Stejnou důvěru jako ve Sněmovnu mají obyvatelé k předsedovi této ústavní instituce Janu Hamáčkovi, tedy také 33 %. Předseda Senátu má ale u lidí vyšší důvěru (38 %) než samotná horní parlamentní komora (34 %).
Od roku 2015 se poněkud snížila jak důvěra v Jana Hamáčka (o 4 procentní body), tak v Milana Štěcha (o 8 bodů).
Více než polovina veřejnosti (56 %) nemá důvěru ani v Poslaneckou sněmovnu, ani v Senát. Naopak téměř čtvrtina občanů (23 %) důvěřuje oběma komorám Parlamentu ČR.
Současná míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu je významně vyšší než v předchozím funkčním období. V prosinci 2012 mělo totiž důvěru ve Sněmovnu pouze 18 % občanů. Důvěra v Senát je poměrně stabilní, v prosinci 2012 činila 30 %.
Při srovnání hodnocení Jana Hamáčka s hodnocením jeho předchůdkyně v křesle předsedy Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové měl Jan Hamáček v prvním roce svého funkčního období mírně vyšší důvěru veřejnosti. Jenže důvěryhodnost Němcové byla v letech 2010 až 2012 stabilní, u Hamáčka je vidět významné snížení podílu pozitivních hodnocení.
Když nastupoval do funkce předsedy Senátu Milan Štěch, měl důvěru 40 % občanů. Podobně jako jeho předchůdce Přemysl Sobotka na konci svého funkčního období. V září 2010 totiž Sobotkovi důvěřovalo 41 % lidí. V letech 2011 a 2012 se však míra důvěry ve Štěcha snížila a na vstupní hodnotu se vrátila až v roce 2013.
Po dvouletém období stability v aktuálním průzkumu je znovu vidět pokles míry důvěry.
Průzkum byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2016.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
