Důvody nedostatku sester ve zdravotnictví vysvětluje Babišova kandidátka do krajských voleb

30.06.2016 21:00

ROZHOVOR Nedostatečná komunikace mezi ministerstvy, nekoncepčnost ve školství, přezíravý postoj lékařské komory, neexistence Komory zdravotních sester, jako je to na Slovensku – je to několik vážných problémů, které odkazují na nedostatek sester a zdravotnického personálu. Rozhodně nás podle místostarostky prvního plzeňského městského obvodu a „dvojky“ na kandidáta na hejtmana za ANO v Plzeňském kraji Ivany Mádlové, která se dlouhodobě věnuje problematice zdravotnictví, „nespasí“ příliv uprchlíků, byť bychom z nich vybírali. Zcela odlišné světy a kultury se totiž v našem zdravotnictví jen těžko mohou potkávat.

Důvody nedostatku sester ve zdravotnictví vysvětluje Babišova kandidátka do krajských voleb
Foto: Václav Fiala
Popisek: Kandidáta na hejtmana za ANO v Plzeňském kraji Ivana Mádlová

Myslíte, že se problém nedostatku lékařů a zdravotních sester vyřeší tím, že budeme zdravotnický personál „vysávat“ ze zemí na východ od nás?

My se tomu nevyhneme, asi jako žádná jiná země směrem na západ, protože nedostatek zdravotnického personálu jde napříč západními zeměmi. To znamená, jak je odliv od nás do Německa, případně do Británie a Spojených států, tak pochopitelně my se musíme vypořádat s tím, že se u nás nevyhneme zahraničním zdravotníkům. Sama proti tomu nemám žádných námitek, je to prostě přirozený koloběh života. Je ale důležité, aby náš stát dokázal garantovat, že lidé, kteří sem přijdou pracovat, budou našim pacientům poskytovat kvalitní a bezpečnou péči. To znamená, že jejich vzdělání bude odpovídat vzdělání v České republice a pochopitelně v celé EU, protože jako stát jsme se zavázali v roce 2000, kdy jsme v Mnichově podepsali dohodu prostřednictvím našich ministrů zdravotnictví, že sestry budou mít určitou hloubku znalostí a dovedností a budou dobře prověřené v praxi. To znamená, že studium všeobecné sestry musí mít 4 600 hodin,  z toho 2 300 hodin má teoreticko-odborné znalosti a minimálně 2 300 hodin musí mít praxi. V Německu je to  jiné, protože tam mají 2 100 hodin odborné teoretické výuky a dokonce dva a půl tisíce hodin praxe. My toto splňujeme. Pokud sem chceme přilákat, dejme tomu, pracovníky z Ukrajiny, nic proti tomu, pokud splní jazykovou zkoušku a odborné znalosti, ale je třeba si uvědomit, že na Ukrajině mají jiný systém vzdělávání. To znamená, že u nás nemohou pracovat jako všeobecné sestry, ale jako zdravotničtí asistenti, tedy jako jsou studenti střední zdravotnické školy. Mají samozřejmě velký význam pro ošetřovatelskou péči v nemocnici. Je třeba našim občanům zaručit, že se o ně v nemocnicích bude starat plně kvalifikovaný personál.

Jaké jsou podle vás příčiny nedostatku zdravotních sester?

Mezi hlavní příčiny nedostatků sester v nemocnicích u lůžka je zcela jednoznačně demografie, dále je to změna struktury zdravotní a sociální péče, potom ne úplně hotová systemizace pracovních míst v některých nemocnicích. Dále pochopitelně platy a mzdy a v neposlední řadě musím zcela jednoznačně zmínit, že jde o prestiž této profese, která je trvale dehonestována minimálně některými televizními seriály a v podstatě lidé nemají šanci pořádně poznat a pochopit význam sestry v nemocnici u lůžka. Vždyť sestra je tam dnes prakticky sama, protože lékaři operují, mají ambulance a kromě toho je jich nedostatek. Situace je proto velmi problematická. Na  sestře toho leží opravdu hodně moc. Ona je nejdůležitější monitorovací systém, ona je s tím pacientem ve dne v noci a ona je ta, která by měla a musí rozpoznat, že se děje ve zdravotním stavu pacienta něco abnormálního. A je povinna neprodleně, okamžitě kontaktovat lékaře, aby se situace řešila. Na sestrách dnech leží opravdu velká odpovědnost.

