrojů, takže nikdo neví, zda by řidič, který zrovna využívá nějakou silnici, dělal totéž, kdyby za to musel zaplatit tržní cenu,“ uvádí programátor.
Také vyvracel argument, že by majitelé vyšroubovali ceny. „Reálně ke každé silnici existuje alternativa; a to jak v podobě jiných silnic (byť je to třeba zajížďka), tak i jiných způsobů dopravy (předražené dálnici konkuruje například i železnice). Nastaví-li někdo ceny extrémně vysoké, ztratí zákazníky. A i kdyby se náhodou majitelé všech dopravních cest mezi dvěma body dohodli na zvýšení cen, může vzniknout cesta nová,“ píše Martin Urza s tím, že kartely jsou dlouhodobě neudržitelné.
Pasáž o veřejných komunikacích z Anarchokapitalismu ZDE
A podle Urzy je možné docílit i toho, že fungovat bude i soukromé soudnictví a vymáhání práva. Uvádí příklady ze středověkého Irska a Islandu, kde tento systém prý fungoval. Jako řešení nabízí bezpečnostní agentury, u kterých by se zákazníci pojistili. „Co se tedy bude dít, když například někdo zákazníka takové bezpečnostní agentury okrade? Prvním problémem je najít pachatele. Detektivové začnou pátrat a shánět důkazy. Nenajdou-li nikoho, okradený může třeba – v závislosti na znění smlouvy – dostat od bezpečnostní agentury odškodné, protože ta selhala v plnění úkolu, za který je placena,“ popisuje hypotetický příklad Urza.
Pokud pachatele dopadne, ten se buď s požadavky poškozeného smíří, nebo bude protestovat. Pokud bude protestovat, předá jej agentura soukromému arbitrovi, k plnění jehož verdiktu pak může donutit pachatele násilím. „Proč by se agentura obracela na rozhodce, když stejně může domnělého pachatele donutit ke spolupráci násilím a ušetřit soudní výlohy?“ tuší Urza argument. Prý proto, že používání násilí má i jiné než peněžní náklady (například pomstu příbuzných) a lidé by pak považovali agenturu za prachsprostou mafii a nespolupracovali by s ní.
Pokud by zaměstnanec agentury viděl někoho, jak je na něm páchán zločin, podle Urzy by stejně přispěchal na pomoc, protože by nevěděl, jestli se náhodou nejedná o zákazníka, a dále také proto, že pokud by zločince nechal uprchnout, mohl by ten zaútočit na jiného zákazníka agentury. Navíc by zde byla šance na získání nového předplatitele pojištění. Chudí by si prý mohli bezpečnostní agenturu dovolit také, a to tím, že by uzavřeli smlouvu, že by část odškodného vymáhaného od pachatele věnovali právě agentuře.
Že by došlo k válkám agentur, Urza nepředpokládá. Prý by si uvědomily, že válka je drahá záležitost, společnost a ostatní agentury by se obrátily proti nim a v anarchokapitalistické společnosti budou údajně lidé více ozbrojeni. A i kdyby došlo k nejhoršímu, bude nadvláda jedné agentury nad ostatními znamenat jediné: vytvoření státu.
Pasáž o vymáhání práva z Anarchokapitalismu ZDE
Fotogalerie: - Důchodci proti Macronovi
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
