Kardinál Dominik Duka v rozhovoru pro týdeník Euro překvapivě řekl, že zákon o narovnání mezi církvemi a státem patří k nejmenším restitučním zákonům po roce 1989.
„Po listopadu 1989 došlo k transferu majetku soukromým osobám a organizacím ve výši dvou bilionů současné měny. Z toho připadá na všechny církve pouhých pět procent,“ vysvětlil Duka. Je ale v této věci přesvědčen o tom, že otázka církevních restitucí byla zneužita v politickém boji.
„Při jednání se zástupci politických stran v Parlamentu bylo jasné, že levice je principiálně pro jiný způsob financování, ale že určitá dohoda je možná. Výhrada, že jsme dostatečně nejednali se současnou opozicí, neobstojí, protože legislativní proces vedla vláda,“ zmínil k výtkám některých zvláště levicových politických stran.
Platy duchovních jsou o třetinu nižší
Podle jeho mínění není katolická církev nijak majetná. „Platy duchovních jsou v současnosti v průměru o třetinu nižší, než je průměrná mzda v této zemi. Mzdy našich zaměstnanců se také pohybují pod tímto průměrem. Z tohoto pohledu nejsme vůbec bohatá instituce,“ zdůraznil s tím, že zákon má pouze zaručit, že se církve budou financovat samy.
„My doufáme, že když budeme dobře hospodařit, podaří se nám vytvořit určité zdroje, abychom mohli například více spolufinancovat opravy některých budov pomocí našich fondů. Týká se to především památek, které jsou často v zoufalém stavu. Do něj je přitom dostal stát. My opravdu nevytvoříme základnu bohaté církve,“ řekl pro Euro.
V to, že by však Ústavní soud, který má v těchto dnech na stole už dvě ústavní stížnosti od politických stran (Věcí veřejných a ČSSD), celý zákon ještě zvrátil, či změnil, už nevěří.
„Pokud bude Ústavní soud postupovat podle svého rozhodnutí a práva, tak nikoli. Slovo obava tak není na místě. Nejsme v pozici, že se máme obávat, protože problém je na straně státu. Stát vytvořil nějakou situaci a teď ji musí vyřešit. Pokud by nyní postupoval Ústavní soud jinak, bylo by to popřením předchozích myšlenek,“ zmínil kardinál a připomněl tím někdejší rozhodnutí Ústavního soudu, jenž v odborném stanovisku tvrdí, že dlouhodobá nečinnost Parlamentu ve věci vypořádání historického majetku církví je protiústavní.
Námitka v prezidentské volbě pracovala s emocemi
Kardinál se také vyjádřil k tomu, jak je to s možným prolomením Benešových dekretů při vydávání majetku, na což upozorňují někteří kritici zákona.
„Ať si každý zákon přečte, je to v něm explicitně řečeno. Dokonce je tam samostatné ustanovení, které vylučuje, aby byly vráceny nemovitosti zabrané podle Benešových dekretů. Je jasně stanoveno období, kdy muselo dojít k zabrání majetku, a to je mezi 25. únorem 1948 a 31. prosincem 1989. Podle právníků i Ústavu státu a práva k prolomení dekretů rozhodně nemůže dojít. Ta námitka byla v tomto případě politická, a jak se ukázalo i v prezidentské volbě, chce pracovat s určitými emocemi,“ řekl.
Podle jeho vysvětlení vláda došla k částce 134 miliard následovně: „Objektivizovala se hodnota jednotlivých druhů majetku – zemědělská půda, lesní půda a tak dále. Jak je to rozděleno, vychází na základě sdělení institucí státu z toho, jaký objem majetku ony evidují ve své evidenci jako původní církevní majetek.“
Období tříceti let mohlo být delší...
Je si jistý tím, že stát konal rozumně, když finanční sumu 59 miliard rozložil do třiceti let. „Kdyby musel stát zaplatit 59 miliard ihned jako dohodnutou finanční náhradu, tak za stávající situace určitě tyto peníze nemá. Proto chtěl částku rozložit do určeného časového období.“ V této věci ale vyslovil přání, jestli nemohlo být přechodné období třiceti let, kdy stát bude postupně snižovat každý rok o pět procent částku putující na platy duchovních, delší.
Vyplácení peněz pomocí dluhopisů mu prý nijak nevadí. „Je jasné, že finanční náhrada, pokud má sloužit k financování církví, bude muset být ukládána do různých aktiv. Mezi ně patří i státní dluhopisy, které jsou bezpečné,“ řekl.
Kardinál je také důrazný v otázce, zda umí, či neumí církve hospodařit.
U nás k majetkovým nepravostem nedochází
„Hospodaříme už dnes s rozpočtem vyšším, než je sedm miliard korun ročně. Slyšel jste snad, že někdo tyto instituce tuneluje, jak to slýcháme u jiných organizací v naší zemi? Ne. Jistě, určitě by se našlo nějaké jednotlivé selhání, ale je to naprostá výjimka. To je důkaz, že hospodařit umíme dobře a že nedochází k nepravostem... Církve ale nepočítají s tím, že by majetek plošně prodávaly, naopak máme zájem ho udržovat a spravovat,“ podotkl dále kardinál v rozhovoru pro Euro a zdůraznil, že zákon v každém případě předpokládá uzavření samostatné smlouvy mezi státem a každou ze zúčastněných církví.
Nakonec Duka občany ČR ubezpečil: „Majetek chápeme jako nástroj, který nám má pomoci k tomu, abychom mohli normálně fungovat a abychom mohli pomáhat jiným. Majetek má jít touto cestou a nemůže být zneužíván k osobnímu obohacování nebo k plánům, které nesouvisejí s duchovním povznesením člověka.“
Psali jsme:
-634945502086215959.jpg&id=9607)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