Potřebujeme ale tolik zdravotních sester tak výrazně vzdělaných? Každá přece nemůže dělat vrchní…

Možná se  systém úmyslně udělal složitým. To, že zdravotničtí asistenti nemohou sahat na pacienta, se nezakládá na pravdě. On vykonává základní ošetřovatelskou péči, která je nesmírně důležitá pro pacienta, jako je celková hygienická péče. Provézt řádnou hygienu u ležícího pacienta třeba zabere třičtvrtě hodiny, protože u toho musíte zkontrolovat kůži pacienta, jestli někde nevznikají proleženiny, jestli nemá nějaké problémy s inkontinencí. Pokud jde o nepohyblivé lidi, tak s nimi musíte i opatrně manipulovat. To je velmi důležitá činnost, která může ve finále i nějakým způsobem pacientovi uškodit, pokud se neudělá správně. Během hygieny čistíte tělní dutiny, pečujete o cévku a tak dále. To je nesmírně důležitá práce, která by neměla být podceňována. Pokud je ležící pacient, do tří dnů vám začíná takzvaný imobilizační syndrom, který vede k tomu, že pacient je upoután na lůžko a postupně se zhoršuje jeho zdravotní stav, protože dochází k pneumoniím, k proleženinám, k odbourávání vápníku z kostí. Čili tato práce je opravdu nesmírně důležitá a  zdravotnický asistent má nezastupitelné místo. A proto by bylo potřeba, aby jich bylo více. Stát si musí říci, zda bude držet nad vodou všechny střední školy, nebo jestli bude upřednostňovat obory, které v praxi chybějí.
Další otázkou jsou platy. Vím z vysokých škol, že ony mají podobné starosti. Mají větší kapacitu, aby přijímaly studenty do oboru všeobecná sestra, ale koeficient ekonomické náročnosti, to znamená, kolik škola dostane za studenta, je v podstatě nízký – 1,65. Fyzika a matematika má 1,8 až 2,25, takže je logické, čemu dají  univerzita nebo fakulta přednost, protože se musejí pochopitelně uživit. Raději dají přednost studentům umění a designu, kdy je koeficient větší (podle informací redakce dokonce přes 4, pozn. autora). A zde je další role státu – úzká spolupráce mezi ministerstvem školství a zdravotnictví, abychom si stanovili priority.

Když bychom pošilhávali po uprchlících, může vůbec odlišná kultura koexistovat třeba právě ve zdravotnických zařízeních? Na západ od nás jsou o tom více či méně přesvědčeni…

Zaškolit uprchlíky, to je dlouhodobý proces a je zapotřebí si uvědomit, že do zdravotnictví můžeme vzít lidi s podobnými zvyklostmi. Těžko sem mohu vzít muslimy, protože mají jinou kulturu. Ženy třeba nesmějí sáhnout na muže. Muž rovněž nesmí sáhnout na ženy, takže tudy určitě cesta nevede, nehledě na to, že by nastal jazykový a hlavně vzdělanostní problém. Jejich kvalifikace je přece úplně jiná.
Dostanete špičkovou, robotickou operaci a v noci sestra nepozná, že krvácíte do mozku, že by měla urgovat lékaře a měla by se změnit léčba. A zemřete. K čemu jsou pak technologie. Proto je třeba, aby ta sestra byla kvalifikovaná a studovala na terciální úrovni.
Ministerstvo bylo vždycky proti, aby vznikla komora zdravotních sester. Slovenská komora to má snažší, protože jde v podstatě o uznávaného mluvčího profese. A to u nás není. U nás je Česká asociace sester, která se velmi tvrdě vymezila proti připravovanému zákonu 4 + 1, ale ministr Němeček si mele svou. Oni chtějí ušetřit na sestrách! Půjdeme s platy dolů, děti ve školách nebudou dostatečně kvalifikované na sestru, takže se ušetří…


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…