Podle některých lidí zabírají důchodci pracovní místa – řekl to v pořadu Michaely Jílkové i obráběč kovů, který si stěžoval na přemíru pracujících seniorů. „Vím o spoustě důchodců, kteří pracujou, mají 12 tisíc důchod, vydělají si 13 tisíc a nehnou se,“ popisoval.
Na to by měl ekonom Miroslav Ševčík „lék“. Podle něj by měla být práce důchodců omezena, a to tak, že někteří by nemohli pobírat penzi a zároveň plat. Existuje prý 250 tisíc seniorů, kteří pobírají zároveň důchod a mají příjem z práce. „Omezilo by se to pouze u těch, kteří mají vyšší důchody nebo vyšší příjmy,“ navrhl děkan Vysoké školy ekonomické. Souběh by tak zakázal přibližně od průměrného příjmu – kdo by měl více než 26 tisíc korun, nemohl by pobírat oboje.
Popsal i vlastní zkušenost. Na VŠE, kde je děkanem, vyučuje mnoho externích pracovníků, kteří jsou v důchodovém věku. Ševčík si však váží jejich znalostí a zkušeností. „Mám jednoho, který učí sociální politiku a je proti tomu, aby pobírali zároveň důchod a plat,“ nadhodil příklad. Tento vyučující se podle něj opírá o to samé, o co i Ševčík – penze má určitý význam a měla by nastoupit jen tehdy, kdy skončí ekonomická aktivita (pokud dotyčný nepobírá výrazně nízký důchod a přivydělávat si nemusí).
Určité omezení práce seniorů by uvítal i podnikatel v pojišťovnictví Aleš Hemer, podle něhož by důchodci neměli pracovat ve státní sféře. „Já si myslím, že by tam třeba neměli být politici. A nejen v penzijním věku,“ zavtipkoval Ševčík.
Důchodový systém ČR je špatný
Problém v nedostatku práce pro mladé však leží ještě hlouběji – a souvisí to hlavně s důchodovým systémem, který má Česká republika nastavený. „Ten systém je tady špatný,“ shrnul ekonom Ševčík. Podle něj by mohlo pomoci zavedení více flexibilních možností pro zaměstnavatele – jenže zde ministryně Michaela Marksová nadhodila, že naopak se co největší flexibilnosti už nyní využívá. „Ochrana zaměstnanců mi připadá už nyní tak tak,“ uvedla.
Mgr. Michaela Marksová
Aby nebyli někteří senioři nuceni pracovat ke svému důchodu, musí mít tento důchod vyšší. „My musíme lidi vychovávat k tomu, že ten důchod jednou přijde a že si na něj musí spořit,“ míní Marksová. Dříve za minulého režimu na to lidé nebyli připravení – nynějším generacím se to však „vtlouci do hlavy“ dá.
„Stát se o ně nepostará lépe, než se postaral,“ varoval i Ševčík a dodal, že lidé si jednoduše musí i sami spořit. „Ale základně se o ně stát postará,“ doplnila ho však ministryně s tím, že pokud někdo pobírá důchod šest tisíc korun (a takových lidí je v ČR prý 30 tisíc), tak stát zasáhne formou dávek, například v hmotné nouzi.
„Stát musí vytvořit takové podmínky, aby zaměstnavatelé vytvářeli nová pracovní místa,“ shrnul pak problém podnikatel Hemer. Řešení je v podstatě jednoduché – když budou mít lidé práci, budou si moci i sami spořit. A stát se pak o ně nebude muset příliš starat v důchodovém věku.
Různý odchod do důchodu pro úředníky a kopáče
Odchod do důchodu se navíc čím dál více odsouvá, a tak lidé potřebují pracovní místo na čím dál delší dobu. U dětí, které se nyní narodí, vychází odchod do důchodu dokonce až v 80 letech. Na přesném čísle však nyní pracuje komise a ministryně ho říci nemohla. „Já osobně si myslím, že bychom měli jít nějakým diferencovaným systémem,“ navrhla. Ten, kdo pracuje v kanceláři a „hlavou“, podle ní nemusí jít tak brzo do důchodu jako ten, kdo například celý život kope.
Další problém, který Marksová slíbila vyřešit, je nepoměr mezi bezdětnými svobodnými lidmi a mezi rodiči. Ti by totiž měli odcházet do důchodu dříve, protože díky dětem mají jakési „druhé povolání“. Navíc, jak ministryně podotkla, děti stojí poměrně dost peněz, a tak si takoví lidé nemohou tolik spořit na důchod. „Jak to nastavit, to vám ale neřeknu,“ uzavřela zatím Marksová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
